Investorů v naší zemi přibývá. A to je dobře. Člověk se tím učí disciplíně, přinutí se myslet na budoucnost, spoléhat sám na sebe. Ať už jste zaměstnanec, živnostník, nebo majitel velké firmy. Ne vždy totiž platí, že ten, kdo hodně vydělává, umí s financemi také rozumně hospodařit. A že ten, který musí vyjít s málem, nedokáže odkládat aspoň pár stovek měsíčně. Investování nám pomáhá měnit pohled na sebe sama i na souvislosti, které je třeba v životě brát v potaz. Ukazuje se však, že finanční gramotnost v České republice není zas tak obdivuhodná. Hromada peněz se povaluje na spořicích účtech, nebo na nejobyčejnějších osobních, úspory se nezhodnocují, spíš naopak. Přitom investování je dnes už snadné. A existují příležitosti, které je škoda míjet. Nesčetněkrát to potvrdil Radim Krejčí, zakladatel investiční platformy Portu.
Řadu let sestavujete Index investiční gramotnosti, letos, stejně jako loni, z dat vyplynulo, že investiční gramotnost v Česku klesá. Jak si to vysvětlujete? Cožpak lidé zapomněli to, čemu se již naučili? Nebo investuje více jednotlivců, ale jejich znalosti v souhrnu pokulhávají?
Rozšířila se skupina těch, kteří investují. A to je dobrá zpráva. Investování už není nedostupnou záležitostí, ale stává se běžnou součástí života. Pro řadu lidí je ale spíše nutností než koníčkem, který by dále zkoumali více do hloubky. Uvědomují si, že bez investování dnes své úspory neochrání před inflací nebo si nezajistí důstojný důchod, ale ne vždy mají čas nebo motivaci se věnovat porozumění jeho principům. Prohlubování znalostí nenahrává ani zkratkovitá komunikace v online prostředí, kde prezentované informace jdou často po povrchu.
Mnozí začínají spoléhat na odborníky, poradce, platformy, a myslí si, že tím mají vše vyřešeno. To by zas nemuselo být tak špatné...
To, že lidé využívají platformy nebo odborníky, je v principu správně. Ne každý má čas nebo chuť studovat finanční trhy do detailu. Problém ale nastává ve chvíli, kdy to vede k rezignaci na pochopení základních principů. Technologie může investování výrazně zjednodušit, ale neměla by nahrazovat zdravý rozum. I klient, který investuje přes platformu, by měl chápat, do čeho investuje, co znamená riziko nebo diverzifikace.
Přibývá mladších investorů, zhodnocovat peníze může dnes v podstatě kdokoli, ať je v investování zběhlý, či naopak. To však není ideální. Historie prokázala, že se střídají období ekonomického a finančního blahobytu s krizemi, a to si dnes začínající investoři většinou nepřipouštějí a svět vidí možná příliš růžově. Na nedávné tiskové konferenci jste naznačil, že vás to znepokojuje...
Čím dál tím víc lidí investuje, stejně tak rostou objemy zainvestovaných peněz. Právě proto je třeba, aby znalosti o investování rostly napříč populací, což se bohužel neděje. Je velmi důležité, aby lidé věděli, do čeho investují a jaké to má riziko. Nedostatek investičních znalostí může do budoucna zvyšovat riziko finančních ztrát i náchylnost k podvodům.
Jaká východiska vás napadají? Jak docílit toho, aby se zájemci vzdělávali a investovali rozumně?
Určitě by bylo dobré posílit systematické vzdělávání napříč společností, a zejména pak mladých. Pokud chceme, aby lidé dokázali lépe pracovat se svými úsporami, je důležité je v tom podpořit. Možná to bude znít příliš revolučně, ale stát by třeba mohl část příspěvků na penzijní fondy investovat do škol na edukaci, aby si lidé uměli lépe vybrat, jak se na důchod zajistí sami. Udělat výuku finanční gramotnosti na školách méně nudnou, dát jí více prostoru. A zaměřit se na matematiku, protože ta je vlastně základem pro pochopení toho, jak s financemi pracovat a jak správně investovat.
Na druhé straně je potěšitelné, že se mladší ročníky na rozdíl od svých dědečků investovat už nebojí, že je to svým způsobem tak trochu módní trend, linka společenského statusu...
To určitě. Ukazuje se, že lidé začínají přemýšlet o své finanční budoucnosti čím dál dříve, což je pozitivní. Mladší generace přichází s vyšší ochotou akceptovat určité riziko a nebojí se tolik experimentovat. Preferuje moderní investování, převážně skrze mobilní investiční aplikace, jako je například Portu.
Co právě těmto lidem může Portu nabídnout?
V Portu chceme mladým začátek investování co nejvíce usnadnit a pomoci jim vytvořit si finanční polštář do budoucna, který využijí třeba pro koupi vlastního bydlení. Proto jsme spustili účet pro mladé a studenty do 26 let, který nabízí o polovinu nižší poplatky a umožňuje začít investovat už od 100 Kč. Tento účet zároveň slouží k plynulému přechodu z dětského účtu, když klient dosáhne plnoletosti.
Vaše platforma zaznamenává jeden úspěch za druhým a překonává své cíle. Nač jste právě nyní pyšní?
