Rok 2025 je podle OSN Mezinárodním rokem družstev. Družstevníci si to zaslouží, ať již se profilují jako sektor výrobní, bytový, spotřební, nebo zemědělský. Představují systém, který reprezentuje nejen podnikání, ale také vzájemnou pomoc respektující sociální soudržnost, rozumný vztah k okolí, přírodě, hospodaření. Svými principy, možnostmi i výsledky předběhlo družstevnictví dobu, dalo by se vznešeně tvrdit.

Jsou natolik nadčasové, že dokážou lidi stmelovat za jakýchkoli podmínek. Cílem je rozumné žití i podnikání, spravování hodnot a úcta k nim. Ing. Martin Pýcha, předseda Družstevní asociace ČR, charakterizoval české družstevnictví takto:

OSN vyhlásilo letošek Mezinárodním rokem družstev. Proč zvolilo právě toto téma?

Není to náhodná volba. Družstevní model podnikání představuje sílu, která čelí těm největším globálním výzvám, jako jsou ekonomické nerovnosti, potravinová bezpečnost, dostupné bydlení a zajištění pracovních příležitostí. Družstva jsou celosvětově mimořádně silným nástrojem pro zajištění rovnosti a udržitelnosti. Dnes existuje více než tři milióny družstev, která sdružují přes jednu miliardu členů a přímo zaměstnávají přibližně 280 miliónů lidí, tedy každého desátého zaměstnance na planetě. Družstevní model nabízí nejen ekonomickou efektivitu, ale i sociální odpovědnost a rovnost. V současné době je to právě družstevnictví, které má klíčovou roli ve vytváření stabilních a odolných komunit.

Čím je model družstevního podnikání stále aktuální?

Model družstevního podnikání je aktuální stále, protože nabízí odpovědi na klíčové problémy, kterým čelí naše dnešní společnost. Družstva nejsou pouze o podnikání, ale jsou nositeli hodnot jako rovnost, spravedlnost a odpovědnost. Kladou důraz na podporu místních komunit a dlouhodobou udržitelnost.
Družstevní podnikání má dnes u nás široké zastoupení – zahrnuje zemědělství, maloobchod, bydlení i výrobu. V zemědělství například díky odbytovým družstvům mohou farmáři lépe vyjednávat s odběrateli a dosáhnout lepších cen za své produkty. Na poli bydlení jsou družstva klíčovým partnerem pro zajištění dostupného bydlení. Spotřební družstva zajišťují dostupnost potravin na venkově, včetně moderních automatizovaných prodejen otevřených non-stop. A výrobní družstva udržují lokální značky a nabízejí zaměstnání znevýhodněným skupinám.

Družstevnictví se u nás dostává po delší době opět do centra pozornosti, jistě to není náhoda. Dějiny ukazují, že má jistý nadstandard – učí lidi pospolitosti, vzájemnosti, vycházení si vstříc. Ve vrtkavých časech značných globálních turbulencí, morálních kolapsů politiků i některých podnikatelů by mohlo účinnou formou upozornit na to, že život, včetně ekonomického, má i jiné hodnoty než zisk za každou cenu, než výhru za cenu značných obětí. Družstevnictví apeluje na mezilidské vztahy a morálku...

Družstevnictví vždy bylo odpovědí na potřebu vyvážení mezi osobními zisky a potřebami celé společnosti. Jak správně říkáte, družstva nejsou jen o podnikání, ale především o sdružování se za společným cílem, o solidaritě a práci pro komunitu. Zároveň jde o životaschopný podnikatelský model. Historie družstev ukazuje, že vznikala mimo jiné v reakci na kumulaci kapitálu v rukou několika málo jednotlivců a firem. Už v 19. století byla reakcí na nedostatek kapitálu pro malé zemědělce a řemeslníky. Družstevní model umožnil těmto podnikatelům spojit síly, společně nakupovat a zajistit si přístup k trhu. Dnes, v éře globalizace a nové koncentrace kapitálu, je družstevnictví stále silnou alternativou, která usiluje o udržení sociální rovnováhy, odpovědnosti a transparentnosti v ekonomice. Vždyť například největší evropské závody na zpracování mléka jsou družstevní. Jsou vlastněny farmáři, kteří chovají dobytek, a mají tak podíl na rozhodování i na zisku.

Mnoho nových družstev však v České republice nevzniká. Je založení složitější než např. s.r.o.? Jak přimět mladší lidi k tomu, aby podnikali právě touto formou? Je to právě ona, která hledá jiné principy businessu a své existence, než ctili jejich rodiče...

Založení družstva je administrativně složitější než s.r.o., protože vyžaduje zapojení všech členů a demokratické rozhodování.

