Každý, kdo podniká a zaměstnává lidi, ví, že tento směr života je sice krásné plnění snů a nacházení člověčí smysluplnosti, ale na druhé straně pociťuje i spousty „všeobecných křivd“, vnímá nejrůznější úskalí, která jeho potenciál brzdí, snižují, omezují a berou pozitivní energii. Podnikatelé i manažeři jsou nešťastní z nadměrné administrativy, z nedostatku profesí, které scházejí hlavně ve výrobě a technických oborech, z toho, že nám všem zbytečně utíká pod rukama čas, který by se dal zhodnotit prospěšněji. Odborným pohledem tento celospolečenský jev průběžně mapuje Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR a hledá cesty, jak žít v naší zemi lépe. O jejích prioritách a iniciativách jsem hovořila s prezidentem Ing. Jiřím Horeckým, Ph.D., MSc., MBA:

Podařilo se splnit Konfederaci vše, co jste si loni předsevzali?

Téměř ano. Byl to ale velmi turbulentní rok, kdy se končící vláda a Poslanecká sněmovna snažily prosadit značné množství změn a zákonů nestandardní cestou prostřednictvím poslaneckých pozměňovacích návrhů či iniciativ. Řada opatření byla navíc prosazována pod tlakem možných finančních dopadů v případě nenaplnění tzv. milníků Plánu obnovy, což se místy negativně projevilo na jejich kvalitě. Nepodařilo se nám projednat rozpočet ani dosáhnout shody na růstu platů ve veřejném sektoru. To jsou hlavní neúspěchy, ke kterým se bohužel přidalo ještě několik dalších dílčích problémů.

Co z toho považujete za nejzásadnější?

Za nejzásadnější považuji to, že se nám nepodařilo zaujmout silnější a jednotné stanovisko k odmítnutí zavedení EU ETS 2 ani k některým návrhům evropských směrnic, které znamenají další nárůst regulace a administrativní zátěže pro firmy. Na druhou stranu mezi významné úspěchy řadím například flexinovelu zákoníku práce, zavedení nového limitu pro zdravotní zaměstnanecké benefity nebo důchodovou reformu.

Cíle pro rok 2026 jistě ovlivní i spolupráce s novou vládou. Je šance, že s ní budete více v kontaktu než s tou předchozí? Bude vám pozorněji naslouchat?

Nechci to zatím přímo porovnávat. U části ministerstev zatím nevíme, jak bude komunikace a spolupráce s novým vedením konkrétně vypadat. V některých sektorech ale známe staronové ministry a tam si již dovolím říct, že úroveň spolupráce a komunikace je nyní o něco lepší.

Celkové hodnocení budeme schopni dát až za několik měsíců, nicméně v tuto chvíli nemám obavu z nedostatku komunikace či ochoty ke spolupráci.

Velké téma je snižování byrokracie. Daří se to v České republice? Nebo administrativy pro firmy spíš stále přibývá?

Snižování byrokracie je v České republice dlouhodobě deklarovanou prioritou, nicméně její reálný dopad je zatím spíše omezený. Stát sice zavádí dílčí zjednodušení a digitalizační opatření, zároveň ale vznikají nové povinnosti, takže celkový objem administrativy pro firmy ve výsledku neklesá.
Dostupná data dokonce ukazují, že počet administrativních povinností v posledních letech spíše roste. Firmy, zejména malé a střední, proto byrokracii nadále vnímají jako jednu z hlavních překážek podnikání.

A co všechno byste rádi jako reprezentanti širokého spektra zaměstnavatelů změnili nejdříve?

Mezi hlavní priority patří zejména změna stavebního zákona, novelizace zákona o pobytu cizinců spojená s důslednou digitalizací a zrychlením celého řízení, a také (bohužel) transpozice evropské směrnice o transparentním odměňování. Dále je nutné upravit systém odměňování ve veřejném sektoru, stabilizovat financování českého zdravotnictví, koncepčně řešit oblast celoživotního vzdělávání, snižovat ceny energií a připravit se na stárnutí obyvatelstva České republiky. Je toho poměrně hodně.

Jak vnímáte možnosti stárnoucí populace a zapojení seniorů do pracovního procesu? Asi bude nezbytná citlivá motivace k tomu, aby české ekonomice pomáhali více než dosud... Ale také větší ochota podnikatelů jim důvěřovat...

