Zemědělství se proměnilo. České farmy vstoupily do éry inovací, sny a vize sahají k budoucnosti, o jaké se našim předkům ani nesnilo. Přesto, že v posledních letech bojují s mnohými nástrahami, před výsledky nelze než smeknout.

Stálicí je mezi úspěšnými subjekty Zemědělské družstvo Všestary, které léta vede předsedkyně představenstva Ing. Monika Nebeská:

Co je dnes pro české rodinné firmy působící v zemědělství největší výzvou?

Výzev, kterým čeští farmáři čelí, je celá řada, bohužel stále se rozšiřující. Především je to samozřejmě klimatická změna, která se z hrozby stala realitou a má naprosto zásadní dopady na naše podnikání. Musíme opouštět některé klasické postupy, měnit skladbu produkce, investovat do závlahových systémů, zajišťovat se pro případy extrémních projevů počasí, které jsou stále častější. Další výzvou je nestabilní geopolitická situace a ruská válka, které mají vliv na ceny hnojiv, pohonných hmot, dostupnost sezónních pracovníků – to vše se negativně promítá do našich nákladů. Celní válka navíc může vést ke zpomalení hospodářského růstu. A jako poslední třešnička na dortu našich trablů a výzev je přebujelá byrokracie, která nás doslova dusí. A zatímco s extrémními projevy počasí nám nezbývá než se smířit, proti byrokracii budeme pořád a pořád bojovat, protože je v moci naší vlády, aby nám v tomto ohledu ulevila.

Bude robotizace hlavním zdrojem zvyšování produktivity práce na polích a ve stájích?

O tom dnes nikdo vážně nepochybuje. Vývoj v oblasti smart technologií a umělé inteligence nabral v posledních letech takové tempo, že bychom bez včasné reakce zůstali daleko pozadu. Na našich polích se tak již nějaký čas pohybují automaticky řízené traktory, chov skotu je digitálně řízen a snažíme se s tímto vývojem držet krok – s pokorou i odhodláním. Zároveň ale víme, že jsou oblasti, kde lidská práce zůstává nezastupitelná. Například u plodin, jako je brokolice, květák či jiná speciální zelenina, si zatím stroje s jemností lidské ruky neporadí. A tak vedle špičkových technologií zůstává i prostor pro řemeslnou zručnost a cit pro detail, bez kterého by to zkrátka nebylo ono.

Čemu by měli věnovat naši politici více pozornosti v souvislosti se snahou farem být konkurenceschopnými v evropském měřítku?

Jediný způsob, jak zajistit konkurenceschopnost našich farem na evropském trhu, je zajistit jim srovnatelné podmínky s těmi v ostatních evropských zemích. A to se bohužel zatím zcela nepodařilo. Ale nejde jen o konkurenceschopnost v evropském měřítku. Musíme se zaměřit na konkurenceschopnost na globální úrovni, a to je úkol pro EU. Ta se v posledních letech nechala příliš unést zelenou politikou a některými požadavky Green Dealu si doslova uřezává větev sama pod sebou. Jsem ráda, že se trochu kormidlo otáčí a věřím, že ještě není úplně pozdě. Nerada bych, abychom v Evropě nakonec konzumovali výhradně mimoevropské produkty vypěstované za méně přísných podmínek, tudíž méně zdravé a více bezohledné k životnímu prostředí. Co by s takovým nastavením navíc udělala rozbíhající se celní válka, je víc než zřejmé a dost katastrofické. A ruku v ruce s tím jde soběstačnost v dodávkách potravin. Ta je v případě České republiky nízká a já opakovaně volám po zvýšení soběstačnosti v těch potravinách, pro které jsou tady dobré pěstební podmínky. Je to otázka národní bezpečnosti. K tomu ale potřebujeme podporu státu.

Nejen starosti, ale také radosti přináší podnikání. Jaké vám?

Mojí největší radostí a uspokojením je, když vidím, co jsme v ZD Všestary dokázali vytvořit – stabilní, prosperující podnik, který hospodaří udržitelně, v souladu s přírodou i obyvateli regionu, dokáže přilákat k práci i mladé a nadšené lidi, a vytváří tvůrčí, kolegiální a rodinné prostředí. To je přeci důvod k radosti!

Do čeho bude Zemědělské družstvo Všestary letos investovat?

I letos plánujeme investice, které nejsou jen technické, ale strategické. Vedle modernizace závlah a energeticky úsporných řešení se zaměříme na nové technologie v oblasti zpracování a skladování – aby naše zelenina nejen rostla zdravě, ale také bezpečně a chytře cestovala ke spotřebiteli. A protože i přes všechny potíže, nejistotu a byrokracii stále věříme v budoucnost českého zemědělství, počítáme i s dalšími investicemi, které dávají smysl v praxi a mají kořeny v tradici.

A chtěli byste se pustit do pěstování dalších plodin kromě cibule a brokolice?

Určitě se nebráníme novým cestám. Zemědělství je živý organizmus – mění se krajina, klima, lidé i jejich chutě. A my to vnímáme. Někdy stačí jen lépe naslouchat tomu, co už se na polích děje. Jindy je třeba se podívat za obzor a přemýšlet, co by mohlo dávat smysl zítra. Ale i když se pole proměňují, jedna věc zůstává jistá – největší sílu máme tehdy, když víme, kým jsme. A cibule s brokolicí k tomu prostě patří.

za rozhovor poděkovala Eva Brixi