Rok 2025 se řadí mezi mimořádně silná období Burzy cenných papírů Praha. Tuzemský kapitálový trh potvrdil svou rostoucí atraktivitu pro investory i emitenty, a to jak z pohledu výkonnosti indexů, tak aktivity obchodování a primárního trhu.

Hlavní akciový index PX i dividendový index PX-TR v průběhu roku dosáhly historických maxim. Dividendový index PX-TR posílil od počátku roku o více než 55 % a index PX o 47 %. Právě PX-TR se řadí mezi nejrychleji rostoucí indexy v Evropě a svým zhodnocením výrazně překonává globální akciové benchmarky, což potvrzuje dlouhodobě silnou výkonnost českých dividendových titulů. Složený průměrný růst indexu PX-TR za uplynulých 10 let činí 17 %.

Výrazně se dařilo rovněž obchodování. Celkový objem obchodů je nejvyšší od roku 2012, když dosahuje hodnoty přes 206 miliard korun. Nejdynamičtěji rostly akciové obchody, jejichž objem se meziročně zvýšil o 51 % (YTD 163 miliard korun). Následovaly fondy kvalifikovaných investorů (FKI) s růstem 43 % (YTD 31 miliard korun) a dluhopisy s meziročním nárůstem objemu obchodů o 1 % (YTD 11 miliard korun).

Rok 2025 byl úspěšný také z pohledu rozvoje primárního trhu (IPO). Na Burzu cenných papírů Praha vstoupily dvě nové akciové emise – společnost Doosan Škoda Power na regulovaný trh Prime a společnost M2C na trh Start, určený pro menší a střední firmy. Díky novým akciovým emisím se Praha stala sedmým největším trhem v Evropě podle objemu nově upsaného akciového kapitálu.

Významnou roli sehrál i dluhopisový trh. Firmy získaly v roce 2025 celkem 49 miliard korun prostřednictvím nových emisí korporátních dluhopisů, což potvrzuje důležitou úlohu burzy jako zdroje financování českých podniků. „Rok 2025 potvrzuje, že český kapitálový trh má investorům i firmám co nabídnout. Rekordní hodnoty indexů, silný růst obchodní aktivity a úspěšné nové emise jsou důkazem rostoucí důvěry v pražskou burzu. Těší mě, že se nám daří posilovat její význam nejen v regionálním, ale i evropském měřítku,“ uvedl Petr Koblic, generální ředitel Burzy cenných papírů Praha na prosincové tiskové konferenci v Praze. Jemu posléze patřily i naše otázky:

Co zatím brání českým firmám ke vstupu na Burzu cenných papírů? Nejasná vize, málo podnikatelského optimizmu, snaha mít všechno pod vlastní kontrolou majitele? Zažité pravidlo, že půjčovat si lze nejlépe od banky, nikoli například od drobných investorů? Nebo je to generační záležitost?

Neexistuje jeden jediný důvod, spíš souhra několika faktorů. U části firem je to skutečně otázka vize a ambice – vstup na burzu není jen způsob financování, ale strategické rozhodnutí otevřít firmu veřejnosti a dlouhodobému růstu. To vyžaduje určitou míru podnikatelského optimizmu i ochotu sdílet kontrolu. Silně je u nás zakořeněná také bankovní kultura financování. Českým firmám historicky dobře fungovaly bankovní úvěry, takže kapitálový trh nebyl vnímán jako přirozená alternativa. Často nejde ani o odpor, ale spíš o neznalost – firmy jednoduše nemají s burzou osobní zkušenost. A do určité míry hraje roli i generační faktor. Zakladatelé, kteří firmu vybudovali tak­říkajíc od nuly, mají přirozenou tendenci držet vše pevně ve svých rukou. Mladší generace manažerů a podnikatelů už ale kapitálový trh vnímá mnohem otevřeněji – nejen jako zdroj kapitálu, ale i jako nástroj profesionalizace, zviditelnění a přípravy firmy na další fázi života. Dobrá zpráva je, že všechny tyto bariéry se postupně snižují a zájem českých firem o burzu v posledních letech roste.

Dá se odhadnout, z jakých oborů by se mohly rekrutovat další zájemci o burzovní prostředí?

Spíš než konkrétní firmy lze identifikovat obory, kde dává kapitálový trh dlouhodobě největší smysl. Typicky jde o sektory s vyššími investičními nároky a ambicí růstu – tedy firmy, které potřebují kapitál nejen na provoz, ale hlavně na expanzi, inovace a vstup na nové trhy. Velký potenciál vidíme u technologických a technologicky orientovaných firem, a to nejen v IT, ale i v průmyslu, energetice nebo finančních službách. Právě digitalizace a automatizace nutí firmy investovat ve větším měřítku, než umožňují tradiční zdroje financování. Zajímavé jsou také obory navázané na transformaci ekonomiky – energetika, infrastruktura, environmentální projekty nebo firmy spojené s udržitelností. A v neposlední řadě se na burzu přirozeně hodí i stabilní, zavedené společnosti s předvídatelným businessem, které hledají kapitál pro další rozvoj nebo řeší generační obměnu. Obecně platí, že burza není otázkou oboru, ale strategie – rozhodující je ambice firmy růst, otevřenost vůči investorům a připravenost fungovat transparentně.

