INZERCE
Přední podnikatelský časopis
Vychází již 19. rokem

PB228002Luděk Pfeifer při přebírání cenyAni si neuvědomujeme, jak úžasný prostor máme k tomu, abychom vytvářeli krásný svět. A že by nám mělo být ctí zanechat šťastnou stopu své účasti na procesu, v němž budou pokračovat další generace. Jednou z platforem seberealizace člověka na této cestě k budoucnosti jsou chytrá města. Jak uchopili tuto příležitost odborníci ze společnosti M.C.TRITON, spol. s r.o.? Na to odpovídal Ing. Luděk Pfeifer, CSc., partner uvedené firmy, a Ing. Lukáš Jakubec, Unit Manager pro segment veřejná správa:

Jak se díváte na vize smart city? Budou chytrá města pro lidstvo nezbytností, anebo jde o science fiction technologií, architektonických snů a těžce definovatelných potřeb budoucnosti? Nebo hůře – lobing „chytrých“ společností, které pochopily, že business dnešních dnů přestává mít tah na branku, je neudržitelný?

Luděk Pfeifer: Chytrá města jsou v mých očích něčím velmi přirozeným a normálním – stejně jako města elektrifikovaná nebo pokrytá signálem. Něco, co z počátku bylo výstřelkem a výjimkou, se stalo běžnou normou. S digitálními technologiemi užívanými v životě měst a pro život v nich je to stejné.
Chytrým městům dal vzniknout fenomén urbanizace, tedy stahování lidí do velkých měst a koncentrace obyvatel v nich. Megapole tak stály před potřebou zajistit bezpečí, dopravní propustnost, spolehlivé zásobování energiemi – a použily k tomu ty nejpokročilejší technologie. Chytrá města byla na světě. Dnes se tímto konceptem mohou inspirovat i střední města, nabízí se jim možnost použít technologie pro podporu svých vizí, záměrů, potřeb: pro
udržení obyvatel nebo zpomalení jejich odlivu, přilákání turistů, oslovení investorů, studentů, mladých lidí...
Chytré město je město prozíravě tvořící svoji budoucnost a efektivně k tomu využívající moderní digitální technologie. Je to jednoduché, selsky rozumné, žádná velevěda. Pochopitelně – věda a humbuk se dá dělat ze všeho. Koncept chytrých měst není výjimkou. Dodavatelé technologií zavětřili příležitost a budí dojem, že digitální musí být kde co. Futuristé a vizionáři vypustili Krakena své fantazie a sní o polovirtuálních sídlech. Proč ne? Jules Verne byl taky inspirativním snílkem! Život si řekne, kde města digitální technologie opravdu potřebují.

JakubecIng. Lukáš JakubecNesklouznou představy mnohých k paradoxu? Tedy k tomu, že člověk organizovaný a řízený nadmíru podlehne technologiím a zblázní se?

Luděk Pfeifer: Doufám, že člověk jako živočišný druh prokáže i tentokrát svou odolnost. Jistě, okouzlení technologiemi je mocné, odvádí nás z reálného světa do virtuálního – podle průzkumů v něm každý z nás tráví snad tři hodiny denně... Věřím, že se tím ale jen rozšiřuje spektrum možností životního stylu. Věřím, že technologie nám umožní zabezpečit spoustu činností rychleji a efektivněji (komunikaci, nakupování, využívaní řady služeb). Nabídnou nám jiné druhy zábavy i seberealizace. Mohou nám čas nejen brát, ale i dávat – třeba pro intenzivnější život ve světě reálném, s přáteli z masa a kostí, v přírodě. Pro technologie jako každý mocný nástroj člověka platí „Dobrý sluha – zlý pán“. Moje osobní přesvědčení mi říká, že člověk technologiím nepodlehne. Může jimi být zaujat, možná se nechá krátkodobě trochu vláčet, ale nakonec jim přisoudí roli, v které mu budou efektivně sloužit.

Před rokem firma M.C.TRITON zvítězila v soutěži Chytrá města pro budoucnost v kategorii Chytrá IDEA SMART CITY, kde se prezentovaly záměry a rozvojové trendy, které neprošly realizací. Z čeho vycházelo vaše řešení?

