INZERCE
Přední podnikatelský časopis
Vychází již 19. rokem

Foto prezidentkaNevím, jestli stále ještě platí, že březen za kamna vlezem. Vzhledem k letošnímu počasí možná ano. Doba je modernější, spíše v tomto měsíci myslíme na daňová přiznání. Významný administrativní proces, na jehož výsledná čísla netrpělivě čekáme, i když předběžné výsledky zpravidla známe. V souvislosti se závěrečnými čísly, jež charakterizují naše podnikání, si klademe i nespočet otázek. Některé z nich jsem adresovala Ing. Petře Pospíšilové, prezidentce Komory daňových poradců ČR:

Březen je pro mnohé podnikatele pořádným stresem. Vrcholí přípravy na podání daňového přiznání, počítá se, hodnotí a všichni čekají, jak jejich výsledky nakonec dopadnou. Proč je v tom tolik adrenalinu?

Myslím, že to možná nebude tak hrozné, jak tvrdíte… Určitě v tom velkou roli hrají peníze, zejména u menších podniků, které se z pochopitelných důvodů zaměřují zejména na svůj obor a administrativní a jiné povinnosti nechávají trochu stranou a řeší je na poslední chvíli. Pro většinu podniků však roční podání daňového přiznání není překvapením, tak i toho stresu je tam asi méně. Jakmile ale přejdeme k fyzickým osobám, tak určitě v tom nějaký adrenalin bude, protože daně představují poměrně významný náklad, a kdo si neodkládal prostředky průběžně nebo neplatil zálohy, bude si možná muset připravit nemalou hromádku, se kterou se mu možná bude těžko loučit, hlavně když započítáme i částku na sociální a zdravotní pojištění… Navíc sankce, když to netrefíte, nejsou úplně zanedbatelné, a daňové předpisy jsou složité, takže situace může být opravdu stresující. Neodpustím si poznámku, pokud by lidé využili pro zpracování přiznání daňových poradců, určitě by jim ubylo starostí se studiem zákonů, formulářů a s komunikací s úřady, a tím pádem i stresu, o kterém se zmiňujete.

A proč lidé u nás platí daně tak neradi? Protože je s tímto úkonem hodně administrativy, nebo protože se s těžkým srdcem loučí s prostředky, jež firma vydělala?

Administrativy spojené s daněmi je opravdu hodně, a pořád nám narůstá. Nemyslím si ale, že by byla hlavním důvodem pro relativně negativní přístup k plnění daňových povinností u nás. Tady nás podle mého názoru trochu dohání skutečnost, že si občané málo uvědomují benefity, které díky placení daní získává každý z nás. Jsme trochu národem „remcalů“, takže vždy se velmi rychle vyrojí názory ve smyslu „než bych to nechal politikům, kteří to rozházejí, tak radši udělám něco jiného…“, což se na platební morálce negativně podepisuje. Myslím, že tady stát, v konkrétním případě daňová správa, trochu zaspal v komunikaci vůči občanům, která by je vychovala k vědomí o tom, k čemu všemu se vybrané daně používají. Není to opravdu jen k budování úřednického aparátu, který „nedělá nic jiného, než že znepříjemňuje lidem život“. Žijeme v bezpečné zemi s dobrým vzdělávacím systémem, s dobrou zdravotní i sociální péčí, s rozumnou dopravní infrastrukturou, a to jsou všechno oblasti, které jsou z daní financované. 

Logo 25 let

Každý z nás benefituje z každé koruny zaplacených daní bez ohledu na to, jestli je to chudák nebo boháč, dělník nebo ředitel zeměkoule, dítě či dospělý… Platit daně znamená se podílet na funkčnosti chodu celé země. Můžete pochopitelně namítat, že každá z těchto oblastí má daleko k dokonalosti fungování, že stát zdaleka nehospodaří s prostředky efektivně, leckdy prostředky skoro promrhá… To může být pravda, je to ale pořád nejlepší možné uspořádání přes všechny jeho nedostatky. Toto by měl umět vysvětlit stát svým občanům, každý politik svým voličům, každý rodič svému dítěti. Pokud se toto naučíme, má šanci se změnit i přístup k placení daní.

