Kdo by se netěšil na první nové brambory! Je to zdravá pochoutka, která tradičně patří na český talíř. Od konce května se u nás rané brambory sklízejí a dělají radost nejenom strávníkům, ale i jejich pěstitelům. Ing. Josef Králíček, předseda Českého bramborářského svazu, naznačil, jak to u nás s pěstováním brambor je a jaké jsou priority profesního uskupení, jež vede.

Brambory patří mezi naše základní potraviny. Přesto čeští pěstitelé nestačí domácí poptávce a brambory se musí dovážet. Dobrá zpráva ale je, že se počet hektarů, na nichž se tato zelenina sklízí, nesnižuje, ba maličko se rozloha zvětšuje. Bude tento trend pokračovat?

Jsem přesvědčen, že ano. V roce 2024 se plocha brambor meziročně v zemědělském sektoru zvýšila o 8,6 %. Takový růst jsme během deseti let nazpět nezaznamenali a za dobrý výsledek byl považován stav, kdy došlo „pouze“ ke stagnaci ploch. Signály o dalším oživení produkčních ploch, ale také množitelských ploch sadby brambor máme i pro letošní sezónu. Po dlouhé době konečně vidíme, že brambory jsou opět v zájmu pěstitelů a v řadě podniků představují i důležitou plodinu po ekonomické stránce. Právě tento pohled v době, kdy bylo výhodnější z řady důvodů zařadit v rámci osevního postupu pěstitelsky jednodušší a nákladově méně náročné plodiny (například obilniny, kukuřice, řepka), rozhodoval o rozsahu produkčních ploch brambor.

Začátkem června se začaly sklízet první naše rané brambory. Úroda prý bude pěkná. Co všechno ji ovlivňuje?

Faktorů je určitě více, zásadní je průběh ročníku. V letošním roce byla výsadba v našich ranobramborářských oblastech Polabí a jižní Moravy zahájena začátkem března za dobrých půdních podmínek. Plochy, které jsou určeny pro první sklizně, jsou nakryty netkanou textilií, která porosty následně chrání před jarními mrazíky. To se v letošním roce pěstitelům opět vyplatilo. Velký význam má i závlaha porostů v období, kdy je méně srážek. V neposlední řadě úrodu ovlivňuje použití zdravé, certifikované sadby velmi raných a raných odrůd, které jsou schopny již od konce května poskytnout odpovídající výnosy.

Proč mají právě Češi brambory na loupačku tak rádi?

Je to tradice – jednoduché jídlo našich babiček, které oslovuje napříč generacemi i nyní.

Podporuje stát domácí pěstitele brambor? Pomáhá to?

Jednoznačně ano. Bramboráři mají možnost čerpat „evropské“ podpory v rámci Strategického plánu 2023–2027 a také podpory domácí v rámci Zásad, stanovených naším ministerstvem. Z první skupiny jsou pro bramboráře nejvýznamnější podpory brambor pro produkci škrobu, dále pro integrovanou produkci konzumních brambor, a nakonec sektorové intervence, tedy podpora pěstitelů sdružených v organizacích producentů a nabízejících společně svoji produkci odběratelům za vyjednanou cenu. Z domácích podpor chci jmenovat režim jakosti Q CZ pro pěstitele a zpracovatele konzumních brambor, které jsou vyprodukovány za omezeného používání průmyslových hnojiv a přípravků na ochranu rostlin a dalšími postupy šetrnými k životnímu prostředí. Právě tento program, společně s integrovanou produkcí, garantuje spotřebitelům kontrolovanou kvalitu domácích konzumních brambor a výrobků z nich.

Oč dnes usilují šlechtitelé? Jaké vlastnosti by dokonalá brambora měla mít? Lépe snášet klimatické změny, být větší, dávat vyšší výnosy, obsahovat více minerálů než v současnosti, mít chutnější slupku?

Šlechtění brambor prochází v posledním období významnými změnami reagujícími na potřeby a přání jednak spotřebitelů, jednak zpracovatelů. Vy jste některé již uvedla. Dnes se u nás většina konzumních brambor prodává v supermarketech, jen malá část spotřebitelů nakupuje „ze dvora“ – tedy přímo u pěstitele. Souvisí to i s vhodnými podmínkami pro následné uskladnění hlíz. Pokud takové možnosti nemáte, je výhodnější nakoupit menší množství dle potřeby. Stále platí, že zákazník si vybírá očima, a šlechtitelé na to musí reagovat – hladká slupka, mělká očka, žlutá dužnina, tvar hlíz apod. Na druhé straně jsou odrůdy hodnoceny podle řady dalších kritérií, např. dle odolnosti k chorobám a škůdcům, mechanickému poškození apod.

V ČR stále chybějí klimatizované sklady. Kdyby jich byl dostatek, pak by zemědělcům dávalo smysl pěstovat brambory v hojnějším množství, protože by je měl nejen kdo vykupovat, ale také dobře skladovat. Podaří se to někdy?

Rekonstrukce i výstavba nových skladů pokračuje, i když ne tak rychle, jak bychom si přáli. Jde o finančně nákladné investice a je dobře, že lze využít různých podpůrných programů. My bychom uvítali, pokud by pěstitelé větší podíl produkce konzumních brambor realizovali v jarních měsících, tedy v době, kdy obvykle rea­lizují za vyšší ceny. Právě v jarních měsících je třeba na doplnění domácího trhu dovézt měsíčně zhruba 15 000 až 20 000 tun konzumních brambor ze zahraničí. Je logické, že poté i příslušná přidaná hodnota putuje do zahraničí.

A je šance, že budeme brambor zase více konzumovat v porovnání s rýží nebo těstovinami?

Roční spotřeba brambor na obyvatele u nás kolísá na úrovni 65 kg. V rámci EU nám aktuálně patří třetí místo za Portugalskem a Polskem. Do budoucna musíme počítat, podobně jako v ostatních vyspělých zemích, že spotřeba konzumních brambor mírně poklesne, a také s tím, že podíl různým způsobem zpracovaných brambor a výrobků z brambor poroste v neprospěch brambor „ve slupce“. Na druhé straně pozorujeme určité trendy a oživení spotřeby i v bohatších regionech světa v návaznosti na moderní výživu a konzumaci potravin s příznivým a vyváženým obsahem nutričních látek.

Jaké jsou letošní priority pro Český bramborářský svaz?

Svaz se trvale snaží o rozvoj českého bramborářství, a také se snaží hájit zájmy svých členů. Aktivně působíme v rámci Agrární komory ČR a Zemědělského svazu ČR. Letos je pro bramboráře zásadní dořešení podmínek ochrany zemědělské půdy proti erozi tak, aby schválené parametry umožňovaly další oživení produkčních i množitelských ploch. Chceme připravit opatření k širšímu využití nabídky a prodeje konzumních brambor vypěstovaných v režimech jakosti a způsoby šetrnými k životnímu prostředí. V neposlední řadě budeme pokračovat v propagaci brambor jako moderní, zdravé a nezastupitelné potraviny 21. století.

za odpovědi poděkovala Eva Brixi