Těžit z chytrosti národa, zkušeností celých generací, chuti vymýšlet nové, i tak by se možná dalo zjednodušeně popsat poslání aplikovaného výzkumu. Nejlepší z nejlepších subjektů na českém trhu sdružuje Asociace výzkumných organizací. Když jsem na jaře tohoto roku poslouchala připomínky členů k tomu, proč se jim některé aktivity daří méně, než by si přáli, nabyla jsem dojmu, že se jim optimizmus vrátí za dlouho. Možná se mýlím, ale bylo znát, že jejich snahu dát světu něco nového a zajímavého stále brzdí řada složitostí, a ty odrazují, tlumí motivaci. A tak jsem se na názor raději zeptala RNDr. Jana Nedělníka, viceprezidenta AVO:

Jak si vede Asociace v letošním roce? Co se podařilo, a co nikoli?

Asociace výzkumných organizací je stále jediným reprezentantem aplikovaného výzkumu v České republice a snaží se tuto svou pozici rozvíjet, a snad i upevňovat. Přes všechny problémy, které v českém výzkumném ekosystému existují, jsem rád, že nedochází k úbytku členů a členská základna je stabilní a reprezentující výzkumné subjekty z různých rezortů. Věřím, že se daří interní komunikace se členy. Na jarním valném shromáždění bylo zvoleno nové předsednictvo, které pracuje také velmi intenzivně. K tomu, o co se snažíme v současné době, se dostaneme v dalších odpovědích. Nyní si jen rámcově dovolím uvést, že probíhají diskuze k implementaci zákona o výzkumu, diskuze o implementaci nové metodiky hodnocení výzkumných organizací na rezortní úroveň či debaty o textech prováděcích nařízení k novému zákonu. Co se úplně nedaří, je ještě větší aktivizace členů a představování jejich výsledků veřejnosti. Výborných výsledků je opravdu hodně, ale jejich prezentace v ucelené podobě je slabinou. Někdo může namítnout, že se přece spousta členů účastnila letošní Noci vědců v září, zejména zde byly zastoupeny zemědělské výzkumné ústavy, v budově Národního zemědělského muzea, tedy v centru dění. Ano, ale přesto bych si dovedl představit větší a permanentní prezentaci. Proto si vážím i této možnosti prezentovat Asociaci ve vašem časopise.

Povedlo se uvést do praxe něco z toho, co jste probírali na jaře na konferenci Byznys s inovacemi?

Hlavním cílem zmíněné konference je diskuze se zástupci státní správy i poskytovatelů podpory na výzkum o jejich vizích do budoucna. Účastníkem jarní konference byl i první místopředseda poslanecké sněmovny Karel Havlíček. Asociace se vždy snažila být apolitická a vést debatu jak s představiteli vládních koalic, tak opozice. Určitě se podařilo uvést do praxe celou řadu výsledků naší práce, které byly na konferenci prezentovány. Ať už jsou to výsledky kosmického výzkumu prováděného ve VZLU Praha, nebo ty směřující do textilního průmyslu z VÚTS Liberec. O výsledcích zemědělského výzkumu se zmíním později. Přesto ten hlavní účel konference je lobbing ve prospěch aplikovaného výzkumu, a ten se ne vždy úplně daří dle našich představ. Velké zklamání pro mě osobně byla v minulém čtyřletém období činnost úřadu ministra bez portfeje pro výzkum. Velké naděje na začátku a velké zklamání na konci funkčního období.

Od ledna 2027 má platit nový zákon o výzkumu, vývoji a inovacích a transferu znalostí. Nahradí ten současný o podpoře výzkumu a vývoje a měl by posílit transfer znalostí do praxe. Ale to určitě není vše, co od něj očekáváte...

