Trendem současného pracovního trhu je rostoucí význam firemní kultury. Dobré vztahy na pracovišti ovlivňují úspěch firmy a snižují fluktuaci pracovníků. Podle mezinárodních odhadů může zdravá firemní kultura zvýšit výkonnost společnosti až o 30 %. S příchodem generace Z na pracovní trh nabývá firemní kultura na významu. V průzkumech uvádí přes 70 % zástupců mladé generace, že firemní kultura je pro ně důležitější než výše platu.

Na 60 % zaměstnanců z mladé generace je ochotno ze zaměstnání odejít, pokud kultura firmy neodpovídá jejich očekáváním. „Protože v práci trávím nemalé množství času, chci přijít do prostředí, ve kterém se budu cítit dobře. Generace Z obecně nechce trávit pracovní život v toxickém a monotónním prostředí, kde je člověk náchylnější k vyhoření, byť třeba s vidinou větší mzdy. Většina mladých chce pracovat pro společnost, která se shoduje s jejich hodnotami. Úroveň firemní kultury lze zjistit už během pohovoru. Hodně napoví samotný přístup personalisty. Snažím se ptát na akce po pracovní době, fungování týmů a všímat si způsobu komunikace ze strany firmy během pohovoru. Osobně se vyhýbám sterilnímu korporátnímu prostředí, ve kterém je zaměstnanec pouze číslo a nástroj pro uspokojení finančních potřeb,“ popsal Daniel Pechanec, Test Engineer společnosti Tesena a zástupce generace Z.

V odvětvích, kde je klíčová stabilita a přesná pravidla, nemusí být firemní kultura tak výrazným faktorem. Naopak čím víc je práce závislá na kreativitě, vzájemné spolupráci nebo zákaznickém kontaktu, tím větší roli firemní kultura hraje. Specifickou kategorii představují firmy ze sektoru informačních technologií, kde je osobní kontakt zaměstnanců méně častý, a společnosti tak mohou firemní kulturu podcenit.

„IT firmy musí častěji brát v potaz práci z domova, která je mezi IT zaměstnanci vysoce oblíbená, v domácím prostředí se většina z nich lépe soustředí a benefitem je možnost vlastní organizace práce. Pokud chtějí firmy udržet zdravý osobní kontakt mezi zaměstnanci, musí častěji sahat k akcím, které z online prostředí přilákají i introvertní jedince, kteří osobnímu styku v práci příliš neholdují. Právě stereotypní introvertní povahu některých IT specialistů musí firmy při budování zdravé firemní kultury brát v potaz a pracovat s ní,“ upozornil Daniel Pechanec. Studie společnosti Stack Overflow ukazuje, že 60 % IT profesio­nálů si vybírá zaměstnavatele právě podle firemní kultury.

To potvrdila i Lucie Paulíčková, Deputy CEO společnosti Tesena. „Z mojí zkušenosti záleží ,ajťákům‘ na firemní kultuře víc, než je tomu v jiných odvětvích. Firmu si často vybírají právě podle kultury, nálady a podmínek, ve kterých mají pracovat. Zároveň jsou často velmi přátelští a společenští, často využívají možnosti s kolegy trávit i mimopracovní čas třeba u her nebo sportu,“ uvedla.

Navzdory tomu, že firemní kultura je pro zaměstnance zásadní, české firmy ji stále podceňují. Více než 70 % zaměstnanců v průzkumech uvádí, že vztahy na pracovišti a atmosféra ve firmě jsou pro ně klíčové při výběru zaměstnavatele. Z průzkumu institutu Gallup Research – State of Global Workplace 2024 ale vyplývá, že do dění ve firmě je aktivně zapojeno jen 15 % českých zaměstnanců.

„Firemní kultura hraje u uchazečů velkou roli. Dnes už se běžně dělají neformální kola pohovorů, kdy se jde kandidát seznámit s budoucím týmem a nasát atmosféru firmy. Dojem, který z takového setkání získá, hraje při rozhodování o přijetí pracovní nabídky velkou roli. Často je firemní kultura jedním z nejzásadnějších aspektů, proč lidé setrvávají v zaměstnání, nebo naopak důvodem, proč místo mění. V poslední době se hodně mluví o quiet quitting, tedy tichém odcházení, kdy člověk postupně ztratí k firmě jakýkoli vztah, a nakonec odejde jinam,“ popsala Lucie Paulíčková.