Lukáš Jakubec: Rozhodnutím přihlásit se do soutěže Chytrá města pro budoucnost v kategorii Chytrá IDEA SMART CITY jsme chtěli primárně iniciovat širokou veřejnou debatu o smysluplnosti přístupu „chci být chytré město, tak nakoupím nějaké moderní chytré technologie“, do kterého byli a často jsou představitelé měst doslova dotlačeni různými technologickými firmami, prodávajícími svá chytrá řešení. Mně osobně se tento přístup nikterak nezamlouvá a kromě několika mediálně známých případů mám i osobní zkušenost se starosty, kteří tomuto tlaku podlehli a kteří dnes toto rozhodnutí s odstupem času hodnotí velice negativně.

Naše idea smart city tedy vychází zejména z mnohaletých zkušeností. Za dobu své existence jsme měli jedinečnou a milou příležitost pracovat s desítkami starostek a starostů menších i větších obcí a měst, kteří měli různé vzdělání, zkušenosti, názory, stejně tak i počet funkčních období za sebou.
Závěr je však možné úspěšně generalizovat. Totiž: město není chytré natolik, nakolik pořizuje chytré technologie, ale jeho chytrost je především v jeho strategické prozíravosti. Město by mělo mít pod kontrolou své rozvojové projekty a jejich souvislosti (včetně odpovědi na otázku, jaké dopady na rozpočet, procesy, agendy atp. bude mít zavedení daného chytrého řešení). Tento přístup lze zjednodušeně popsat jako logický sled návazných kroků od seznámení se s tématem smart city, přes ujasnění si směru, kterým se chce město rozvíjet s využitím chytrých řešení, až po zajištění jejich implementace, financování a vyhodnocení efektivity jejich zavedení.

PfeiferIng. Luděk Pfeifer, CSc.Ve světě se rodí i za účasti českých odborníků zajímavé a převratné projekty chytrých měst, některé počítají se zúrodňováním míst, kde není voda, s možností soběstačnosti při pěstování ovoce a zeleniny, čistým životním prostředím. Jak se zdá, nejde o utopie, ale o skutečně nadčasová, a zejména nevyhnutelná řešení. Jak uvažují tvůrci chytrých měst v České republice? Jakým směrem se půjde u nás?

Luděk Pfeifer: Vaše chytrá (!) otázka trochu předbíhá naši aktuální realitu. Nejsme (zatím) bezprostředně vystaveni žádné enormní a akutní hrozbě: suchu, hladu, epidemiím, ozbrojeným konfliktům. Snad sekundárním dopadům – například migrační vlně vzedmuté dnes politickými a ekonomickými zájmy, zítra možná právě suchem. Naši „otcové – a matky! měst“ jsou tedy (zatím) ve velmi komfortní situaci: mohou si vybírat z přebohaté nabídky chytrých řešení všeho možného, z nemalé části i úplných ptákovin... Nutnost je nestaví do situace, kdy by museli opravdu zodpovědně nacházet odpovědi na existenční výzvy budoucnosti. Až si užijí pěkných nových hraček a zamyslí se nad jejich vážně smysluplným použitím, myslím, že si položí otázku: Na jaké úrovni město uspokojuje potřeby svých obyvatel? Třeba podle Maslowovy hierarchie potřeb – přežití, bezpečí, sounáležitost, prestiž, seberealizace.
Je zřejmé, že město k dlouhodobému šťast­nému životu svých obyvatel musí pamatovat na všechny úrovně, leč postupovat důsledně odzdola vzhůru. Nejdřív tedy pracovní příležitosti, moderní materiální a technická infrastruktura, podmínky příznivé pro podnikání, bezpečnost, pak sociální infrastruktura, život spolků, zájmových komunit, sociální vyžití, posléze odlišnost a atraktivita života ve městě, unikátnost příležitostí k trávení volného času, relaxaci, regeneraci. Nakonec příležitosti pro seberealizaci elit – těch, kdo mají potenciál, schopnosti a vůli věci měnit a posouvat vpřed – jejich retenci ve městě, jejich profesní, hodnotové a citové ukotvení ve městě.

„Česká cesta“ – nebo jeden její směrník – k chytrému městu vede podle mého k správnému nafázování a následnému dosažení komplexnosti v uspokojování životních potřeb obyvatel. Je to tedy cesta spíš sociologická než technická. Technologie jsou – znovu opakováno – jen instrumentářem...