Mnozí z nás, ať již majitelé firem nebo živnostníci, si s daňovým přiznáním užili i komplikace. Často proto, že spoléhali sami na sebe a nesvěřili tak důležité úkony do rukou odborníků. Co radí Komora daňových poradců ČR? Vím, že ani v případě OSVČ nedoporučujete nechat vše jen na účetním.

Obrátit se na odborníka v daném oboru je vždy velmi dobrým řešením. Můžu si postavit dům sama, případně mi může pomoci Pepa odvedle, ale přece jenom pravděpodobnost, že to nakonec dobře dopadne a dům mi nespadne na hlavu, se výrazně zvýší, když toto – se svým vzděláním a praxí – přenechám stavební firmě. Totéž platí o daních: daňový poradce je odborník, který se orientuje v daňových předpisech, sleduje trendy a interpretace daňových předpisů, a může dobře poradit, jak v konkrétním případě postupovat. Navíc je pojištěn pro případ, že by nesprávným nebo neodborným způsobem klientovi při přípravě daňového přiznání způsobil škodu. Takové pojištění účetní nemá právě proto, že není daňovým poradcem. Daňový poradce je rovněž vázán povinností mlčenlivosti vůči třetím osobám, včetně správců daně, ale i orgánům činným v trestním řízení, musí hájit oprávněné zájmy klienta. I díky tomu může být vztah s daňovým poradcem postaven na skutečné důvěře. Účetní přitom takové postavení nemají.

Častý je názor, že daňová legislativa je v České republice zbytečně složitá a stále se mění. Jak to tedy vlastně je?

Daňová legislativa je složitá, a stále se mění, to je určitě pravda. Nicméně to není záležitost pouze České republiky, na komplexnost daňových pravidel a jejich časté změny narazíte prakticky všude. Výběr daní znamená často významný zásah do majetkových poměrů toho, kdo má daně platit. Je to proto všude velmi zajímavé politické téma: komu připustit nějakou daňovou výhodu, protože si ji „zaslouží“, komu naopak zase „přitopit“, ať už důvodem je skutečnost, že se nechová žádoucím způsobem nebo je v dané oblasti možnost pro stát snadněji získat daňové příjmy… Pro všechny politiky jsou tak daně „oblíbenou hračkou“, kterou můžou použít pro oslovení svých voličů, ať už ve smyslu „vám hodným já pomůžu“ nebo „nebojte se, s těmi padouchy já zatočím“. Proto vnášejí do daní mnoho různých pravidel, odchylek a výjimek, které celý systém činí komplikovaným. Historicky se říkalo, že se daňoví poradci a advokáti významně zasazovali o nastavení komplikovaného daňového systému, protože to pro ně bylo výhodné – zajistili si tím práci. Já osobně se domnívám, že v České republice se toto minimálně v posledních 15 letech neděje – daňoví poradci to nemusejí dělat, politici si vystačí sami… Jednoduchý daňový systém je krásná idea, etalon, ke kterému bychom se měli pokoušet daňovou politikou směřovat, ale nedělejme si iluze o tom, že toho dosáhneme. Neslyšela jsem o žádné zemi na světě, že by o ní někdo řekl: „sem se podívejte, takto má vypadat jednoduchý, srozumitelný a spravedlivý daňový systém, kde daňoví poradci nejsou potřeba“. Taková země neexistuje, ani takový daňový systém neexistuje.

A jsou podle expertů komory u nás daně opravdu vysoké v porovnání s Evropou, potažmo se světem? Kdo zná objektivní odpověď?

