Už kdysi dávno přišli šikovní lidé na to, že podnikat jako družstvo má nespočet výhod. Principy tohoto konání jsou geniální i dnes. Nabízejí řadu výhod, které jsou pro rozvoj takových subjektů podnětné a povzbuzující, motivují k výsledku, kumulaci úspěchů. Rozvoji, který dává smysl.

Svaz českých a moravských výrobních družstev vede Ing. Leo Doseděl, někdejší předseda jednoho velkého výrobního družstva. Zná tedy družstevní model a jeho potenciál ze všech stran. Čím dnes výrobní družstevnictví žije a čím se zabývá, o tom je rozhovor právě s ním:

Co je v letošním roce stěžejní pro výrobní družstevnictví v České republice?

Rok 2025 byl vyhlášen Valným shromážděním OSN Mezinárodním rokem družstev, čímž byla zvýrazněna zásadní role družstev, kterou se podílejí na udržitelném vývoji. Nosným tématem Družstva budují lepší svět se zabývalo i zasedání Mezinárodního družstevního svazu v indickém Novém Dillí v listopadu loňského roku. Náš Svaz českých a moravských výrobních družstev a jeho členská družstva přispívají v duchu tohoto nosného tématu k udržitelnému rozvoji, a svojí činností a podporou sociálních, ekonomických a enviromentálních oblastí zabezpečují stanovené cíle OSN. Mezinárodní rok družstev je tak velkou šancí k zviditelnění družstevního podnikání, jeho smyslu, opodstatněnosti a významu v struktuře podnikatelského prostředí. Družstevní asociace ČR tuto příležitost využila a k Mezinárodnímu roku družstev ve spolupráci se svými členskými svazy zorganizovala 2. června slavnostní setkání, které za účasti představitelů vlády a obou komor Parlamentu ČR význam českého družstevnictví zdůraznilo.

Družstevní podnikání už v minulosti dokázalo nabídnout řadě lidí významné možnosti...

Družstva historicky hrála významnou roli především svým zaměřením na podporu regio­nu, komunity a dodržováním družstevních demokratických principů. To je to stěžejní, co podpora družstevnímu podnikání ze strany OSN, nejen v letošním roce, dává. Náš svaz se ve všech těchto oblastech snaží podporovat svoje členská družstva. V souvislosti se všemi aktivitami k Mezinárodnímu roku družstev se snažíme zviditelňovat úspěchy dosažené našimi družstvy u nás i v zahraničí. Například významně podporujeme účasti členských družstev na veletrzích a výstavách. Zde uvedu několik příkladů.

Letošní veletrh Amper v Brně a významný úspěch a ocenění výrobního družstva Otava Písek, zaměstnávající převážně osoby se zdravotním postižením s konceptem jeho smyslu­plného uplatňování. Mezinárodní veletrh hraček Spielwarenmesse v Norimberku a společná účast družstev Moravská ústředna Brno (MUNABO), Směr Praha a Tvar Klatovy. Nebo světová výstava ­EXPO 2025 a účast členského družstva Granát Turnov. K prezentaci špičkových manažerů a výrobků jejich družstev zajišťujeme účast v mnoha významných soutěžích – např. Čes­kých 100 nejlepších, Marketér roku, Manažer roku, Czech Top 100 atd. Máme se čím pochlubit a naši zástupci dosahují vysokých ocenění. Zásadní je tedy pro náš svaz zviditelňovat v ještě větší míře úspěchy našich členských družstev, budovat povědomí o českých družstevních výrobcích, českých značkách a podporovat práci všech členů a zaměstnanců v duchu odpovědného přístupu k udržitelnému vývoji.

Váš svaz dnes zastupuje 180 výrobních družstev napříč obory, členové jsou převážně malé a střední podniky. Jak se proměnily za těch 35 let od sametové revoluce?

Změnila se velmi výrazně, například jejich počtem. V roce 1989 existovalo necelých 300 družstev, v 90. letech se v souvislosti s transformací a jejich rozdělováním počet družstev ještě významně zvýšil. Některá z nich přirozenou formou zanikla, tím že počet jejich členů klesl pod požadovanou hranici. Některá skončila z důvodu, že ztratila opodstatnění svého výrobního programu a na postupujícím globálním trhu se jejich výrobky staly cenově a kvalitativně nekonkurenceschopné nebo zbytné.

Řada družstev se nestačila přizpůsobit novým technologiím, požadavkům trhu, nebudovala svůj vlastní výrobní program a vlastní produkt, a zanikla z důvodu silné a progresivní konkurence. Určitý počet družstev také přišel o svoje zaměstnance z důvodu velmi silně působícího konkurenčního prostředí, především zahraničních firem a řetězců, které byly a jsou schopné nabídnout podstatně vyšší platové a mzdové ohodnocení. Podstatným faktorem ke snížení počtu družstev je i mnohdy nedostatečná podpora ze strany státu, bankovních a finančních institucí. Malé a střední podniky – družstva nemají takové zázemí a finanční možnosti jako velké průmyslové podniky a nadnárodní společnosti.