Čím se budou vyznačovat česká chytrá města?

Lukáš Jakubec: Podle mého názoru je toto naprosto klíčová otázka. Domnívám se, že bez jednoznačné odpovědi, které bude předcházet jasné politické rozhodnutí, nemůžeme moc doufat v udržitelný a smysluplný rozvoj tématu smart city ve specifickém prostředí Čes­ké republiky. Odpověď na tuto otázku by měli společně hledat významní hybatelé na úrovni státu i regionů, jako např. Svaz měst a obcí, Ministerstvo pro místní rozvoj a další.
Moje odpověď vás možná překvapí svoji jednoduchostí. Jsem totiž přesvědčen o tom, že české chytré město budoucnosti bude takové, které vytváří podmínky pro kvalitní a spokojený život svých obyvatel, a to tak, že bude schopno pružně (rychle, efektivně) reagovat na stále dynamičtější změny vnějších podmínek (demografický, společenský a kulturní vývoj společnosti, migrace, makroekonomická situace, digitalizace atp.), ale současně i změny vnitřních podmínek (problémů, potřeb a očekávání lidí). Chytré město bude synonymem chytře řízeného města. Nebo ještě jednodušeji: chytré město = město lidí a pro lidi!

Je zvládnutelné financování? Asi půjde o prostředky generované jak státem a obcemi, tak i soukromým sektorem...

Lukáš Jakubec: Zcela jistě! Podle mého názoru je vícezdrojové financování jedním z nutných předpokladů pro to, aby myšlenka chytrého města mohla ekonomicky fungovat. Vzhledem k pestré škále projektů existuje taktéž široká paleta možností, jak tyto projekty financovat. Pokud daný projekt dokáže generovat takové příjmy, aby pokryly náklady související s pořízením technologie, provozem, údržbou a obnovou, případně dokáže-li projekt dokonce generovat určitou míru zisku, není obvykle potřeba ze strany města vynakládat vlastní rozpočtové zdroje. V ostatních případech je vhodné analyzovat dotační možnosti v kombinaci s vlastními rozpočtovými zdroji, případně řešit zapojení externích zdrojů (dluhové zdroje).

  • Financování projektů je tedy ideální řešit ve vícezdrojové struktuře:
  • Rozpočtové zdroje města
  • Dotační možnosti
  • Platby občanů za vybrané služby
  • Vlastní zdroje dodavatele (např. ve formě Public Private Partnership, případně Energy Performance Contracting)

MCTriton inzerce schemaA jak to bude s koncepčností takových projektů? Nestane se, že práce skončí v půli cesty, podle toho, jaké osobnosti obsadí posty ministerstev?

Lukáš Jakubec: Ano, je to jedno z nejvýznamnějších rizik, proti kterému je velice složité najít nějaké účinné eliminační opatření. Jak jsem již zmiňoval, vždy jde o politické rozhodnutí, které se často rodí v bolestech a v potu tváře; paradoxně je o to jednodušší ho změnit. Čtyřleté volební období, resp. funkční období pro členy zastupitelstev měst tomu, bohužel, vytváří vhodné prostředí. Větší riziko nekoncepčnosti vidím, z tohoto důvodu, na úrovni samospráv. Na úrovni státu si dovoluji věřit, že téma chytrých měst bude mít vždy zelenou a bude ze strany příslušných ministerstev a vlády vždy podporováno. Konkrétní cesta za chytrým městem se může měnit, křižovatek bude hodně, můžu zvolit dopravní prostředek, nebo si vybrat různé boty na cestu, můžu si vybrat s kým půjdu, může se měnit rychlost putování, ale směr zůstane. A to je důležité.

Multioborové projekty budou zahrnovat spolupráci architektů, IT specialistů, ekologů, zemědělců, odborníků na dopravu a energetiku... Od čeho se v proměně města začne? Novým pojetím komunikací, výrobou elektřiny, úsporami vody, anebo nekončící osvětou mezi obyvateli dané
lokality?