Nedávno jsme oslavili dva důležité milníky. Počet aktivních klientů Portu přesáhl 300 000 a objem spravovaného majetku 60 miliard. Za důležité považuji to, že se nám podařilo investování zpřístupnit široké veřejnosti, rozhýbat a oživit trh. Když jsme začínali, nabídka byla omezená, často drahá a nepřehledná. Dnes je investování jednoduše dostupné nejen pro zkušené investory, ale i pro ty, kteří by o něm dříve ani neuvažovali.
I vy motivujete klienty k tomu, aby si prohlubovali znalosti, měli širší rozhled, nejednali unáhleně, ale s rozvahou. Daří se to?
Snažíme se jim přibližovat mnohdy složitý svět investic a financí srozumitelnou a lidskou cestou. Informovat nejen o novinkách, ale také opakovaně vysvětlovat základní principy. Ať už formou článků, podcastů, přednášek na školách, nebo spoluprací s organizací Nekrachni, která pomáhá mladým lépe se orientovat ve světě financí.
Reagují na investiční příležitosti lidé s vysokými příjmy, lidé z businessu jinak než ostatní? Investují spíše na vlastní pěst, nebo využívají vašeho know-how?
U lidí s vyššími příjmy vidíme kombinaci přístupů. Dlouhodobým základem většinou zůstává automatizované ETF portfolio sestavené na míru – od bezpečnějších variant s dluhopisy až po čistě akciová portfolia. Část portfolia si potom spravují sami, protože mají zkušenosti nebo je to baví. Mohou si poskládat portfolio podle sebe z mixu konkrétních akcií, sektorových ETF, kryptoměn, investovat do pražských nemovitostí nebo třeba alternativních investic v rámci Portu Gallery. Ti, kdo chtějí lépe porozumět své finanční situaci, využívají investiční konzultace, kde jsou zkušení odborníci připraveni poradit s komplexnějšími finančními otázkami.
Společností rezonuje rovněž otázka, jak se budeme mít v důchodu. Život seniorů se může stát ze dne na den velmi drahý a ne každý z běžných prostředků od státu dokáže zaplatit ošetřovatele, doprovod nebo dvakrát za rok dražší dovolenou. Klasické penzijko ztrácí body...
Podle našeho posledního průzkumu z prosin-ce 2025 se na státní důchod plně spoléhají jen 4 % Čechů ve věku 18–60 let, zatímco 74 % lidí nevěří, že se o ně stát v důchodu postará. Průměrný starobní důchod se má v roce 2026 pohybovat v částce asi 21 800 Kč měsíčně, což pro zachování životní úrovně ve stáří nemusí samo o sobě stačit.
Je dobře, když si většina lidí uvědomuje, že na státní důchod se spoléhat nelze. Mnoho lidí však vlastní zajištění na stáří stále podceňuje. Klíčové je začít si odkládat co nejdříve a nechat peníze, aby měly čas pracovat v investicích – nikoliv na spořicím účtu, kde jsou výnosy velmi nízké a často nepokryjí inflaci. Čím dříve totiž začnu, tím menší částky mi díky složenému úročení bude stačit dávat stranou. Stát proto před více než dvěma lety spustil dlouhodobý investiční produkt (DIP) jako moderní alternativu zajištění na stáří, s daňovým zvýhodněním a možností příspěvků zaměstnavatele. Chtěl tak motivovat lidi k dlouhodobému, odvážnějšímu spoření na stáří a nabídnout alternativu ke klasickému penzijku. Zatímco u penzijka si člověk vybírá z omezeného počtu fondů s často nejvyššími zákonem povolenými poplatky, DIP nabízí plnou kontrolu nad investicemi. Ty tak mohou být levnější, dynamičtější a ve výsledku více vydělat.
Češi se brzy stanou národem penzistů. Ale zároveň bude přibývat těch, kteří mají na stará kolena dost našetřeno. Zatím tato skupina není příliš v hledáčku investičních společností. Nestálo by za to nabídnout jí atraktivní produkt, který by zhodnotil například peníze z prodeje vlastní firmy, letité úspory nebo třeba částky ze spořicích účtů, stavebního spoření apod.? Vyplatilo by se to? Mělo by to smysl?
To je pravda a je to škoda. Určitě umíme takovým klientům nabídnout dostatečně konzervativní produkt se zajímavým výnosem, do kterého by bylo možné vložit jednorázově vyšší sumu. My se v Portu bavíme například o Portu Rentě, což bude nástroj, který umožní získat pasivní měsíční příjem z již vybudovaného majetku. Tento majetek bude konzervativně zainvestován. Bude tedy dál dobře zhodnocován, ale zároveň každý měsíc odprodáme část investic nebo využijeme dividendy a úroky tak, aby klientovi na účet přišla zvolená částka.
Určitě máte doporučení pro ty, kteří se z jakéhokoli důvodu rozhodnou právě nyní vstoupit do světa investic. Jak byste jim dodal optimizmu a odvahy?
Důležité je zkrátka začít a neodkládat to. Klidně i s malými částkami, které mohou v dlouhodobém horizontu hezky narůst. Nečekat na vhodný moment, ten správný okamžik se často nedaří trefit ani profesionálům. Trhy budou kolísat, to k investování zkrátka patří. Ale pokud má investor dlouhý horizont a dobře diverzifikované portfolio, může zůstat v klidu.
za odpovědi poděkovala Eva Brixi



Otevřít PDF


Otevřít PDF