Ale jsou i výsledky hodné velkého obdivu...

To ano. Máme členská družstva, která velmi výrazně narostla obratově a ziskově, jsou významnými zaměstnavateli, exportéry, uplatňují vysokou míru automatizace a robotizace, věnují se vývoji a inovacím vlastního produktu. Řada družstev má konkurenceschopné výrobky špičkové kvality a vlastní velmi známé značky a licence – např. PEPO, Jelení lůj, Karlovarská vřídelní kosmetika, Herkules a Kanagom, Český granát, ručně malované Vánoční ozdoby, plyšové hračky – Krteček, Bob a Bobek a jiné. Naše družstva jsou významnými zpracovateli a poskytovali nespočtu různých služeb v oborech automotive, elektro, chemie, oděvů, zpracování plastů, stavařina, kovozpracování, dřeva a nábytku atd. Také služeb Hygie, servisu a revizí v mnoha oborech atd.

Významnou a specifickou skupinou je čtyřicítka družstev zaměřených na zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Generují se tak četné zkušenosti z praxe v tomto směru. Svaz z jejich poznatků vychází a prosazuje při nejrůznějších jednáních další zlepšení podmínek pro uplatnění lidí s hendikepem. Čím se zabývá nyní?

Stěžejní v této oblasti byl rok 2024, kdy legislativním procesem prošly a koncem roku byly schváleny dva návrhy zákonů. Novelizace zákona o zaměstnanosti a zákona o integračním sociálním podniku. Na obou legislativních procesech jsme se aktivně podíleli v rámci spolupráce s ostatními zaměstnavateli OZP a mezirezortního připomínkového řízení. Většina našich připomínek byla akceptována a z tohoto pohledu mohu velmi pozitivně hodnotit spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí a Úřadem práce. Hlavně si velmi vážím osobní angažovanosti ministra a celé sekce zaměstnanosti.

Velmi důležitá byla podpora a spolupráce s ostatními zaměstnavateli, svazy a asociacemi osob se zdravotním postižením. Nyní se zabýváme praktickou částí uplatňování těchto dvou zákonů v praxi. Aktivně jsou do spolupráce zapojena Ministerstva práce a sociálních věcí, financí a pro místní rozvoj, Úřady práce a samotní zaměstnavatelé OZP. Precizujeme metodiku podpory, podávání žádostí a vykazování požadovaných údajů k vyplácení příspěvku. Velmi kladně hodnotím stabilizaci v systému podpor, známou výši příspěvku pro zaměstnavatele OZP i na příští rok, zachování příspěvku pro zdravotně znevýhodněné, sjednocení výše náhradního plnění, a nově i osvobození od úhrady koncesionářských poplatků.

A co byste si přál, aby budoucí vláda v tomto ohledu řešila?

Byl bych rád, kdyby nově vzniklá vláda více podporovala a zabývala se vůbec ve větší míře segmentem malých a středních firem a družstev. Jsme už nyní, pevně věřím, na cestě k odbourávání regulatorních opatření a administrativní zátěže ze strany Evropské komise a EU například nefinančního reportingu ESG, který se původně měl vztahovat i na malé a střední podniky. Všechno to souvisí se schopností konkurovat družstevními výrobky a službami na globálním trhu. K tomu však bude muset nová vláda postupovat podstatně razantněji a důsledněji než doposud. Netýká se to pouze snižování přebujelé administrativy a odbourávání regulatorních opatření, ale hlavně zabezpečení dostupných energií za přijatelné ceny, dostupnosti surovin a jiných zdrojů.

Určitě by se vláda měla zabývat vyhlašováním nových dotačních titulů směřujících k budoucím efektům s rychlou návratností a přispívajících k podpoře tvorby HDP. To vše by mělo vycházet z Hospodářské strategie, implementačního plánu, jasně stanovených priorit, kterými jsou dle mého názoru obrana a bezpečnost, věda a výzkum, dostupné energie v konkurenceschopných cenách, technické vzdělávání, jaderná energetika a obnovitelné zdroje. Také se musí věnovat více iniciativně racionálnímu a pragmatickému přístupu k udržitelnosti, Green Dealu a ostatním evropským tématům. Například požadovat změny v obchodování s emisními povolenkami, momentálně velmi diskutovanému tématu zavádění EU ETS 2, ale vrátit se i k revizi EU ETS 1.

