Zvykli jsme si kdykoli zajít do supermarketu a koupit si drůbeží maso v jakékoli podobě. Kuřecí prsní řízky, horní stehna, hřbety na polévku, paličky, krůtí křídla, kachní čtvrtky, mleté kuřecí i krůtí, kachní žaludky, krůtí játra, zkrátka co hrdlo ráčí. Uvědomujeme si, co stojí za tímto výběrem, naprostým komfortem, úžasným sortimentem? Stejně tak vajíčka. V balení velkém, malém i miniaturním, bílá, hnědá, zbarvená do modra až zelena, od slepic z volného chovu, z obohacených klecí či podestýlková. Farmáři i obchodníci nám servírují, co nám na očích vidí, a naše představy často až předbíhají. Ale co všechno stojí za snahou sloužit zákazníkově přání? Jak si vedou čeští chovatelé drůbeže a co je trápí? Naznačila to v rozhovoru Ing. Gabriela Dlouhá, Ph.D., MPA, předsedkyně představenstva Českomoravské drůbežářské unie:

Jak zvládli čeští drůbežáři v tomto roce Velikonoce?

Velikonoce byly letos pro tuzemské chovatele obtížnější z toho důvodu, že většina obchodů nakupuje pouze bezklecová vejce. Ta tedy byla nakupována po celé Evropě, jelikož v Česku ještě žije v klecích okolo dvou miliónů nosnic. Ale každým měsícem se toto číslo snižuje.

Znamená to, že se jim nyní daří lépe než třeba před třemi lety?

Cena vajec je poslední dva roky pro chovatele příznivá. Určuje se podle ceny na volném evropském trhu, kde cena také roste. Je to dáno zhoršenou nákazovou situací spojenou s ptačí chřipkou a newcastleskou chorobou v Evropě. V České republice je to navíc podtrženo zákazem chovu nosnic v klecích, který začne platit od 1. ledna 2027, a závazkem velkých obchodů, které již od letoška neprodávají klecová vejce.

Na nedávné tiskové konferenci jste uvedla, že se letos rozhodne o budoucnosti českého drůbežářství, které prochází zásadním obratem ve způsobu produkce, a také se mění poptávka zákazníků. Oč přesně jde?

Poptávka zákazníků je různá, a to podle příjmové skupiny obyvatelstva. Většina preferuje cenu, ale část nakupujících podporuje například vejce z ekologického zemědělství nebo vejce od slepic z volného výběhu.

Modernizace českých chovů se tedy blíží k závěru? Co přináší spotřebitelům a co zemědělcům?

Pro spotřebitele to znamená právě vyšší cenu a nedostatek tuzemských vajec, kdy bezklecová vejce v obchodech jsou nově například ze severní Evropy, která vykrývají tuzemský nedostatek. Zemědělcům to přináší investiční náklady do výměny klecových technologií a nastoluje velice krátký časový interval na tuto adaptaci. Samozřejmě se také chovatelé obávají konkurenční nevýhody. Většina gastra zřejmě bude dále nakupovat levnější klecová vejce ze zahraničí a v horším případě ze třetích zemí.

Když by si chtěl nějaký nadšenec před pěti lety založit krůtí farmu nebo chov nosnic a zásobovat trh vajíčky a nutričně hodnotným masem, odborníci by si o něm pomysleli, že se zbláznil. Výdělečný obor to nebyl, na vejcích se nedalo vydělat, krůty jsou z hlediska nákladů ekonomicky náročné. Jaká je situace dnes?

Situace u výkrmu krůt v České republice je dost tragická, jelikož musí konkurovat levnějším dovozům ze zahraničí. Obdobná situace je u výkrmu kuřat, kdy řada chovatelů prodává živá vykrmená kuřata do zahraničí, kde za ně dostanou více zaplaceno za kilogram, vykrmují je do vyšší porážkové hmotnosti, což je ekonomicky rentabilnější. Tuzemské porážky k vyšší porážkové hmotnosti či nějakým nadstandardním parametrům u výkrmu nejsou nakloněny. Obávají se, že chovatelé budou za tuto drůbež požadadovat vyšší cenu a obchody jim to nebudou ochotné zaplatit.

Dostali podnikatelé zase chuť zakládat nové farmy?

Větší chovatelé se snaží investovat. Menší chovatelé určitě taky ano, ale ti své produkty prodávají spíše ve faremních prodejnách, na trzích atd. Ale většina zákazníků nakupuje ve velkých obchodech a 70 % čeká na akci.

Zajímavým zpestřením našeho jídelníčku jsou křepelčí vajíčka. Čím jsou zajímavá a v čem se liší od těch slepičích? Údajně na ně lidé nemají alergii a křepelčí chovy zatím odolávají ptačí chřipce...

Křepelčí vejce, která jsou v porovnání se slepičími menší, obsahují až dvojnásobné množství
vitamínů. Jsou také bohatým zdrojem omega ­mastných kyselin. Na křepelčí vejce není doposud zaznamenán žádný případ vzniku alergie. Také pomáhají zdolat nachlazení a posilují imunitu. Výskyt salmonelózy a ptačí chřipky nebyl u nás v komerčních chovech zaznamenán.

Oč bude letos vaše asociace usilovat především?

Určitě o co nejdřívější zákaz chovu nosnic v obohacených klecích v celé Evropě, větší kontroly u dovozových komodit, nastavení režimu kvality u drůbežího masa a vajec a zastoupení a preferenční zvýhodnění těchto komodit ve veřejném stravování. Samozřejmě půjde také o férové ceny pro chovatele drůbeže.

Mají čeští drůbežáři srovnatelné podmínky v konkurenceschopnosti s okolními zeměmi?

Bohužel nemají, a to ať se to týká leckdy legislativy, která je v ČR jednou z nejpřísnějších a nadstandardních v porovnání s ostatními zeměmi, či výhodnějších dotačních podpor, jež mají některé státy.

za odpovědi poděkovala Eva Brixi