Pokrok se nedá zastavit a v oblasti informačních technologií je rychlejší než kdekoliv jinde. Spoluzakladatelé vývojářského studia Cleevio tedy drží krok s dobou a umělé inteligenci se rozhodně nebrání. Naopak ji využívali ještě dřív, než se masově rozšířila. Jak změnila jejich business? A proč jen tak nenahradí lidské experty?

To bylo jen jedno téma rozhovoru s Janem Částkem, který je Co-founder firmy Cleevio a jenž společně s Miroslavem Chmelkou a Lukášem Stiborem společnost vede už dlouhé roky.

Na trhu jste 18 let. Jak zvládáte držet krok s rychle se měnícím digitálním prostředím?

Ve firmě jsme tři partneři. Založili ji dva moji kolegové hned potom, co dosáhli plnoletosti, a já jsem se přidal asi před 12 lety. Všechny nás spojuje to, že máme rádi technologie a jejich vývoj. Baví nás vidět reálné výsledky práce pro klienty, ta zpětná vazba. Zároveň máme v DNA podnikavost a adaptabilitu, a vím, že bychom dnes asi neuspěli, kdybychom firmu vedli jako v našich začátcích. Pokrok v technologiích se neustále zrychluje a velkou hodnotou je i znalost aktuálních možností.

Extrémně důležité je, že jsme schopni se dostat do různých segmentů a dokážeme se rychle učit. Pak už využíváme naši znalost, naše know--how. Právě tato různorodost mě osobně velmi naplňuje a zároveň nám přináší výhody ve vlastních projektech, na kterých jsme se podle mě naučili nejvíc. Patří mezi ně třeba aplikace Spendee – osobní finanční rádce, nebo platforma For Traders, kterou jsme spustili před dvěma lety. Je jich ale mnohem víc. Většinou to funguje tak, že najdeme CEO z daného oboru, využijeme naše znalosti a společně rozjedeme nový digitální business.

Jak se od té doby proměnila vaše práce na výstavbě webů nebo vývoji aplikací? A čemu dalšímu se věnujete?

Dnes je práce v našem oboru o dost složitější. Dříve nebyla tak velká konkurence digitálních produktů, potřebujete tedy najít to, v čem má ten váš konkurenční výhody. Kód už zkrátka dnes nestačí, potřebujete i businessový přesah nad tím. Musíte vědět, jak produkt zatraktivnit, aby byl sexy, a jak ho distribuovat, respektive prodávat zákazníkům. Právě v tom je podle mě naše výhoda, že umíme produkty postavit tak, aby je lidé reálně používali a vraceli se k nim.
Pořád si držíme nálepku mobilního vývojáře, ale soustředíme se na velké komplexní projekty. Řešíme nové produkty, ale i digitalizaci současně fungujících firem, které chtějí naskočit na éru AI, ale nemají vyřešenou digitální hygienu. Chybějí jim očištěná data a nefungují na cloudu. A stále nejde o výjimky, jak by se mohlo zdát. Ještě v roce 2023 se to týkalo 41 % firem. Pomoci jim tedy může umělá inteligence, která je pro ně něco jako wake up call.

Působíte globálně. Jaké máte procento zahraničních klientů?

Z hlediska revenue je to asi 50 na 50. Nejzajímavějším trhem pro nás ale zůstává Česko. Jak se říká: „Prodávej tam, kde jíš.“ A zde dokážeme vytvořit největší businessovou hodnotu, protože úročíme naše dlouholeté zkušenosti. Tuzemský trh jednoduše známe nejlépe, ale zahraničí nám také funguje a chceme ho posílit – konkrétně střední a západní Evropu a Ameriku. Pobočku máme ale i v rakouském Dachu. Skrz tu jsme řešili například implementaci AI v jedné velké německé automobilce. Ve Spojených státech pak spolupracujeme s obchodními zástupci.

Kde je nejtěžší zákazníky získat?

Je to propojené se znalostí trhu a vašimi zkušenostmi, osobním i firemním brandem. Pokud se tedy chcete dostat na jiný trh, trvá nějakou dobu, než si tam podobnou síť vytvoříte. Na druhou stranu to dále od ČR může být zajímavější. A to z hlediska vlivu i oslovení uživatelů.

Jak u vás probíhá nábor talentů?