Považuji za nešťastné, že se znovu snižuje věk odchodu do důchodu z 67 na 65 let. Jde o populistické gesto, které bude muset některá z příštích vlád opět přehodnotit. Naším cílem by naopak mělo být udržet lidi na trhu práce co nejdéle, a to ze tří důvodů. Zaprvé, české firmy je potřebují a budou je potřebovat i v budoucnu. Zadruhé, sociální systém České republiky takový vývoj dlouhodobě neunese – někdo jej zkrátka bude muset financovat. A zatřetí, delší pracovní aktivita má prokazatelně pozitivní dopad na zdraví a kvalitu života lidí.

I proto jsme jako Konfederace založili novou platformu Práce bez hranic, která podporuje delší pracovní uplatnění starších osob, prezentuje konkrétní projekty, relevantní data a pomáhá bořit rozšířené mýty spojené s věkem.

Myslíte, že by bylo reálné, aby i důchodci zakládali malé firmičky a třeba 10 nebo 15 let se seberealizovali v určitém zvláštním režimu? Třeba by museli zaměstnat alespoň jednoho zdravotně postiženého, ale zato by měli nižší DPH nebo odvody... Nebo by měli jisté jiné úlevy, pokud by zakotvili ve vybraných oborech... Dá se uvažovat i tímto směrem, nebo je to spíš předem prohraná bitva?

Můžeme se bavit o lepších podmínkách pro mikropodniky obecně. Vázat tyto výhody přímo na věk podnikatelů či majitelů firem by ale podle mého názoru nebylo správné, protože by šlo o formu pozitivní diskriminace. Na druhou stranu existují různé projekty takzvaného „stříbrného podnikání“, které má smysl podporovat a více propagovat. Ukazují totiž, že i ve vyšším věku je možné úspěšně změnit kariéru a pustit se do podnikání.

Osvícené firmy se snaží navigovat zaměstnance ke zdravějšímu životnímu stylu, přidávat nejrůznější benefity, aby se lidé dožili vysokého věku ve zdraví, nikoli v nemoci. Konfederace se otázkami zdravotního stavu české populace zabývá poměrně intenzivně. K čemu jste zatím dospěli?

Dohodli jsme se na pilotním projektu podpory zdraví zaměstnanců s VZP ČR a v současnosti se chystáme jednat i s dalšími zdravotními pojišťovnami. Zároveň jsme vytvořili odbornou platformu pro udržitelné zdravotnictví.

Zaměstnavatelé mají přirozený zájem na tom, aby jejich zaměstnanci byli zdraví a dosahovali vysoké produktivity práce. V tomto směru sdílejí společný zájem se státem, pro který je klíčový celkový dopad na veřejné rozpočty. Investice zaměstnavatelů do zdraví zaměstnanců zlepšují dostupnost základní zdravotní péče, přispívají k lepší koordinaci péče a prokazatelně snižují počet dní pracovní neschopnosti.

Na toto téma jsme spustili specializované webové stránky, a kromě konference připravujeme i celou řadu aktivit podporujících prevenci zdraví ve firmách.
Naším cílem není otevírat obecnou debatu o komplexní reformě českého zdravotnictví, ale nastavit optimální zapojení zaměstnavatelů a soukromých zdrojů především do oblasti preventivní zdravotní péče. Ta má přímý dopad na zlepšení zdraví zaměstnanců, snížení nemocnosti a úspory prostředků z veřejného zdravotního pojištění. Vhodnou prevencí totiž lze snížit potřebu primární zdravotní péče a omezit výskyt civilizačních chorob.

Budete se vyjadřovat i k záležitostem umělé inteligence a proměnám řady oborů?

Ano, jednoznačně. Umělá inteligence a související technologické změny už dnes zásadně proměňují řadu odvětví české ekonomiky i celý trh práce. Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR proto chce k těmto tématům aktivně vystupovat jak v odborné, tak ve veřejné debatě.

Naší ambicí je prosazovat takové podmínky, aby rozvoj umělé inteligence firmám přinášel vyšší produktivitu a konkurenceschopnost, ale zároveň probíhal odpovědně, s důrazem na etiku, bezpečnost a ochranu zaměstnanců. Budeme se systematicky věnovat dopadům na jednotlivé profese, potřebě rekvalifikací, změnám ve vzdělávání i otázkám regulace, která by neměla brzdit inovace, ale vytvářet předvídatelné a férové prostředí pro podnikání.

za odpovědi poděkovala Eva Brixi