INZERCE
Přední podnikatelský časopis
Vychází již 26. rokem

1 obernaMiroslav KobernaPotraviny jsou obecné téma: konzumujeme je a posuzujeme je. Někdy jsme spokojeni více, jindy méně, ale vždy záleží na osobním gustu, proti němuž, jak se říká, žádný dišputát. Vedle subjektivního hodnocení našimi smysly musí jídlo splňovat i určitá objektivní kriteria. Proto vznikly potravinářské normy, dříve státní, dnes cechovní. A o nich jsme si povídali s ředitelem pro programování a strategii Potravinářské komory ČR Ing. Miroslavem Kobernou, CSc.

Potvrdilo se, že České cechovní normy vytvoří jasná pravidla při výrobě potravin a oddělí, jak se říká, zrno od plev?

Ano, to se postupně potvrzuje. Je to patrné i z toho, jak obtížně se nové normy vytvářejí a jak je jejich proces schvalování náročný. Až při jejich použití v praxi se postupně ukazují třeba i legislativní nedostatky, které se neřešily, a až aplikace norem na ně poukázala. Samozřejmě nelze celou produkci paušalizovat. Vždy tady budou značkové výrobky, které mají své specifické postavení na trhu a normy nepotřebují, a stejně tak tu budou i levné diskontní produkty, které se do systému nikdy nevejdou. Pro obě skupiny jsou zde zákazníci a budou se nepochybně vyrábět nebo dovážet. Je třeba mít na paměti, že my chceme oslovovat zejména běžného spotřebitele, který hodlá za své přiměřené peníze nakoupit přiměřeně kvalitní zboží tak, aby pro něj nemusel jezdit do Německa nebo ho nakupovat na různých pochybných e-shopech. V ČR jsou doposud systémy kvality v plenkách, neboť KLASA má nějakých 1000 výrobků, ČCN 1500 a další daleko méně. Za systémy kvality nemůžeme v žádném případě považovat různá označení typu Vím, co jím, Zdravá potravina, Bez éček a podobně. Oproti tomu třeba v Rakousku se označení kvality AMA Siegel nachází nejméně na 30 000 výrobcích.

Jak přijali České cechovní normy potravináři a prodejci, jak zareagovali domácí spotřebitelé? Je takové zboží žádané, nebo představuje jen okrajovou skupinu výrobků na trhu?

S potravináři je vždy složité vyjednávání. Systém totiž znamená i nutné změny ve výrobě nebo úpravy receptur, a to u ostatních značek není třeba. Proto víme, že třeba výroba s nimi má trvalý problém, protože jim komplikují život. Navíc podléhají i samostatné kontrole dozorových orgánů. Ale z nárůstu počtu zařazených výrobků je vidět, že se podpora postupně zvyšuje. Co se týče maloobchodu, zaznamenali jsme významnou podporu ze strany většiny obchodních řetězců. Nakonec je to vidět i z jejich zájmu o zapojení jejich privátních značek do systému a z marketingové podpory. Že cechovní normy přijal i spotřebitel, je nejlépe vidět z výsledků např. spotřebitelských soutěží organizovaných SZIF, kde se počet sebraných log umísťuje na třetím místě hned za KLASOU a Českou potravinou. A to je s ohledem na daleko nižší marketingovou podporu úspěch.

Upravujete parametry norem, nebo se jednoznačně sází na tradiční receptury, které přetrvaly „staletí“? A mohou nést označení ČCN i zcela nové potravinářské produkty, resp. mohou být využívány nové suroviny, inovativní výrobní postupy, progresivní technologie?

My deklarujeme, že celý systém cechovních norem vychází z Československých státních norem, kde zrušení jejich závaznosti mělo katastrofické dopady na kvalitu potravinářských výrobků v ČR. Samozřejmě je neopisujeme, protože vývoj jde dál a ČSN ve své původní podobě nejsou dnes použitelné. Takže sázíme jak na tradiční, tak i nové inovativní receptury, nesmí ale jít o poškozování tradičního pohledu na kvalitu, klamání spotřebitele nebo zavádění nejrůznějších nadbytečných náhražek.

Často se lidé přou, jestli byly potraviny v Československu kvalitnější než dnes. Nabízí současný trh srovnatelnou, nebo vyšší kvalitu potravinářského sortimentu a lze vůbec objektivně změřit to, co jsme jedli před víc než třiceti lety a dnes?

