INZERCE
Přední podnikatelský časopis
Vychází již 21. rokem

B Danda 01Bedřich Danda Asi jen málo lidí z početné skupiny českých podnikatelů nezná Bedřicha Dandu. Člověka, který kromě péče o své firmy věnoval tři desetiletí nelehkému prosazování lepších, rovných a životaschopných podmínek pro podnikání v našem státě. A vzhledem k tomu, že si Bedřich Danda tuto nelehkou cestu nedávno připomenul na zasedání Sdružení podnikatelů a živnostníků ČR, kde byla jeho dlouholetá nezištná práce oceněna, požádali jsme ho při této příležitosti o rozhovor.

Vzpomenete na vlastní začátky v businessu a na chvíle hledání a vytváření pravidel k fungování firem či živností, tedy na období po roce 1989?

Vše začalo 14. prosince 1989, kdy se sešla velká skupina podnikání chtivých osob v dejvickém hotelu Internacional. Tam jsem se vydal s dcerou Renatou, která naprostou náhodou začala již prvého června 1989 podnikat na základě povolení od městského národního výboru v Praze 6, a založila dětský butik v Korunní ulici. Když jsem se v té době divil, jak složitá a pomalá je u nás cesta k podnikání, komunisté mě tehdy ujišťovali, že teď už tomu bude jinak, a snad i proto, abych uvěřil, mně pronajali obchod na pražských Vinohradech zhruba o 60 m2 za 700 Kč měsíčně, a povolení podnikat jsem získal v lednu 1990. A co říci k počátku založení organizace, která by zastupovala podnikatele u nás a prosazovala jejich zájmy? Vzpomínám si, že to byla sobota 16. prosince 1989, na kdy byla svolána první velká schůze lidí, kteří měli zájem se do podnikání pustit, v pražském paláci Žofín. Sešlo se tam tehdy více než 4000 lidí, kteří založili Sdružení československých podnikatelů (SČP). Již tam jsem byl zvolen do výboru Sdružení a později se stal místopředsedou. Do vedení byl tehdy zvolen také Rudolf Baránek, jenž vedl SČP až do pro něj neúspěšných sněmovních voleb v roce 1996. V té době se členská základna Sdružení podstatně rozrostla, a pro příklad jen jeden z kolektivních členů Sdružení – Pražské sdružení podnikatelů – mělo tehdy již přes 6000 členů. V té době mně byla nabídnuta funkce předsedy, a tím začalo mé 22leté působení v čele Sdružení podnikatelů ČR.

Byla to velká řehole hájit zájmy aktivních lidí v době, kdy u nás prakticky ještě nic moc v podnikání nefungovalo?

Faktem je, že to ode mne byl tehdy velký hazard, protože zájemců o podnikání sice bylo hodně, ale velmi málo jich bylo ochotno zaplatit tehdejší členský příspěvek ve výši 100 Kč, a není proto divu, že se Sdružení od počátku potýkalo s velkými finančními problémy. Po rozdělení republiky jsme se přejmenovali na Sdružení podnikatelů České republiky a po vyřešení finančních problémů, což bylo až někdy v roce 2004, vzniklo Sdružení podnikatelů a živnostníků ČR. Celou dobu jsme všichni dělali a dále děláme práci ve prospěch sdružení zdarma. Proto jsem tomu začal brzy říkat humanitární činnost, když jsem se musel podnikáním sám uživit, a ještě vydělávat na režii spojenou se spoustou času a práce v čele Sdružení. Pikantní na celé věci je, že když má jakýkoli živnostník problém, tak vždycky ví, jak se na nás obrátit o pomoc, ale jakmile jej pomůžeme vyřešit, už nás nepotřebuje a „zmizí“.

B Danda 03B. Danda (uprostřed) při ukázce přípravy jídel pro řidiče autobusů a kamionůCo považujete za největší úspěch Sdružení při formování českého business prostředí v 90. letech minulého století?

V té době se nám podařilo prosadit čtyři etapy daňových zákonů, které umožnovaly začít podnikat v naší republice. Tehdy jsme také založili tripartitu, což se podařilo na základě využití zkušeností holandských podnikatelů, kteří nám v té době úplných začátků velmi pomáhali, a navíc nás i částečně vybavili počítačovou technikou, kopírkou atd. Rovněž se musím zmínit o pomoci rakouských drobných podnikatelů, s nimiž jsme měli také velmi dobré vztahy. Nebylo to nikterak lehké období, protože žádná vláda od roku 1990 nikdy moc nepodporovala malé podnikatele, ba navíc dávala prostor velkým firmám, které se dostávaly do popředí hlavně v důsledku přílivu západního kapitálu. Takové podmínky jsme my bohužel neměli a podnikali jsme na základě různých úvěrů, a to s úrokem kolem 18 %...

Naznačil jste, že jako členové tripartity jste velmi důsledně prosazovali zájmy především malých podnikatelů a živnostníků. Co předcházelo vaší aktivitě v tripartitě a jaké byly následně další kroky Sdružení v prosazování zájmů malých firem?