U hiringu nám asi nejvíce funguje, když dokážeme uchazeče nadchnout pro konkrétní projekt. Je potřeba, aby se ti lidé byli schopni rychle učit a hledali spíš řešení než problémy. Konkurenceschopnost je v našem oboru postavená na rychlém učení a adaptabilitě a skvělé je, že můžeme naše lidi využít na vlastní projekty a pak jsou lépe připraveni i na práci pro nové klienty.

A nejzajímavější projekty, které máte za sebou v poslední době?

Nejvíc nás baví ty projekty, kde je proces digitalizace extrémně těžký a komplikovaný. V poslední době to byla například kina Cinemax na Slovensku. Digitalizovali jsme pro ně celý pokladní systém a bylo potřeba vytvořit celou základnu, na které jsou schopni stavět, automatizovat, implementovat AI atd. Původní systém byl zaveden už v 90. letech, takže to byla opravdu výzva. A zmínil bych i spolupráci se Zásilkovnou (Packetou), tehdy jsme pro Simonu Kijonkovou vytvořili mobilní aplikaci, která má dnes asi pět miliónů stažení.

Opravdu většinou řešíme software pro core business našich klientů, nic okrajového. V současnosti je to jeden velký B2B banking product a běžně digitalizujeme i střední a velké firmy s obratem nad 100 miliónů korun. Tam je to hodně o zmiňované digitální hygieně. Teď třeba řešíme jednu velkou chemickou firmu.

Držíte se stabilního růstu? Nebo nastala i krizová období?

Oblast IT je hodně ovlivněná makroekonomickými ukazateli. Pokud se tedy trhu nedaří, odnese to také IT, ale technologické trendy a změny typu umělé inteligence jsou spíš pozitivní. Předchozí změnou k lepšímu byl covid, kdy firmy začaly extrémně šlapat do digitálu. AI tedy vnímám jako další znamení pro opozdilce, kteří na tento trend ještě nenastoupili. Zhruba před dvěma lety pak přišlo náročnější období, kdy jsme měli nižší zisky, ale teď jsme zase zpět.

Pod jakým úhlem vnímáte aktuální situaci ve firmě i v celém IT? Je umělá inteligence spíš pomocným nástrojem, nebo hrozbou?

V rámci umělé inteligence člověk asi úplně nedokáže odhadnout budoucnost. Snažíme se tedy reagovat na současnou situaci, kdy AI zvyšuje produktivitu IT firem, a tím i hodnotu, kterou jsme schopni klientům přinést. Když se na to podíváte v širším kontextu, je potřeba se trhu přizpůsobit. Pokud tedy konkurence používá AI, vy ji musíte používat taky. Budete tak mít náskok, respektive zvládnete držet krok. Je to vlastně dočasná konkurenční výhoda. V rámci firmy AI používáme jako copilota k vývojáři. Efektivitu tak umíme zvýšit asi o 30 %. Sama umělá inteligence není podle nás dostatečně dobrá na to, aby měla na starosti komplexní projekt. Vždy tam máme lidského supervizora – skutečného vývojáře, který kontroluje kód.

AI vám udělá průměrnou práci, ale pokud chcete vyniknout, potřebujete člověka-odborníka.

S jakými dalšími výzvami se IT potýká?

Částečně se budu opakovat v tom, co jsem už řekl. Největší výzvou je podle mě teď hodnota kódu, která je víceméně nulová. Proto využíváme zkušenosti z našeho podnikání i z práce pro klienty, a nad vývoj přidáváme i business vrstvu, kde klientům otevíráme oči, aby viděli, jak dokážou vydělávat a zajistit zákazníkům přidanou hodnotu. Myslím si, že my jako firma jsme na to připraveni, a cítím, že jsme daný krok udělali dostatečně v předstihu a máme konkurenční výhodu. Navíc nám v tom pomáhají zmiňované vlastní projekty.

Chystáte novinky? Ať už produktové, nebo v rámci firemních procesů?

Ještě předtím, než byla umělá inteligence cool, jsme ji začali víc tlačit. Sami jsme přešli do módu AI-driven firmy, a to nás hodně naučilo. Museli jsme digitalizovat procesy a přijmout nové lidi. Dále bylo potřeba změnit svoje workflow a připustit, že věci nebudou jako dřív. Řízení firmy je plně v našich rukou, přesto bylo těžké změnit ten mindset, že je potřeba se přizpůsobit. Jen tak se změní celá firma. A to je jedna z věcí, kterou chceme předávat dál. Jinak chceme především pokračovat v digitalizaci českých firem a více oslovovat i ty zahraniční.

ptala se Dana Halušková