Lukáš Jakubec: Jak jsem již zmiňoval, s proměnou měst se již začalo, někde bohužel špatně, alespoň podle mého názoru. Začalo se nepromyšleným a nekoncepčním nákupem různých technologických novinek (chytrých „věcí“ od laviček přes popelnice), aniž by došlo k nějaké širší odborné diskuzi nad smysluplností těchto investic. Bohužel toto je i jeden z důvodů zvyšující se míry všeobecného znechucení z problematiky smart city, se kterou se poslední dobou často setkávám ne­jen v kancelářích starostů měst.
Jsem přesvědčen o tom, že na začátku proměny města v město „chytré“ by měla být snaha o změnu myšlení, následnou změnu postojů a dále změnu chování jak představitelů měst, tak občanů, kteří v daném městě žijí. Spolupráce na odborné rovině může být dalším správným krokem.

Jaká úloha M.C.TRITONu by v tomto procesu měla být?

Luděk Pfeifer: M.C.TRITON je firma, která umí řídit. Naše role je tak logicky trojí:

  • Pomoc v definování správných ambic – vize, strategických oblastí rozvoje města a konkrétních cílů
  • Projektové řízení změn, kterými musí města po cestě za svými záměry projít. Tato „projektovost“ znamená absolvování změny v optimálním čase, s optimálními zdroji (tedy i technologiemi a financemi).
  • Dosažení stavu, kdy klíčoví hráči – politici, úředníci, formální i neformální lídři zájmových skupin ve městě – se dokážou na směru a parametrech rozvoje města shodnout a vzájemně se podpořit.

Po pravdě řečeno, první a třetí bod spolu hodně souvisejí a v prostředí komunální politiky je to tvrdší ořech než v běžném businessovém světě. Naše role je tak – na kost oholeno – vlastně taky v dodávce chytré technologie – technologie řízení. Technologie, která ve jménu smyslu a racia rozvoje města omezuje prostor pro politikaření, iracionální pletichaření nebo jánabráchizmy, pro korupci, investice pro investice a podobné děsy. Je tak jasné, že poptávka po takové „chytré manažerské technologii“ je velmi selektivní... Z jiného úhlu pohledu viděno je role Tritonu v propagaci už zmíněné „české cesty k chytrým městům“. K té se ještě vrátím...

A čím vás osobně myšlenky na budování chytrých měst oslovily? Je to adrenalin báječné tvořivosti, užitečný způsob seberealizace a zúročení zkušeností?

Luděk Pfeifer: Od všeho trochu... „Veřejná zakázka“ vždycky byla pro fachmany všeho druhu trochu jinak a víc voňavá. Michelangelo si Davidem – zakázkou florentské Signorie – zajistil nesmrtelnost, Gustave Eiffel rád projektoval nádraží, Ferdinand de Lesseps má svůj majstrštyk v Suezském průplavu, Jan
Mühlfeit se taky rád chlubí tím, jaké vládě v čem radí... Zkrátka – pro mě jako podnikatele je atraktivní především příležitost firmy „vejít do dějin“ pozitivním ovlivněním veřejného prostoru: podepsat se v dobrém na tom, že pomůžeme prošlapat onu nakousnutou „českou cestu k chytrým městům“. Českou cestou mám na mysli jednak výše zmíněný sociologický, hodnotami obyvatel drajvovaný koncept, jednak jeho aplikaci především v městech střední velikosti – a tím stabilizaci obyvatel i mimo velká města. Do třetice je tedy naše „česká cesta“ postavená na vytváření chytrých regionů, a tím podpoře lokální ekonomiky.
Jsem přesvědčen, že to je model využívání chytrosti v evropských podmínkách – v krajině s vysokým stupněm osídlení, relativně dobrou infrastrukturou – nebo možností ji vytvořit, možností plnohodnotně se profesně i osobně realizovat i mimo velká sídla, v krajině s vysokou hodnotou svých přírodních „aktiv“, přitom s enormní mírou pestrosti a různorodosti. Takové prostředí logicky vyžaduje jiný přístup k chytrým městům/re­gionům než třeba americký středozápad nebo aglomerace typu Kuala Lumpur...

Už jste zahájili spolupráci s některými městy?

Lukáš Jakubec: Ano, s nadsázkou lze říci, že s většinou z nich jsme ve fázi změny myšlení a postojů. Společně připravujeme koncepce smysluplného využití chytrých technologií pro rozvoj města v předem pečlivě vybraných oblastech. Na identifikaci těchto oblastí se většinou podílí kromě představitelů měst i přizvaní odborníci, občané, a další místní „elity“ z řad představitelů škol, podnikatelů, neziskovek, církví atp.

