INZERCE
Přední podnikatelský časopis
Vychází již 23. rokem

Eva JanouškováEva JanouškováTop vynálezy se rodí těžce, ale bez zbylých 99 % by se neobjevily vůbec. O cestě objevů do praktického života jsme hovořili s Evou Janouškovcovou, předsedkyní spolku Transfera.cz a ředitelkou Centra pro transfer technologií Masarykovy univerzity.

Kolik se u nás zrodí každoročně objevů a vynálezů a jak jsme na tom ve srovnání se světem?

Spolek Transfera.cz, který hájí zájmy transferové komunity v České republice, právě vydal brožurku Transfer technologií a znalostí v České republice. Máme tak k dispozici poměrně přesná čísla za jednotlivé členy spolku (cca 40 vědeckovýzkumných institucí ČR, především akademických). Tyto instituce v letech 2016–2020 přihlásily k patentové ochraně 1200 vynálezů, bylo jich uděleno 1100 a pomohly ke vzniku 120 startupů a 55 spin-off společností. Ročně tak připadá na členy spolku průměrně 300 vynálezů přihlášených k patentové ochraně, 275 udělených patentů, 30 startupů a 13 spin-off společností. Ve srovnání se zahraničím na tom nejsme vůbec špatně, samozřejmě velmi záleží, s kým se chceme srovnávat. Správnější by tedy bylo říct, že je progres v posledních letech v České republice významný a máme dobře nakročeno, ale za vyspělými ekonomikami ještě trochu pokulháváme.

Jaký je jejich nejčastější osud? Je procento vynálezů a objevů uplatněných v praxi nízké, nebo přijatelné?

Neúprosné statistiky hovoří o tom, že úspěšný a skutečně dobře využitý je asi jeden patent ze sta. Jde tedy o jeden vynález (obvykle objev již posunutý do fáze vynálezu), kterému jsme společně s dalšími 99 zajistili patentovou ochranu do zemí, které byly vybrány jako nejvhodnější. Podnikli jsme s ním většinou mnoho nelehkých kroků souvisejících s případným hledáním vhodného uživatele, a následně jsme prošli všemi procesy, než se patent k takovému uživateli dostane a získá k němu řádná uživatelská práva. Z mé zkušenosti jsme na tom v České republice o poznání lépe. Roční příjmy například z licencí souvisejících s využitím těchto vynálezů nejsou však tak vysoké jako v případě toho jednoho top vynálezu. Navíc, na takové příjmy se často čeká mnoho let, tj. do doby, než je vynález skutečně dovyvinut, odzkoušen a implementován do výrobní nebo jiné praxe. Pokud však nevyhledáme a nepodpoříme dalších 99 vynálezů, nikdy tu jednu třešničku nenajdeme.

Na čem transfer technologií nejčastěji ztroskotá a proč?

Transfer technologií a znalostí je (bez jakýchkoli emocí nebo potřeby tuto profesi povyšovat nad jiné) vysoce specifická a extrémně náročná činnost. Věcně i časově. Jednotlivé případy obvykle startují nalezením vhodného vynálezu, což samo o sobě často představuje mnoho úsilí, umění, důvěry a fungujících procesů. Pokračují jejich pečlivou analýzou a případným posunem do fáze lépe uchopitelné praxí (např. finanční podpora Proof of Concept), možným zajišťováním jejich ochrany (např. patentů), nalezením vhodného uživatele a pak celou následnou spoluprací při jeho implementaci, která trvá často i několik let. Vše ruku v ruce se souvisejícími obchodně právními aspekty, tj. vytvořením a správou obchodního vztahu a péčí o něj, a obvykle rozvojem další spolupráce. V každém kroku může kdokoliv z účastníků selhat, někdy se nešťastně přidají i fakto-ry prostředí, ve kterém transfer realizujeme (např. změna financování nebo institucionální podpora těchto činností). Velice často se transfer nezdaří čistě proto, že se nepodaří pro danou technologii nebo znalost (např. uvažovaný vynález) nalézt konečného uživatele. Postupné zkušenosti pak vedou k většímu a pečlivějšímu výběru výstupů výzkumu a vývoje, které do procesu transferu vůbec pustíme, ale také k jiným přístupům spolupráce akademických pracovišť s praxí. Jednodušší může být najít uživatele předem, společně si v rámci společného výzkumu ověřit, zda je akademický vynález tím vhodným nástrojem, a teprve následně a cíleně realizovat transfer. Můžeme tak eliminovat některé náklady, ale cesta k hledání partnera je stejně složitá, navíc nám může utéct vzácný čas, který hraje v případě nových objevů, vynálezů, technologií i dalších znalostí pro zavedení do praxe velkou roli. Obecně řečeno, ten, kdo chce transfer znalostí profesionálně provádět, musí být vědcem, obchodníkem, právníkem, ale také politikem schopným něco prosadit uvnitř své mateřské instituce.

veîda a vyüzkumTvrdíte, že dokážete účinně pomoci. Můžete vaše služby popsat?

