Jaké životní jistoty má před sebou generace Z? Tedy ta, která se již dnes z velké míry podílí na utváření české ekonomiky a za pár let převezme otěže prosperity naší republiky? Jak přemýšlí, po čem touží, na jakých základech chce budovat své jistoty? To bylo tématem obsáhlého průzkumu, jehož výsledky byly zveřejněny v listopadu. Generace Z má ambice investovat a zajišťovat se na budoucnost, často k tomu přistupuje na vlastní pěst. Mladá generace si zároveň touží zajistit finanční nezávislost a hledá nové cesty, jak jí dosáhnout. Vyplynulo to z nových dat společnosti Broker Consulting a agentury Ipsos, která mapovala postoje mladých. Lidé ve věku 18–30 let častěji než starší generace investují do dynamických nástrojů, ať už jde o akcie, ETF, nebo kryptoměny. A co ještě čísla napověděla? Na otázky Prosperity odpověděl Petr Šimčák, místopředseda představenstva MONECO investiční společnost, a.s., a investiční ředitel skupiny Broker Consulting:

V čem hledá své existenční jistoty generace Z v České republice?

Generace Z v Česku spojuje svou existenční jistotu především s bydlením. Až 86 % mladých lidí uvádí, že klíčovou jistotu pro ně představuje vlastní nemovitost, což je více než u generace 45–65 let (73 %). Tomu odpovídají i jejich plány: šest z deseti mladých počítá v následujících pěti letech s nějakou formou investice do nemovitosti – od bytu přes dům až po pozemek.

Jistotu ale nevnímají jen skrze bydlení. Stejně jako starší generace kladou důraz na finanční rezervu pro nečekané výdaje (shodně 62 %). Pro tuto generaci je navíc výrazně důležitější pocit kontroly nad vlastními financemi a svobodou rozhodování (51 % oproti 44 % u starších). A větší část mladých vidí jako zdroj jistoty i pasivní příjem z investic či pronájmu – 33 % ve srovnání s 20 % u generace 45–65 let.

Zná cestu, jak na své představy a cíle dosáhnout?

Mladí lidé mají poměrně jasnou představu o tom, jak své cíle naplnit. Jako hlavní cestu vnímají pořízení nemovitosti, pravidelné spoření, investování a práci – a tyto způsoby uvádějí častěji než starší generace. Finanční jistota pro ně znamená především vytvořenou rezervu a kontrolu nad vlastními financemi, tedy konkrétní kroky, které mohou ovlivnit.

V hodnotách se pak výrazně projevuje jejich důraz na svobodu rozhodování, ale současně i na stabilitu. Zajímavé je, že 34 % mladých by dalo přednost vyššímu příjmu před prací, která je baví, zatímco u starší generace to uvádí pouze 16 %.

Jak se staví k investování v porovnání s rodiči? Je v tomto ohledu rozhodnější?

Ano, mladí lidé se do investování pouštějí rozhodněji a aktivněji než starší generace. Často investují sami, nejčastěji přes mobilní aplikace, a vzdělávají se hlavně online nebo s pomocí nástrojů využívajících umělou inteligenci.Je u nich také vidět výraznější posun směrem k investování namísto tradičního spoření. Z dat je patrné, že mladí začínají dříve a v mnoha případech i intenzivněji. Ve věkové skupině 25–30 let už investuje nebo spoří 5000 Kč měsíčně a více celkem 30 % lidí, což je výrazně více než v případě starší generace, kde na stejné částce končí jen 15 %. Aktivnější jsou ale i ti úplně nejmladší. Ve věku 18–24 let spoří či investuje do 1000 Kč měsíčně 26 % lidí, zatímco v případě starších lidí tuto částku posílá stranou pouze 14 %. Data tedy ukazují, že generace Z je aktivnější jak na startu své finanční cesty, tak i v okamžiku, kdy už má k dispozici vyšší příjem.

A investují mladší lidé u nás proto, že není jiná možnost, jak lépe zhodnotit peníze, protože to začíná být módní, nebo proto, že jsou tyto aktivity tak trochu adrenalin současnosti a vede k vyššímu sebevědomí?

U mladých lidí se kombinuje hned několik motivů. Silným faktorem je jejich vědomí, že se v budoucnu budou muset spoléhat spíše na vlastní úspory než na sociální systém státu. Právě tento pocit zodpovědnosti – nebo i určitého strachu z budoucnosti – je vede k tomu, že začínají investovat dříve a pravidelněji než starší generace. Zároveň ale hraje velkou roli i to, že investování je dnes jednodušší než kdy dřív. Aplikace, online platformy i celková demokratizace investic dělají z investování běžnou a dostupnou aktivitu. Své sehrálo i posledních patnáct let převážně rostoucích trhů, které mnoho mladých formovaly a vytvořily správný dojem, že investování je přirozenou součástí finančního života. A možná i trochu iluzi, že je to snadnější, než to ve skutečnosti je. Ke kompletnímu „vzdělávacímu“ cyklu musí investor zažít i fázi většího poklesu.