Reprezentanti AVO byli členy pracovní skupiny k přípravě nového zákona. V určité fázi ale byla práce této skupiny bez vysvětlení ukončena. Vznášeli jsme potom jen připomínky k paragrafovému znění. Výhodou nového zákona je, že jsou legislativní požadavky nyní na jednom místě, a byly tak eliminovány mnohé novely zákona starého. Osobně mi chybí v názvu slovo podpora, považoval jsem to v minulosti za důležité. Tak, jak je nový zákon koncipován, bude vyžadovat přípravu řady nařízení, které jsou dnes již ve fázi zrodu. Opět vyslovím svůj názor, že v novém zákonu je až přespříliš používané slovo transfer. Jako bychom objevovali objevené. Transfer vždycky byl a musí být nedílnou součástí práce výzkumných organizací, zvláště u aplikovaného výzkumu se bez toho neobejdeme. Trochu mám obavu, že opět budeme alokovat značné finanční prostředky na transfer výsledků, budování center transferu. To všechno tady už ale bylo a stálo to nemalé peníze. Pokud bychom chtěli nová transferová centra, udělejme důkladnou analýzu a inventuru toho, co se odehrálo, a teprve potom pojďme dál.

Zmínil jste, že se Asociace podílela na přípravě a připomínkách k tomuto zákonu, ledacos se podařilo prosadit, ale mnohé také ne. Uvedl byste příklady?

Něco se opravdu podařilo jako třeba zařazení testovacích center do nového zákona. Co se dlouhodobě nedaří, je prosadit paragraf o reprezentaci aplikovaného výzkumu. Tvrdíme, že jak Akademie věd ČR, tak vysoké školy mají své reprezentace ukotvené v zákonných normách, pouze aplikovaný výzkum toto nemá. Mrzí nás, že jsme tuto myšlenku neprosadili. O to více má význam existence samotné Asociace.

Diskutovalo se o definici výzkumníka. Je známé její znění?

Podle starého zákona o výzkumu, experimentálním vývoji a inovacích v České republice (zákon č. 130/2021 Sb.) je výzkumník definován jako: „Osoba, která má odbornou kvalifikaci nebo jiné způsobilosti v oblasti výzkumu, experimentálního vývoje nebo inovací a aktivně se podílí na výzkumné nebo vývojové činnosti.“ Tato definice klade důraz na odbornou kvalifikaci nebo způsobilost a aktivní účast na výzkumných či vývojových aktivitách, což je základní požadavek pro označení osoby jako výzkumníka. V novém zákonu taková definice explicitně není a čeká se na prováděcí nařízení.

Měla by se také konečně zjednodušit legislativa, zmírnit byrokracie. Bude to tak?

Neustává snaha minimálně ve verbální rovině. Bylo by to velmi příjemné, kdyby se podařilo zjednodušit především byrokracii. Je zde snaha o jednotný informační systém, je zde snaha o jednotný systém pro podávání projektových návrhů, to všechno jsou kroky, které Asociace podporuje. To, že některé systémy dosud nefungují podle představ tvůrců, ale i uživatelů, je snad přechodný stav a bude se to jen zlepšovat.

Teď trošku odbočím k hodnocení výsledků výzkumu – několik týdnů jsou uveřejněné výsledky za poslední hodnocený rok a vždy si nad nimi kladu otázku, jestli nevynakládáme příliš mnoho veřejných prostředků na zpracování množství grafů, přehledů, srovnání, a jaký to má efekt a dopad do výzkumného ekosystému. Míněno pro alokaci veřejných prostředků pro jednotlivé subjekty. Již několik let upozorňujeme na to, že až přehnaný důraz na bibliometrické výsledky nás může zavést do slepé uličky. Kdybychom vyčíslili, kolik tuto republiku stojí ročně platby za publikace, tak si troufám tvrdit, že to budou stovky miliónů korun a opět se nabízí otázka, jestli jsou to efektivně vynaložené prostředky.

Začátkem října se odehrál Mezinárodní strojírenský veletrh. Proč je pro vaši Asociaci důležitý?