Na nedávné tiskové konferenci jste zmínil význam emocionální vazby firem na Čes­kou republiku, jakési ekonomické vlastenectví, které má silný vliv na dynamiku našeho kapitálového trhu. Mohl byste myšlenku rozvést?

Když mluvím o ekonomickém vlastenectví, nemám na mysli emoce v romantickém slova smyslu, ale dlouhodobý vztah firmy k prostředí, ve kterém vznikla a vyrostla. Řada českých podniků je velmi úspěšná i v mezinárodním měřítku, přesto mají silnou vazbu na Českou republiku – zde mají zaměstnance, vývoj, know-how i zákazníky. Vstupem na domácí burzu firmy nejen získávají kapitál, ale zároveň dávají investorům možnost podílet se na jejich úspěchu. To posiluje důvěru v kapitálový trh jako celek a vytváří přirozený kruh – úspěšné české firmy přitahují domácí investory a silná investorská základna zase motivuje další firmy. Tato vazba má velmi praktický dopad na dynamiku trhu. Pokud se kapitál čes­kých domácností a institucí může dlouhodobě investovat do firem, které zde působí a odvádějí hodnotu do ekonomiky, podporuje to stabilitu trhu i jeho odolnost v době nejistoty. Ekonomické vlastenectví tedy není bariérou otevřenosti světu, naopak. Je to vědomé rozhodnutí budovat silný domácí kapitálový trh jako pevný základ, ze kterého mohou české firmy dál růst i globálně.

Zaměstnanecké akcie jsou nyní velkým tématem. Jak dokážou firmy tento silný motivační nástroj uchopit a pochopit? Naznačil jste, že by to mohl být jeden z výrazných prvků galerie úspěchů české ekonomiky do budoucna...

Zaměstnanecké akcie jsou především o změně myšlení. Nejde jen o benefit nebo odměnu navíc, ale o způsob, jak propojit dlouhodobý úspěch firmy s lidmi, kteří jej každý den vytvářejí. Ve chvíli, kdy se zaměstnanec stává spolupodílníkem, mění se jeho vztah k firmě – roste odpovědnost, loajalita i ochota přemýšlet v delším horizontu. Aby tento nástroj fungoval, musí ho firmy uchopit srozumitelně a férově. Klíčová je transparentní komunikace a jednoduchá struktura programu – složité a nečitelné schéma motivační efekt spíše oslabuje. Z pohledu kapitálového trhu je to mimořádně silný prvek. Zaměstnanecké akcie pomáhají vytvářet kulturu dlouhodobého vlastnictví, posilují důvěru ve firmu i v trh jako takový a přirozeně rozšiřují investorskou základnu. V zemích, kde jsou tyto programy běžné, vidíme silnější vazbu lidí ke kapitálovému trhu i vyšší finanční gramotnost. Pokud se podaří zaměstnanecké akcie v Česku správně nastavit a podpořit, mohou se skutečně stát jedním z příběhů úspěchu české ekonomiky – propojením podnikavosti, kapitálu a lidí, kteří za výsledky firem stojí.

Burza cenných papírů Praha má za sebou velmi úspěšný rok, kapitálový trh je pro investory i emitenty stále atraktivnější, obchody rostou. Co k tomu přispělo a jaký by mohl být rok 2026?

Rok 2025 byl pro Burzu cenných papírů Praha skutečně výjimečný. Viděli jsme silné růsty hlavních indexů a rekordní aktivitu investorů i emitentů. Například dividendový index PX-TR za letošek vzrostl o více než 61 %, což nás řadí mezi nejvýkonnější akciové trhy rozvinutého světa. Objem obchodů dosáhl nejvyšší úrovně za více než dekádu.

K úspěchu letos přispělo několik faktorů:

• Silné fundamenty a výsledky firem obchodovaných na burze;
• Zvýšený zájem investorů – jak domácích, tak zahraničních – který se promítl do obchodní aktivity i likvidity trhu;
• Atraktivní dividendové výnosy a stabilní makroekonomické prostředí, které dává investorům jistotu i při hledání výnosů v globálně volatilním prostředí.

V roce 2026 očekávám, že mnoho z těchto pozitivních trendů bude pokračovat. Samozřejmě není to automatický růst bez výzev – globální makroekonomické faktory, geopolitické riziko nebo vývoj úrokových sazeb mohou ovlivnit náladu trhu. Ale pokud budeme pokračovat v budování důvěry, transparentnosti a atraktivity trhu pro emitenty i investory, máme před sebou velmi solidní rok, který by mohl přinést jak nové emise, tak pokračování růstu likvidity.

otázky připravila Eva Brixi

prezentované informace jsou z prosince 2025