Členy tripartity jsme se stali již v roce 1991, poté naše Sdružení vstoupilo v roce 1996 do Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR, kde působíme až doposud s dalšími sedmi svazy a snažíme se zájmy podnikatelů i nadále hájit. Postupem doby se struktura členských organizací Sdružení měnila. Některé spolky zanikly, jiné k nám zase vstoupily, a v současnosti zastřešujeme 12 organizací různých profesí, zejména živnostníků. Nelze opomenout důležitý fakt, že naše Sdružení bylo velmi aktivní při založení Hospodářské komory ČR v roce 1992, kdy se podařilo prosadit, aby členství v HK bylo povinné. Bohužel to vydrželo jen tři měsíce, neboť Klausova vláda toto povinné členství zrušila. Myslím, že to byla jedna z největších chyb, které se staly, protože podnikatelské prostředí bylo a je i nadále narušováno různými vlivy a jeho slabých míst zneužívají četní rádoby „soukromníci“, kteří se snaží podvodným působením okrádat ostatní podnikatele, což nikomu samozřejmě neprospívá.

B Danda 02B. Danda (vpravo) na veletrhu CZECH BUS 2011Jaký jste měli v Hospodářské komoře ČR vliv?

Řekl bych, že velmi silný, zvláště poté, kdy byl do vedení komory zvolen Zdeněk Somr, jeden z našich aktivních členů. Vedl Hospodářskou komoru ČR nejméně čtyři volební období. Já jsem byl členem jejího prezídia asi deset let, ale pak jsem dál nekandidoval, protože mě činnost v této organizaci již neuspokojovala.

Sdružení se podařilo založit také Podnikatelskou banku...

To bylo v roce 1992, kdy jsme založili akciovou společnost ve snaze zlepšit možnosti a podmínky pro úvěrování podnikatelských záměrů zejména malých firem. Banka, kde jsem jako jeden z jejích šesti zakladatelů byl pět let místopředsedou dozorčí rady, byla nakonec přejmenována na J+T a funguje dodnes.

Když se nyní ohlédnete za uplynulými třiceti lety snah o formování podnikatelského prostředí u nás, co považujete za důležitá vítězství a co za prohry?

Za vítězství považuji vůbec to nejhlavnější, že se po 42 letech mohlo v této zemi začít legálně podnikat, a postupně nastavit pravidla. A prohry? Těch malých bylo nesčetně, ale to je život. Spíše si myslím, že je opět nabíledni začít intenzivně bránit svobodné podnikání tím, aby se k moci opět nedostali komunisté. S tím mám z let 1948 až 1954 jako dorostenec bohužel osobní rodinnou zkušenost!

připravil Jiří Novotný

Slovo ke dni

  • Vesnice, jak ji možná neznáte

    Lidé na vsi jsou prý konzervativní, zaostalí a možná i hloupí. Ano, tak o nich často smýšlí zejména město. Avšak mýlí se, jak ukázal i čerstvý průzkum Asociace malých a střeních podniků a živnostníků ČR. Vyšlo jim, že zemědělci jsou v digitalizaci dál než průmysl. K čemu nejmodernější technologie využívají? Například satelitní navigaci k zjišťování dat o svých pozemcích a pěstovaných plodinách. Sbírají informace všude tam, kde potřebují znát přesnou situaci online. Není pro ně ani neznámý pojem internet zvířat, i na venkově se daří umělé inteligenci... V rostlinné i živočišné výrobě se už bez systémů tzv. přesného zemědělství neobejdou. A to se venkované musí vyrovnat s překážkami, které v městských aglomeracích nemají, kupříkladu se špatným pokrytím vysokorychlostními internetovými službami nebo s horším přístupem k investičním...

    Pokračování ...

Objednejte si zasílání časopisu Prosperita s přílohami - bezplatně!

Plnohodnotné vydání skutečně zdarma.

Kompletní PDF s našimi časopisy - Srpen 2019

INZERCE

Partneři

Generální partner:

logo gc 2018

Vyšlo u nás

Hlavní partneři:

TOSlogo 172 

 

Partneři plus:

logo KOBtsoft   EON EG 2017 107 icom
         

Partneři:

logo-grada3  ca2 logo-dtocz

Duševní vlastnictví

upv logo

Patentová ochrana v zahraničí prostřednictvím Smlouvy o patentové spolupráci 19. červenec 2019

České podniky si stále častěji (nebo spíše – stále ještě nedostatečně) uvědomují, že ochrana průmyslového vlastnictví představuje jeden z nástrojů, jak úspěšně rozvíjet a inovovat výrobu a stát se úspěšným na globalizovaném trhu. Jednou z možností, jak ochránit nové technické řešení – vynález, je patentová ochrana. Pokud se pro ni přihlašovatel rozhodne, zpravidla nejprve žádá o národní patentovou ochranu. Ta však sama o sobě nestačí, neboť český patent platí jen v České republice a jinde v zahraničí toto patentované řešení může kdokoliv využívat a prodávat. Proto je vhodné získat patentovou ochranu i v zemích, kde je předpoklad, že chráněné řešení má tržní potenciál.

Pokračování ...

Zaregistrujte se do našeho newsletteru

 

 

Navštivte také naše další portály

madambusinesscz RGB freshtimecz

Odborní partneři

csj105 cia 60 copy svaz obchodu103 logo-kzps acto cma_web_iprosperita Sacm Svaz květinářů a floristů ČR  cmsm105caim200 cps vetsi 300 cps vetsi 300AVLOGOM3

INZERCE