Různých srovnání je poměrně hodně, a určitě mezi nejkvalitnější data patří ta, která v této oblasti shromažďuje OECD. Pokud to vezmu tak nějak ze zkušenosti, aniž bych hledala nebo komentovala nějakou konkrétní analýzu, pro Českou republiku dlouhodobě platí, že má vysoké daňové zatížení závislé práce, tj. lidsky příjmů ze zaměstnání. Na tomto zatížení se významným způsobem podepisují náklady na sociální a zdravotní pojištění placené zaměstnancem a zaměstnavatelem. Ve zbývajících oblastech je výše daní spíše příznivá, ať se podíváme na zdanění fyzických nebo právnických osob, tam jsou sazby daní celkem přijatelné, a Česká republika je v tomto kontextu vnímána jako země s nižšími sazbami. Co je ale velmi problematickou oblastí, je množství administrativních, tj. nepeněžitých, povinností v daňové oblasti. Mezinárodní studie potvrzují, že plnění administrativních povinností je u nás extrémně kapacitně náročné, trvá dlouho, je velmi složité. Toto je oblast, která se nezlepšuje, a ani současný přístup daňové správy neslibuje, že by se mohlo blýskat na lepší časy. Povinností je hodně, je obtížné se v nich zorientovat, a pokud se obrátíte s dotazem na daňovou správu, pomoci se mnohdy nedočkáte.

Co dnes vaše komora v souvislosti s daňovou problematikou řeší?

Komora dlouhodobě usiluje o to, aby pravidla pro stanovení a výběr daní v České republice byla pochopitelná pro širokou veřejnost, aby jejich aplikace nebyla komplikovaná. Pro tyto účely využívá Komora svého postavení jako povinného připomínkového místa a aktivně vystupuje v legislativním procesu. Je to samozřejmě běh na dlouhou trať, ale věřím, že se nakonec vyplatí. Nasloucháme také našim kolegům, co v praxi působí ve výkladu zákonů největší potíže, a snažíme se tyto problémy přenášet na odpovědné instituce včetně Ministerstva financí a Finanční správy.

Jaké množství předpisů se v poslední době podařilo komoře připomínkovat a upravit podle vašeho doporučení? Máte z toho radost?

V uplynulém období se nám podařilo do novel daňových zákonů prosadit i některé koncepční připomínky. Jako příklad mohu uvést rozšíření možnosti odepisovat technické zhodnocení i jinými osobami, než pouze nájemci, či možnost odepisovat nehmotný majetek i delší dobu než stanoví zákon. Ano, z těchto, byť malých úspěchů, mám radost. Na druhou stranu bohužel platí, že procento připomínek, které jsou ze strany Ministerstva financí akceptovány, je nižší, než bych považovala za přínosné pro obě strany.

Připravujete čas od času i nějaké speciální setkání s firmami, kde objasňujete záludnosti, jež je potřeba v souvislosti s vývojem daňových zákonů vnímat?

Spolupracujeme dlouhodobě například s Hospodářskou komorou ČR, kdy jejím členům, zejména malým a středním podnikatelům, chceme systematicky předávat více informací o daňovém prostředí a jeho specifikách. Spolupracujeme i s dalšími podnikatelskými a profesními svazy a komorami, kde nabízíme naši odbornou kapacitu. Obdobně to funguje i s vysokými školami. Řada našich vzdělávacích programů je navíc otevřena i veřejnosti, a tak se může akcí Komory zúčastnit prakticky kdokoli.

Kolik máte členů a co musí nový příchozí splňovat? Kdo se vůbec u nás může stát daňovým poradcem?

Komora vede veřejně dostupný seznam poradců, ve kterém má aktuálně 4780 poradců a 1021 společností. Daňovým poradcem se může stát kterýkoliv absolvent nejméně bakalářského vysokoškolského studia, splňující i další podmínky dané zákonem o daňovém poradenství, který složí kvalifikační zkoušku. Daňové poradenství může vykonávat ode dne zápisu do seznamu daňových poradců, a celou dobu musí být pojištěn. Pouze hluboká znalost českého daňového práva a schopnost používat teorii v praxi zaručí úspěch u zkoušky, a také budoucí spokojenost klientů, kteří se na poradce budou obracet.