Vlastní transfer technologií a znalostí realizují samotná transferová pracoviště na univerzitách, akademických ústavech a dalších pracovištích. Spolek Transfera.cz je zastřešuje a dává všem členům možnost aktivně se zapojit do formování strategií, názorů, sdílení zkušeností a posouvání přístupu k této problematice na národní i mezinárodní úrovni. Transfera.cz např. nabízí konzultace a poradenství v oblasti transferu technologií a znalostí, duševního vlastnictví a Proof of Concept aktivitách, poradenství při plánování a realizaci vědeckový­zkumných projektů s důrazem na aplikační výstupy, uplatnění výsledků projektů v praxi, při případné ochraně VaV výstupů a obecně při spolupráci s aplikační sférou, nebo konzultace a poradenství v oblasti evropské a mezinárodní spolupráce prostřednictvím networkingové sítě a mezinárodní sítě pracovišť transferu technologií.

Ve kterých oborech vědy a výzkumu dosahujete nejlepších výsledků?Výsledky reflektují oblasti, ve kterých naše věda a výzkum vynikají. Dobře to odráží počet technologií v databázi spolku Transfera.cz, což je vlastně aktuální nabídka VaV výstupů pro transfer nebo budoucí spolupráci s aplikační sférou. Počty projektů dle kategorií jsou:

  • 35 – věda o životě a zdraví
  • 24 – inženýrství
  • 19 – teoretická a aplikovaná fyzika a chemie
  • 10 – zemědělství a rostliny
  • 9 – informační vědy a matematika
  • 4 – potravinářství
  • 2– sociální a humanitní vědy

Blýská se tedy českým vědcům a vynálezcům, potažmo uživatelům nových technologií, na lepší časy?

Blýskat se začalo už před lety, kdy se objevily první prostředky na podporu přenosu technologií a znalostí z akademického prostředí do praxe. Domnívat se, že se tyhle dva světy samy vždycky najdou a propojí se bez jakékoliv pomoci tak, aby byla přinejmenším řádně hájena práva akademických pracovišť a firma získala, co skutečně potřebuje, je naivní. Významný posun vnímám v uvažování vědců, kteří mají blíž ke spolupráci s aplikačními partnery. Začínají si uvědomovat, že business chce jinou podobu výsledku než vědecký článek, a počítají s tím při plánování některých svých vědeckovýzkumných projektů. Výrazný posun v profesionalizaci díky získané praxi ale učinily i transferové kanceláře. Na straně druhé je i záležitostí podniků, aby uměly dobře vysvětlit, co od akademiků potřebují a jak si spolupráci představují. Vůbec nemusí jít čistě o transfer duševního vlastnictví jako takový. Pokud se konečně oprostíme od předsudků, že spolupráce akademické sféry s businessem je komplikovaná či nefunkční, a pomůžeme jí, pak vědci ještě lépe pochopí smýšlení a potřeby firem a firmy zase ocení, že právě akademická svoboda bádání a posouvání poznání je jediná cesta, na které lze občas narazit i na něco nového, inovativního a pro praxi (tj. pro celou naši společnost) přínosného, bude to blýskání ještě intenzivnější.

hodně dalších úspěchů
popřál Pavel Kačer

Slovo ke dni

  • Férová práce?

    Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová a kandidát do Poslanecké sněmovny, oba ČSSD, se chtěli podívat na to, jak lidé pracují. Navštítili v doprovodu policistů a inpektorů druhého největšího zaměstnavatele na Teplicku. Akce se uskutečnila v rámci projektu Férová práce, který zjišťuje, zda na pracovištích nedocházi k porušování zákoníku práce. Zpovídali manažery firmy i dělníky, dělali si na místě samém obrázek z toho, co viděli. Výsledek kontroly třicetičlenného týmu zatím neznáme. Zato se však zaměstnanci mohli přesvědčit, jak fungují úředníci a orgány státní moci při výkonu služby. Předvedli totiž základní neznalost, například netušili, čím se navštívený podnik zabývá. Navíc se, rozděleni do několika skupin, chaoticky pohybovali po areálu a často „pravá ruka nevěděla, co dělá levá“. Měla-li to být předvolební akce dvou...

    Pokračování ...

Objednejte si zasílání časopisu Prosperita s přílohami - bezplatně!

Plnohodnotné vydání skutečně zdarma.

Kompletní PDF s našimi časopisy - Červenec 2021

INZERCE

Partneři

Hlavní partner:

TOSlogo 172 

 

Partneři plus:

eon eg logo short  
         

Partneři:

logo-grada3   ca2 logo-dtocz upv logo 56 dk logo 2

Duševní vlastnictví

karabec 1 kopie

IP mediační centrum Praha proškolilo první IP mediátory 12. červenec 2021

V našem IP mediačním centru Praha, zapsaný ústav, jsme proškolili ve spolupráci s Úřadem průmyslového vlastnictví první IP mediátory, kteří jsou nyní odborně připraveni vést náročné spory v oblasti ochrany duševního vlastnictví, zejména průmyslových práv. 

Pokračování ...

Zaregistrujte se do našeho newsletteru

 

 

Navštivte také naše další portály

madambusinesscz RGB freshtimecz

Odborní partneři

csj105 cia 60 copy svaz obchodu103 logo-kzps acto cma 30 let  Svaz květinářů a floristů ČR  cmsm105caim200 cps vetsi 300AVLOGOM3 

INZERCE