Firemní kultura hraje klíčovou roli v situa­cích, kdy ve firmě nastane problém. Podle údajů společnosti TeamStage považuje 88 % zaměstnanců zdravou firemní kulturu za zásadní pro úspěch organizace. „Silná firemní kultura pomáhá udržovat soudržnost týmu, podporuje vzájemnou pomoc mezi zaměstnanci a dodává jim jistotu, že firma sdílí jejich obavy a obtížné období se snaží překonat společně s nimi. Celkově posiluje loajalitu zaměstnanců ke společnosti, a pokud nastane problém, jsou zpravidla zaměstnanci ochotní řešit ho nad rámec svých pracovních povinností. Naopak špatně nastavená firemní kultura může způsobit nespokojenost, demotivaci a zvýšenou fluktuaci právě v okamžiku, kdy se firma dostane do problémů,“ uzavřela Lucie Paulíčková. Zeptala jsem se jí:

Co je to vlastně firemní kultura?

Firemní kultura není nic složitého ani sofistikovaného. Je to prostě obvyklé chování, které ve firmě vidíme. Je to nálada, kterou cítíte, když přijdete do kanceláře. Otázkou je, co určuje firemní kulturu. A to jsou hodnoty, které lidé ve firmě sdílejí. Protože pouze na základě skutečně sdílených hodnot bude, nebo nebude tolerováno určité chování.

Kdo jí dává základ, kdo ji tvoří?

Firemní kulturu vytvářejí jednotlivci. Obvykle lidé, kteří jsou nejvíce vidět. Logicky jsou to především manažeři, protože reprezentují společnost vůči zaměstnancům a zaměstnance vůči společnosti. Ale řekla bych, že záleží na každém. Jak se k sobě lidé den co den chovají. Jestli umí řešit problémy konstruktivně. Jestli se spolu dokážou smát. Jestli si důvěřují.

Patří k dobré image firmy?

Špatnou firemní kulturu nezakryjete marketingem. Pokud není image firmy pravdivá, ale jen uměle vytvořená, dříve či později se to provalí. Takže pokud chce někdo budovat image firmy, měl by začít u budování silné a dobré firemní kultury.

Jak se dnes mění firemní kultura, jaké benefity od ní zaměstnanci, zejména mladší generace, očekávají a vyžadují?

Firemní kultura nabývá na důležitosti. Obzvlášť zástupci mladší generace hledají zaměstnavatele, který jim naplní potřeby flexibility, work-life balance, ale i autonomie, svobody a smysluplnosti pracovní náplně. Zároveň se dlouhodobě ukazuje, že to, co má největší vliv na fluktuaci zaměstnanců, jsou vztahy v týmu. Proto by firemní kultura měla být nedílnou součástí strategie firmy.

Může ovlivnit i konkurenceschopnost?

Určitě. Dovolím si citovat Jacka Welche, bývalého CEO General Electric: „Tři nejdůležitější věci, které potřebujete v podnikání měřit, jsou: spokojenost zákazníka, spokojenost zaměstnanců a cash flow. Pokud vám narůstá spokojenost zákazníků, váš podíl na trhu určitě poroste. Spokojenost zaměstnanců vám zajistí dostatečnou produktivitu, kvalitu, hrdost a tvořivost.“

A podílí se na chuti či nechuti pro zaměstnavatele pracovat?

Stoprocentně. Pokud se člověk v práci necítí dobře, nemá chuť ráno vstát a jít do práce, dříve či později stejně skončí. Buď od zaměstnavatele rovnou odejde, v horším případě vyhoří nebo dojde k tzv. quiet quitting. Začne odvádět jen to nejnutnější, dává do práce minimum energie, přestane se jakkoliv angažovat.

Které obory mají firemní kulturu na špičkové úrovni?

Nemyslím si, že je to oborová záležitost. V každém oboru mohou být firmy se skvělou firemní kulturou a firmy s mizernou firemní kulturou. Nutno také říct, že každému člověku může vyhovovat jiná firemní kultura.

A nepodceňují firemní kulturu české firmy, zejména ty menší?

Spousta firem budování firemní kultury podceňuje. Spousta firem do ní investuje, ale špatně, protože vytváří jen líbivá marketingová hesla. V malých firmách se většinou firemní kultura moc neřeší, ale to neznamená, že neexistuje. Naopak, vytvářejí ji lidé, jejich vztahy a nálada týmu.

V malých firmách bývají vztahy bližší, všichni se znají a řeší společně všechno. Problém často nastává při růstu firmy, když se začnou vytvářet oddělené týmy. V ten moment je dobré vzít firemní kulturu jako téma, aby všichni chápali, co ji ovlivňuje. Je důležité vybrat správné lidi do manažerských rolí, protože začnou zásadním způsobem firemní kulturu ovlivňovat. Firemní kultura by se také měla stát součástí firemní strategie.

za odpovědi poděkovala Eva Brixi