Ono to srovnání hodně pokulhává. Pokud v tomto smyslu vedeme diskuze s odborníky, kteří již byli tehdy ve výrobě, je názor jednoznačný: kvalita je dnes daleko vyšší, než byla. Vývoj jde dopředu a stačí se podívat na udržitelnost výrobků, která je díky novým hygienickým technologiím a postupům, je to zcela nesrovnatelné. Takže nelze příliš porovnávat a v šíři současné nabídky se samozřejmě najdou výrobky kvalitní i nekvalitní. Cechovní normy by měly být pro spotřebitele určitým standardem, vodítkem při rozhodování o nákupu. Takže tvrzení o kvalitě potravin v minulosti patří dnes již spíše do oblasti mýtů.

A obstojí české potraviny v evropské konkurenci? Pomáhají i další označení jako Klasa, Český výrobek, garantováno Potravinářskou komorou ČR?

Samozřejmě, že obstojí. Je to nakonec vidět z výsledků práce dozorových orgánů o počtu záchytů problémů u dovozových potravin. Konkurence je ale bohužel ne o kvalitě nebo ceně, ale o schopnosti uvést výrobky na trh, dostat je ke spotřebiteli. A tyto kanály jsou ovlivňovány nejen marketingově, ale i politicky, a tady bohužel česká strana zaspala. Spotřebitel se nerodí jako nacionalista a národní patriot, ale je jím vychováván, a to se v Čechách neděje a promítá se to potom i do spotřebitelských preferencí. Samozřejmě značky kvality orientaci spotřebitele pomáhají, a jsou-li dostatečně podporovány, mohou jeho volbu ovlivnit. Tady má opět ČR velké dluhy ke svým výrobcům v porovnání dnes už nejen se starými členskými zeměmi, ale třeba i Polskem, Slovenskem nebo Maďarskem.

připravil Pavel Kačer

Slovo ke dni

  • Obrat k přirozené stravě nebo zdravému selskému rozumu?

    Není to tak dávno, co vyšla souhrnná zpráva pod hlavičkou OSN upozorňující na nebezpečí vysoce zpracovaných potravin. A čím že jsou nebezpečné? Mají souvislost s výskytem a rozvojem některých chorob včetně těch obávaných civilizačních a duševních. O posledně jmenovaných se dokonce hovoří čím dál častěji jako o epidemii. Není se co divit. Evoluce člověku trvala léta. Jak by mohlo být lidské zažívání zvyklé na látky nebo technologické zpracování surovin, které není starší než století? Zažili jsme boom ztužených tuků, tuků na smažení, průmyslových cukrovinek obohacených o kukuřičný sirup, glukózovo-fruktózový sirup, modifikované škroby, emulgátory, sladidla, přídavky mléčných bílkovin, hrachového proteinu…Ve výčtu by se dalo pokračovat. Otázka tedy zní, když je možné restrikcemi potírat kde co, nebylo by nasnadě také něco zvýhodnit? Třeba...

    Pokračování ...

Objednejte si zasílání časopisu Prosperita s přílohami - bezplatně!

Plnohodnotné vydání skutečně zdarma.

Kompletní PDF s našimi časopisy - Duben 2024

INZERCE

Partneři

Hlavní partneři:

TOSlogo 172 JPF

 

Partner plus:

  
         

Partneři:

logo-grada3    logo-dtocz upv logo 56
dk logo 2

Duševní vlastnictví - ve spolupráci s ÚPV

foto upv

Ochrana průmyslových vzorů 19. leden 2024

Anglické slovo design je odvozeno z latinského de-signare, označit, vyznačit. Postupně dostalo také významy „navrhnout“ či „návrh“. Od poloviny 20. století, kdy se začal klást větší důraz na vzhled výrobků a na reklamu, se rozšířilo do mnoha jazyků, včetně češtiny, v užším významu „výtvarného návrhu užitkových předmětů“.

Pokračování ...

Zaregistrujte se do našeho newsletteru

 

 

Navštivte také naše další portály

madambusinesscz RGB freshtimecz

Odborní partneři

csj105 cia 60 copy kzps 2024 acto cma 30 let  Svaz květinářů a floristů ČR  cmsm105caim200 AVLOGOM3