Nicméně mladší generace čím dál častěji hledá podnikatelské formy, které nejsou pouze o maximalizaci zisku, ale i o přínosu pro komunitu. Družstva nabízejí možnost, jak propojit podnikání s hodnotami, které jsou pro dnešní generaci stále více důležité – jako jsou udržitelnost, odpovědnost a rovnost. Družstevní podnikání dnes mimo jiné přináší inovace do maloobchodu i výroby, je partnerem municipalit v řešení nedostatku bydlení.

Naléhavý je i generační problém, starší lídři odcházejí do penze, hledají za sebe náhradu. Daří se to?

Generační obměna v družstvech je skutečně výzvou, ale zároveň příležitostí pro příchod mladých a dynamických lídrů. V rámci Družstevní asociace se zaměřujeme na podporu rozvoje mladých talentů. Chceme zajistit, aby nová generace byla schopna převzít vedení a pokračovat v inovacích, které družstva přinášejí.

Co jsou tedy aktuální klíčové inovace, které družstevnictví přináší?

Družstevnictví dnes prochází velkými změnami, které se týkají nejen technologií, ale i způsobu, jakým družstva reagují na potřeby moderní společnosti. Jedním z velmi viditelných příkladů je síť prodejen COOP 24/7, kterou jako první v ČR začal provozovat Svaz českých a moravských spotřebních družstev. Tyto prodejny jsou plně automatizované a otevřené non-stop, čímž se zajišťuje dostupnost kvalitních potravin v oblastech, kde není ekonomicky výhodné provozovat klasické obchody s delší provozní dobou. Tento model nejen zvyšuje komfort pro zákaz­níky, ale pomáhá také zachovat venkovské obchody, a tím posiluje místní komunity.
V zemědělství jde například o rozvoj odbytových družstev, jako například Mléko.cz, která pomáhají farmářům vyjednávat lepší ceny za jejich produkty a investovat do moderních technologií, například do robotických dojíren, což vede k lepší kvalitě života zvířat i k udržitelnějšímu zemědělství. Dalším příkladem může být Chmelařské družstvo Žatec, které zastupuje významnou většinu produkce chmele u nás. Ambice je ale daleko větší. Rozšířit působnost odbytových družstev také do zpracování (potravinářství), logistiky, nebo i maloobchodu, a to i v případě ostatních komodit. Funguje to v zahraničí a pro vyšší přidanou hodnotu českého zemědělství a potravinářství jde o jednoznačnou příležitost.

A nemělo by se družstevnictví také více medializovat? Mám pocit, že je to v současnosti tak trochu svět sám pro sebe...

Máte naprostou pravdu. Družstevnictví by si zasloužilo daleko více pozornosti v médiích. I přes svůj význam a historii není dostatečně zviditelňováno. Musíme se soustředit na to, abychom ukázali, že jde o moderní, dynamický a velmi relevantní způsob podnikání pro 21. století. Družstevní asociace se na to již zaměřuje, cílí zejména do domácích médií, protože úspěchy družstev si to plně zaslouží.

Přitom družstva přinášejí na český trh řadu nových výrobků, služeb, myšlenek... Často jsou jejich členové nositeli inovativních nápadů, mohou být vzorem pro ostatní... V čele například výrobních družstev je i mnoho žen, zrcadlo toho, že manažerská profese je ženami plně zvládnutelná.

Ano, družstevnictví skutečně přináší na trh nová řešení, která jsou často příkladem inovace a kreativního přístupu k podnikání. Z oblasti výrobních družstev mohu z poslední doby jmenovat například Kooperativu Uhlířské Janovice, Kovobel Domažlice, Severochemu Liberec nebo Granát Turnov, tedy družstva, která mají vlastní výrobky, výzkum a inovace. Mnoho výrobních družstev, jako jsou například družstva v oděvní nebo chemické výrobě, vedou ženy, které přinášejí do managementu nové perspektivy, efektivní řízení a přispívají k větší rovnováze v těchto organizacích. V této souvislosti bych chtěl připomenout, že výrobnímu družstevnictví se věnovalo červnové číslo vašeho časopisu.

Družstevnictví má v Čechách hluboké kořeny, i když vzniklo v Anglii. O čem vypovídají čísla?

Družstevnictví má skutečně v Česku velmi silnou tradici, která sahá až do roku 1847, kdy bylo u nás založeno první družstvo, pouhé tři roky po celosvětově prvním družstvu v Anglii. Na družstevním principu vznikla například sbírka na stavbu Národního divadla. Družstevníci stojí za zřízením Petřínské rozhledny nebo pražské zoologické zahrady.

Dnes družstevní sektor zahrnuje více než 690 bytových družstev, 175 výrobních družstev, 539 zemědělských družstev a 44 spotřebních družstev. V oblasti zemědělství, která je tradičně nejvíce spjata s družstevnictvím, spravují družstva více než 30 % zemědělské půdy v ČR a podílejí se na významné části produkce potravin.

za odpovědi poděkovala Eva Brixi