Mezinárodní strojírenský veletrh je tradiční akcí, kde se nejen Asociace, ale především její členové z oblasti průmyslu, prezentují. Důležitý je v posledních letech ale i proto, že při zahájení se koná sněm Svazu průmyslu a dopravy. Letošní sněm byl pikantní v tom, že se konal první úterý po sněmovních volbách. Myslím, že všichni účastníci velmi ocenili vystoupení a přítomnost prezidenta republiky po celou dobu jednání. V mnoha vystoupeních reprezentantů končící vlády, kterých tam, pravda, nebylo mnoho, i vítězů voleb reprezentovaných Karlem Havlíčkem, zazněla jako jedna z priorit podpora aplikovanému výzkumu. Tuto podporu deklaruje i samotný Svaz průmyslu. A zase je pouze otázkou, jak se slova podaří překlopit do činů.

Ještě v této odpovědi využiji slovo mezinárodní, byť v jiném kontextu. Asociace se kromě snahy o kultivaci českého výzkumného prostoru snaží zapojit i do mezinárodní spolupráce. Byla a je řešitelem mezinárodních projektů, snažíme se říkat svoje názory nyní např. při formulování české pozice pro nově vznikající rámcový program FP10, který již má i oficiální název, opět byl použit Horizon Europe. Osobně si myslím, že to není nejšťastnější, opakovat stávající název, ale je to nakonec jen název a důležitá bude náplň. Evropská komise nyní avizuje do nového programu alokovat násobně více prostředků. Proto Aso­ciace nabádá svoje členy a nabízí pomoc pro větší zapojení do mezinárodních projektů.

Země živitelka je zase příležitostí pro prezentaci výsledků zemědělského výzkumu. I letos jste posbírali významná ocenění. Zač jsou?

Již možná desítky let jsou výsledky zemědělského výzkumu na agrosalónu Země živitelka prezentovány ve společné expozici privátních výzkumných organizací. A agrosalón není jen místem setkávání a pořádání odborných akcí, letos to byl např. workshop pořádaný troubským pracovištěm k bioekonomice a společné zemědělské politice, ale i místem soutěžení. Nejen letos, ale i v uplynulých ročnících značná část ocenění, které se nazývá Zlatý klas, v oblasti rostlinné produkce směřovala právě do privátních výzkumných ústavů. V letošním roce to byla dvě ocenění. Dva ze členů se přihlásili, a také v hodnocení nezávislé poroty uspěli. Oseva výzkum a vývoj s.r.o získala Zlatý klas za odrůdu máku setého Emanuel. Zemědělský výzkum spol. s r.o. Troubsko získal Zlatý klas s kytičkou za originální Osivovou směs pro podporu včel, čmeláků a dalších opylovatelů. Je to další z řady úspěchů zemědělských výzkumných organizací, které svědčí o kvalitní a inovativní práci českých výzkumníků.

Od nové vlády mají mnohá profesní uskupení velká očekávání. Jak na věc nahlížejí vaši členové?

Těžká otázka. S nadějí, že se budeme na oblast výzkumu a inovací dívat ještě s větší pozorností jako na odvětví, které může posunout českou ekonomiku ještě více ke znalostní a inovační. Potěší nás, pokud budeme moci diskutovat s novou vládou, ale i novou sněmovnou, o výzkumném ekosystému, o výši prostředků, které chce stát investovat do výzkumu. Budeme rádi diskutovat o prioritách, které by měly být podpořeny přednostně, budeme se také snažit o diskuzi nejen o výši veřejných prostředků, ale také o stimulech, které by mohly vést k větší atraktivitě investování soukromých prostředků do výzkumu. Byli bychom rádi, kdyby aplikovaný výzkum měl větší zastoupení v Radě vlády pro výzkum. Očekávání jsou, uvidíme, jaká bude realita.

ptala se Eva Brixi