Je v oboru více mužů nebo žen?

Podíl daňových poradkyň na celé skupině poradců se postupně zvyšuje, což je možná spojeno i s větším zájmem žen o podnikání. Zatímco ještě před deseti lety byl poměr obou pohlaví v profesi celkem vyrovnaný, dnes působí v oboru již téměř 57 % žen.
Poměr daňových poradců k 31. 12. 2017 činil 2 709 žen a 2 082 mužů. Tedy 56,54 % žen a 43,46 % mužů.

Jste prezidentkou Komory. Jaké povinnosti z toho pro vás plynou? A jsou více o reprezentaci nebo o práci?

Jako prezidentka jednám za Komoru navenek, reprezentuji ji na různých jednáních a snažím se tak plnit hlavní poslání Komory, tj. chránit a prosazovat oprávněné zájmy daňových poradců. Komora je ale hlavně sdružením odborníků v oblasti daní, bereme proto také jako jednu ze svých povinností to, že se máme vyjadřovat k nastavování daňových pravidel a k vytváření daňové politiky, kde usilujeme o to, aby pravidla byla srozumitelná, jednoznačná a realizovatelná. Možná to vypadá, že to není nic složitého, ale je to opravdu hodně agendy, takže jsem moc ráda, že na to nejsem sama, a můžu se opřít jak o své kolegy daňové poradce v Prezidiu Komory, tak o pracovníky kanceláře, bez kterých by to nemohlo nikdy fungovat. Často tak prezentuji práci, kterou odvedli, a snažím se to dělat co nejlépe, aby nepřišla nazmar. Je to určitě více o práci, která je v naprosté většině kolektivním dílem.

Netíží vás někdy taková odpovědnost?

Odpovědnost je to určitě velká. Na druhou stranu mi tato pozice umožňuje potkat se se spoustou lidí a být součástí vytváření nových věcí. Kdyby mě to nebavilo, a zůstala jen ta odpovědnost, bylo by to smutné. Ale není…

otázky připravila Eva Brixi

Slovo ke dni

  • Nejdřív rum, pak i tresť

    Evropská unie leží mnohým Čechům v žaludku, protože vydává řadu více či méně nesmyslných zákazů a příkazů. Už dříve se museli smířit s tím, že nebudou moci koupit oblíbené pomazánkové máslo, slivovici nebo tuzemský rum. Když výrobci tohoto oblíbeného destilátu přišli v novým pojmenováním, vadí úředníkům EU sama aromatická rumová složka, údajně pro karcinogenní účinek. Že několik generací konzumuje „závadný“ alkohol, aniž by jim tresť v něm ublížila, prý není argument, nicméně Česká republika alespoň získala výjimku na pětileté období. Nic proti přísným zdravotním zásadám. Jen mi nejde do hlavy, že v EU mají prokazatelně škodlivé látky stále zelenou a nikoho to neznepokojuje. Na trhu jsou stále některé pesticidy, přestože se jedná o velmi nebezpečné endokrinní disruptory. Povolen v některých zemích EU zůstal i karbendazim, látka, jež má...

    Pokračování ...

Objednejte si zasílání časopisu Prosperita s přílohami - bezplatně!

Plnohodnotné vydání skutečně zdarma.

Kompletní PDF s našimi časopisy - Duben 2018

INZERCE

Partneři

Generální partner:

gascontrol

Vyšlo u nás

Hlavní partneři:

logo KOBTOSlogo 172

 

Partneři plus:

tsoft   EON EG 2017 107
         

Partneři:

logo-grada3  ca2 logo-dtocz

Zaregistrujte se do našeho newsletteru

 

 

Navštivte také naše další portály

madambusinesscz RGB freshtimecz

Odborní partneři

Odborní partneři: csj105 cia 60 svaz obchodu103 logo-kzps acto cma_web_iprosperita Sacm Svaz květinářů a floristů ČR  cmsm105caim200

INZERCE