Budou to řešení spíše o výpočtech, anebo o zapojení a co největšího využití potenciálu obyvatel?

Lukáš Jakubec: Myslím, že jste to vystihla přesně. V první řadě půjde nepochybně o využití „místního lidského potenciálu“ a využití zkušeností dobré praxe; následně přijdou na řadu výpočty a kalkulace.

Nakolik půjde v našich podmínkách o možnosti soběstačnosti dané oblasti ve výrobě energie, pitné vody, plodin, potažmo potravin, levnějšího a kvalitnějšího způsobu života?

Luděk Pfeifer: Jsme zpátky u fenoménu chytrého regionu... Na každý region – tedy i na „zeměpisně-businessovo-sociální podmnožiny“ (pekelnej výraz, já vím...) naší republiky můžeme pohlížet jako na takzvanou (V)SOE: (very) small open economy, (velmi) malou otevřenou ekonomiku – a na odpovídajících principech tak region řídit.

Zmíněné principy jsou čtyři: Jasná identita (co je „genius“ regionu), investorská atraktivita (co přivede do regionu kapitál, zasíťování regionu (vazby regionu jak ve smyslu technické infrastruktury, tak účasti v nadregionálních projektech a aliancích a v neformálních personálních strukturách) a do čtvrtice
leadership (chytří lidé ve vedení regionu).
V našich podmínkách tedy půjde především o to, aby technologie maximálně pomáhaly naplnění všech čtyř principů řízení regionu jako (velmi) malé otevřené ekonomiky. Konkrétní naplnění a priority každého ze čtyř principů už jsou věcí specifické strategie regionu.

Čisté životní prostředí, dostatečný komfort k práci i odpočinku, prostor člověka, který je do velké míry řízen čipem, aplikací, systémem. Není to málo? Anebo naopak příliš? Lidé začínají být technologiemi přesyceni, důkazem je omilostnění doby retrem První republiky... Setkáváme se velmi často se sílící touhou žít na samotě u lesa, zahodit mobil a nesedět u počítače, nebo touhou po osobní komunikaci namísto sociálních sítí. Jak pojmout technologie smart city, aby člověka nezotročily, ale otevřely pomyslná dvířka k vidění a dělání věcí jinak, prospěšněji?

Luděk Pfeifer: Technologie ovlivňují prostředí, ve kterém žijeme. Jak v něm budeme žít – to je vždycky průnik možností i hrozeb, které prostředí skýtá, a naší vůle a rozhodnutí.
Parní stroje, spalovací motory, elektřina, bezdrátové spojení – to všechno nám něco dalo a „na revanš“ nás vystavilo novému druhu rizik. Úplně stejně je tomu s digitálními technologiemi. Jen míra otvíraných šancí – i Pandořiných skříněk – je větší. Myslím, že se „smart model of living“ se dostáváme k vyšší míře nároku na odpovědnost za vlastní život.
Nikdo nás nenutí vystavovat své nitro i exterier na Face­booku... Nikdo nám nebrání koupit si letenku, hotel, pojištění pár kliky na internetu. Nikdo nám nebrání denně skajpovat s dětmi za mořem. Nikdo nás nebrání před dohledatelností naší elektronické stopy. Nikdo nám neřekne, co naše věrnostní karty v kdejakém kšeftě opravdu znamenají. No a co? Starejme se každý o sebe! Je především věcí každého z nás, aby nás technologie nezotročily. Je věcí každého z nás, aby nám technologie otevřely dvířka k lepšímu životu...

Smart znamená být ve velké míře užitečný pro všechny zúčastněné, tedy jak pro výrobce, tak pro uživatele, tak pro životní prostředí, pro celkový blahobyt člověka. Tuto tendenci jako jedinou udržitelnou smart city mají vyznávat. Zvládne to i česká povaha?