SČMVD je jedním ze zakladatelů Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR. Nač by rádo výrobní družstevnictví před blížícími se volbami prostřednictvím konfederace upozornilo v souvislosti s tradičním modelem družstevního podnikání?

Za KZPS jsme stanovili priority, které jsou obsaženy v Návrzích do programů politických stran ČR pro volby v roce 2025. Za výrobní družstevnictví upozorňujeme na podporu malého a středního podnikání, jejich investičních aktivit a pronikání na zahraniční trhy. Prosazujeme revizi strategie této podpory na další období. O dalších požadavcích na novou vládu jsem se již zmínil v předchozích odstavcích. Nejdůležitější je systémová podpora zaměstnavatelů OZP na chráněném trhu práce.

Čím je družstevnictví a váš svaz stále inspirativní?

SČMVD je inspirativní hlavně v rozsahu poskytovaných bezplatných profesionálních služeb a odborného servisu, možností uplatňovat svůj historicky vybudovaný vliv vůči státní správě a samosprávě, podílet se na tvorbě zákonů, zastupovat svoje členská družstva při společných nákupech energií, pohonných hmot, služeb mobilního operátora, pojištění majetku a vozidel, operativního leasingu, poskytování finančních služeb a podpor, a tím dosahovat významných úspor. Nově například také poskytováním zvýhodněných úvěrů na investice do obnovitelných zdrojů energie, na budování bateriových uložišť a podporou dalších projektů k úsporám energií. Tím vším je schopen SČMVD podporovat v činnosti svoje členská družstva.

Mnoho firem u nás prochází nelehkým obdobím generační výměny, hledáním nového vlastníka, řeší otázky další budoucnosti, upřesňuje vize... Dotýká se tato záležitost družstevního managementu hodně výrazně?

Ano, dotýká se velmi znatelně. Je to stejné jako u velkých firem a podobné jako u rodinných firem. Někdy se to daří lépe, někdy je to složitější. Pravdou je, že průměrný věk managementu družstev se zvyšuje, a to dlouhodobě. Vzhledem k tomu, že naše výrobní družstva potřebují ke své další činnosti nové impulzy, mladou krev, inovativní a technicky vyspělé odborníky, řešíme tuto problematiku neustále. Velkou slabinou je nedostatek těchto pracovníků na trhu práce. Ještě větší slabinou je kriticky nízký počet žáků a studentů v technických oborech. Byť nabízíme jako zaměstnavatelé dlouhodobě spolupráci, hlavně Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy v duálním a celoživotním vzdělávání, rekvalifikacích, stipendiích i sektorových dohodách, je tento stav stále horší a horší. Tato nepříznivá skutečnost se potom významně podílí na možnosti fungování výrobních družstev do budoucna.

Dokáže svaz v těchto záležitostech poradit, být nápomocen?

Ano, určitě. SČMVD má enormní zájem na funkčnosti systému vzdělávání technicky zaměřených žáků a studentů, trvale vyvíjí, i v rámci sociálního dialogu (tripartitě), aktivity k posílení studijních technických oborů. Naše družstva mohou zabezpečit odbornou praxi těmto studentům a vyškolit je pro svoji potřebu. Dlouhodobou snahou svazu je spolupracovat s vysokými školami a prezentovat družstevní podnikání. To se nám v poslední době daří naplňovat například spoluprací s Panevropskou univerzitou.

Jaká družstva jsou největšími inovátory či exportéry?

Inovativních subjektů je celá řada a jsou z rozmanitých oborů činnosti. Týká se to družstev, která mají vlastní výrobní program a inovují své výrobky, jmenovat bych mohl např. mnohá kovodružstva. Jedním z největších inovátorů je Kooperativa Uhlířské Janovice, vyrábějící kovové sloupy veřejného osvětlení a zárubně dveří. V tomto družstvu jsou velmi daleko také s uplatněním automatizace a robotizace. Dalšími významnými inovátory a současně největšími exportéry jsou družstva zaměřená na zpracování dřeva a výrobu nábytku. Obecně se dá říci, že všechna v současnosti úspěšná družstva jsou významnými inovátory a velká část nachází uplatnění svých výrobků v zahraničí. Bez inovací by stěží našla cestu k zákazníkům v tvrdém konkurenčním prostředí u nás i v cizině.

Máte informace o tom, jak se daří evropskému družstevnictví?

Podle dostupných údajů sdružuje mezinárodní organizace Družstva Evropa na 250 000 družstev z 32 zemí, která zaměstnávají zhruba pět miliónů lidí. Na výrobní družstva, která v rámci Evropy zastupuje konfederace CECOP, připadá 43 000 družstev s 1,3 miliónu zaměstnanců. Uvedená čísla ukazují sílu a význam družstevního hnutí v Evropě, což v minulosti opakovaně uznal i Evropský parlament.

za odpovědi poděkovala Eva Brixi