Součástí jejich přístupu je vyšší finanční gramotnost, ale i určitá iluze znalosti – někdy si totiž spletou vlastní schopnosti s příznivým tržním prostředím. A nechybí ani emoce, které dnešní prostředí posiluje: kombinace zvědavosti, pocitu normality („je běžné posílat 1000 Kč do akcií“), obavy o budoucnost a také FOMO.
Ve výsledku je to tedy směs racionálních důvodů, snadné dostupnosti, generační zkušenosti i emocí, která generaci Z k investování přivádí a udržuje v této aktivitě.

Jsou mezi vašimi klienty představitelé generace třicátníků?

Ano, velmi často. Naše firma vznikla v roce 1998, takže dnes pracujeme jak s mladšími klienty z generace Z, tak se staršími ročníky. Celkově obsluhujeme více než 700 000 lidí, takže mezi nimi pochopitelně nechybí ani silně zastoupená skupina třicátníků.

Stojí tito lidé o finanční poradenství, nebo spíše vyhledávají dobrou radu v internetovém prostředí a u kamarádů? Nebo spoléhají na štěstí?

V praxi jde často o kombinaci. Naší ambicí je poskytovat skutečný konzulting, tedy komplexní finanční plán, ve kterém jsou investice pouze jednou částí vedle spoření, hypoték, nemovitostí nebo pojištění. Pokud už je někdo naším ­klientem, znamená to, že aktivně vyhledává odbornou radu a nechce se spoléhat jen na vlastní intuici nebo internet. Zároveň ale mnoho lidí sleduje trendy, porovnává zkušenosti nebo si investuje část peněz po vlastní ose. Nejde o rozpor, spíš o přirozenou kombinaci více cílů, soutěživosti a snahu zjistit, jakou hodnotu jim konzultant skutečně přináší.

Broker Consulting jim může doporučit směr, na základě kterého se dříve a bezpečněji dopracují k vysněnému... Jenže – jak je zaujmout?

Klíčová je odborná práce, důvěryhodnost, transparentnost a reálné výsledky. Nestačí jen ukázat směr – je potřeba nabídnout konkrétní řešení. Konzultant tedy musí přinášet hodnotu nejen dlouhodobě, ale navíc v těžkých dobách poklesů řídit strach a v dobrých dobách chamtivost a pocit, že si vše zvládnu sám levněji.
K dlouhodobějšímu vztahu je paradoxně důležitější období poklesů, protože právě tam si lidé uvědomují, že trh nemůže růst donekonečna a že se vyplatí mít po boku průvodce. Osobně tedy volatilitu vítám, protože dlouhodobý růst je pro smysluplnost služby nezbytný, ale právě poklesy prověří hodnotu kvalitního poradenství.

Neostýchají se požádat vás o radu či pomoc i podnikatelé a manažeři, lidé z businessu, kteří sice znají svůj obor, ale finančnímu světu nerozumějí?

Vůbec ne. Mají jen jiné cíle a jiný rizikový profil. Nemyslím si, že by podnikatelé nebo manažeři měli odlišné finanční znalosti oproti zaměstnancům a jiným, spíše jsou zvyklí na riziko a očekávají vyšší zhodnocení i výraznější přidanou hodnotu. Někdy také mívají nereálné představy o tom, co veřejné trhy dokážou nabídnout z hlediska výnosu a rizika. Investovat na 15 a více let a zároveň ignorovat tržní kolísání nemají zkrátka v DNA, stejně jako jiní, ale tato skupina je, myslím, z tohoto pohledu sensitivnější. Proto je důležité ukázat jí, že některé věci nemá smysl předvídat ani řídit a že skutečná hodnota vzniká jinde – v dlouhodobém finančním plánu, správné diverzifikaci a trpělivě budovaném portfoliu.

Poskytujete služby i českým seniorům, kteří mají něco naspořeno a rádi by peníze rozumně zhodnotili?

Ano. U seniorů už jde většinou o fázi renty, tedy čerpání toho, co v průběhu života naspořili. Pro tuto skupinu je typická vyšší míra konzervativnosti a potřeba automatizovaného, bezpečného nakládání s úsporami. A i když už neřeší hypotéky nebo pojištění, stále mohou udělat zásadní chybu. Před sebou mají klidně dvacet let, což je z pohledu finančního plánování dlouhá doba. Správně nastavený „systém čerpání“ je pro tuto fázi stejně důležitý jako dříve fáze spoření.

Co pro vás vyplynulo z nasbíraných dat?

Je zřejmé, že investice se stávají běžnou součástí osobních financí a že mladí lidé si dřív uvědomují, že se musí spoléhat na vlastní úspory. Začínají dříve a jsou aktivnější. Česká společnost je stále silně orientovaná na nemovitosti, ale Gen Z zároveň přirozeně využívá dostupnost moderních platforem a nástrojů, včetně AI.
Z odpovědí na otázku, komu lidé nejvíce důvěřují při hledání informací o financích a investování, vyplynulo pořadí: nejdříve odborník, poté rodiče, následují články a podcasty, pak kamarádi, AI a až na posledním místě influenceři. U mladých je pozice influencerů sice o něco silnější, ale stále zůstávají na samotném konci. To jen potvrzuje, že konzultant musí pracovat na své přidané hodnotě v době, kdy konkurence platforem, obsahu a technologií rychle roste.

za odpovědi poděkovala Eva Brixi