Luděk Pfeifer: Zvládne. Smart technologie – třeba v pracovním uplatnění – přesouvají pozornost od rutinního výkonu, namáhavé, jednotvárné, duchaprázdné práce k tvořivosti, nápaditosti, empatii, intuici, sociálním dovednostem... Skoro jsem v pokušení říct, že my, Češi, jsme byli v nápaditosti vždycky lepší než v disciplinovaném výkonu, tak čeho se bát? Jasně, smart technologie vezmou práci v první řadě lidem méně nadaným, méně inteligentním. V rozložení IQ ale není česká populace ničím odlišná od jiných. Zas nevidím důvod ke zvláštní skepsi... A jestli se ptáte, zda obstojíme ve „zkoušce morálky“, před kterou nás chytré technologie (po)staví, odpovídám: tutově! Věřím v mravní základ naší národní povahy. Ať si říká, kdo chce, co chce!

Globální svět se sytí z velké míry i nadprodukcí věcí zcela zbytečných. Přemíra takové činnosti drancuje planetu. Lidé se stále dravěji stěhují do měst, kde nacházejí odpovídající uplatnění, a bude to pokračovat. A aby lidstvo přežilo, bude se muset chovat časem podle jiných principů, smart city jsou příkladem. Myslíte, že pak bude na světě více radosti?

Luděk Pfeifer: Víc nebo míň radosti, víc nebo míň štěstí, víc nebo míň spokojenosti, víc nebo míň moudrosti... To všechno si vytváříme jen a jen sami v sobě. Myslím, že s uplatněním chytrých technologií se celková produkce radosti na světě vůbec nezmění. Na velikost „hrubé domácí radosti“ ani „hrubého národního štěstí“ nebudou mít technologie sebemenší vliv...

Co byste si přáli, aby každé české chytré město mělo?

Luděk Pfeifer: Moudré lidi ve svém vedení. K čemu je starosta s ústy plnými chytrých řečí a hlavou plnou vlastních zájmů?
Lukáš Jakubec: Odpověď je jednoduchá – každému městu v naší čes­ké kotlině upřímně přeji chytrou starostku či starostu, kteří budou k tématu smart city přistupovat prozíravě, smysluplně a svědomitě.

Bude to svým způsobem obdivuhodné perpetum mobile v praxi?

Luděk Pfeifer: No jasně! Každé putování vpřed vedené moudrými lidmi je perpetum mobile... Od jednoho horizontu prozíravých záměrů k dalšímu. A na takové pouti nám pomáhej Bůh i technologie.
Lukáš Jakubec: Byla by to jistě úžasná představa. Nicméně perpetum mobile dosud nikdo nevymyslel, ale pár desítek opravdu chytrých měst již existuje a daří se jim skvěle...

za odpovědi poděkovala Eva Brixi

Slovo ke dni

  • Horko přeje on-line obchodu

    Říká se o hrozném počasí, že bys ven ani psa nevyhnal. Letošní léto, co se počasí týče, je jako z katalogu cestovní kanceláře. Ale až moc. Slunce nemilosrdně žhne a už třetí měsíc nepřichází vysvobození. Většina lidí už má horka plné zuby a volí nejrůznější obrannou strategii, včetně nakupování. Někdo, jako já, vyhledává klimatizované prostory hypermarketů. Jiný nevytáhne paty z domu, kde odpočívá ve stínu. Kdo má navrch, nevím, ale e-shopy si už pochvalují růst obratu v letních měsících. Když nemůže zákazník k obchodníkovi, musí zboží ke spotřebiteli. Různé doručovací a kurýrní služby se teď musí hodně činit. Doufejme, že se neozvou politici nebo obory, aby označili práci v takové výhni jako porušování základních lidských práv – a vymyslí novou regulaci.

    Pokračování ...

Objednejte si zasílání časopisu Prosperita s přílohami - bezplatně!

Plnohodnotné vydání skutečně zdarma.

Kompletní PDF s našimi časopisy - Srpen 2018

INZERCE

Partneři

Generální partner:

gascontrol

Vyšlo u nás

Hlavní partneři:

logo KOBTOSlogo 172

 

Partneři plus:

tsoft   EON EG 2017 107
         

Partneři:

logo-grada3  ca2 logo-dtocz

Zaregistrujte se do našeho newsletteru

 

 

Navštivte také naše další portály

madambusinesscz RGB freshtimecz

Odborní partneři

csj105 cia 60 copy svaz obchodu103 logo-kzps acto cma_web_iprosperita Sacm Svaz květinářů a floristů ČR  cmsm105caim200 cps vetsi 300

INZERCE