INZERCE
Přední podnikatelský časopis
Vychází již 26. rokem

Petr Kymlicka BDO kopiePetr Kymlička, partner BDOPodle 84 % manažerů průmyslových firem se českému průmyslu vede ve srovnání se zahraničím dobře. S tím souhlasí ale jen 59 % studentů technických oborů. Naopak podle 41 % z nich průmysl stagnuje nebo se propadá. Obě skupiny vnímají jako největší problém nedostatek kvalifikovaných pracovníků i lidí obecně. A zatímco růst mezd je pro zlepšení produktivity práce důležitý pro 78 % studentů, stejný názor má jen 28 % manažerů. Ti za důležité považují zejména investice do vědy a výzkumu (89 %) či postupující digitalizaci a automatizaci (76 %), tedy atributy Průmyslu 4.0. Překvapující je, že 57 % studentů o něm nikdy neslyšelo. Dalších 22 % o něm sice slyšelo, ale neví, co znamená. Vyplývá to z výsledků společného průzkumu inženýrské společnosti DEL a poradenské společnosti BDO, který provedla agentura Ipsos na základě osobního dotazování. V souvislosti s těmito poznatky jsem se partnera poradenské společnosti BDO Petra Kymličky zeptala:

Proč tolik studentů netuší, co pojem Průmysl 4.0 je?

Podle mého názoru je třeba důvody hledat zejména v systému vzdělávání. I v technické oblasti je už nyní dalece pozadu oproti realitě českého průmyslu. Moderní trendy se do osnov dostávají s výrazným zpožděním a propojení s praxí je stále nedostačující. Pokud se tento systém v blízké době nezmění, budou se čerství absolventi škol hlásit do svých prvních zaměstnání ještě více nepřipravení, než jsou v současnosti.

Co vás na výsledcích průzkumu nejvíce zaujalo?

Doslova šokující pro mě byla právě neznalost pojmu Průmysl 4.0, uváděná studenty – a to zdůrazňuji – technických oborů na středních a vysokých školách. Varovným znamením bylo také to, že podnikatelé i studenti vidí nyní i do budoucna největší potenciál v automobilovém průmyslu a jeho rozvoji. Neměli bychom se přitom spoléhat jen na jediný segment. V případě zpomalení, zastavení jeho růstu, anebo dokonce jeho propadu by tak byl ohrožen průmysl jako celek. Měli bychom upínat pozornost i k jiným oblastem, například silnému strojírenství.

Pro mladé lidi, zdá se, je prvořadé zvyšování mezd, nikoli třeba úzký vztah k firmě, snaha se něčemu naučit, být užitečný, dobře se seberealizovat, něco dokázat. Chybí pokora, nadšení, touha být nejlepší. Není to trochu obrácené na hlavu?

Mladí lidé jsou plní ideálů a sebevědomí. Realita je bohužel taková, že středoškolská a vysokoškolská výuka, která je z největší části realizována pouze v teoretické rovině, absolventy nepřipraví na pracovní život. Ve svém prvním zaměstnání se tak ocitnou doslova v jiném světě, kde platí jiná pravidla či hodnotové žebříčky. Naprostá většina firem proto musí do nových zaměstnanců z řad absolventů investovat mnoho času, sil a financí, aby se mohli plnohodnotně začlenit do týmu a vytvářet požadovanou „přidanou hodnotu“. Právě ta by jim v dlouhodobém horizontu měla zajistit kariérní posun, lepší podmínky a další výhody. V dnešní době personálních nedostatků, a tím pádem mnoha příležitostí, je však trendem přesouvat se v krátké době mezi zaměstnáními a vytvářet tak kariéru tímto způsobem. Z mého pohledu ale bez hlubšího průniku k jádru toho, na co se daný člověk specializuje, protože všude začíná tzv. odznovu.

Ani manažeři firem nedopadli ve vztahu k principům Průmyslu 4.0 nejlépe, dokonce třetina vůbec netuší, oč jde, a vyjádřila se, že ho k ničemu nepotřebují...

Mnoho podnikatelů, majitelů firem či manažerů stále vnímá Průmysl 4.0 jako hudbu budoucnosti. Něco, o čem občas slýchávají a co k nám možná někdy dorazí. Neuvědomují si však, že Průmysl 4.0 je už několik let realitou a naprostou samozřejmostí průmyslové výroby v okolních zemích. Jestliže už dnes bojujeme s udržením konkurenceschopnosti vůči zahraničním firmám a zároveň se u nás nepodnikají žádné kroky směrem k zavedení inovací, může nám brzy v boji s konkurencí dojít dech. Inovace, vlastní technologická řešení, vyšší efektivita a přidaná hodnota jsou podle mě klíčové parametry, které českým průmyslovým firmám zajistí přežití.

Nedostatek kvalifikovaných pracovníků je pro většinu podniků strašákem i v souvislosti s tezemi Průmyslu 4.0. Není to trochu nadhodnocený problém, na který se svádí všechno možné?

Bohužel je to realita. Talentovaných lidí je málo, a pokud se takoví na trhu objeví, často odcházejí do zahraničí. Jedním z důvodů je podle mě právě to, že některé firmy nedokážou nebo spíše nechtějí přijmout skutečnost, že doba a technologie se posunuly. A že celková modernizace v souvislostí s digitalizací by jim prospěla nejen v ohledu konkurenceschopnosti, ale i v ohledu získávání schopných pracovníků. Na druhou stranu je ale spravedlivé říci i to, že nyní si žijeme nejlépe za celou dobu trvání naší samostatné republiky. Ekonomika je v dobré kondici, firmy prosperují a rostou. K tomu ale potřebují další lidi, a pokud je nemají, jejich růst to samozřejmě brzdí.

Popularizaci změn, zejména v myšlení lidí a v zavádění technologií, možná něco chybí. Čím tedy v osvětě přispět, aby se „měnil svět“? Aby se posléze účinněji zhodnocoval potenciál, který máme? Určitě je to také o investicích, ale možná rovněž o přístupu, výuce ve školách, o morálce...

Klíčový je nejen moderní přístup firem, ale skutečně nutná je i co nejrychlejší změna českého školství. Musí se oprostit od starého modelu výuky a propojit teorii s praxí. S tím mohou pomoci i odborníci z firem, kteří se mohu podílet na přípravě nových budoucích pracovníků a usnadnit jim tak přechod do praxe. Školní osnovy by také měly klást důraz na přírodní vědy, matematiku a fyziku. V budoucnu bude v každém případě velmi žádanou dovedností programování, ale to už je ostatně i dnes.

ptala se Eva Brixi

Slovo ke dni

  • Obrat k přirozené stravě nebo zdravému selskému rozumu?

    Není to tak dávno, co vyšla souhrnná zpráva pod hlavičkou OSN upozorňující na nebezpečí vysoce zpracovaných potravin. A čím že jsou nebezpečné? Mají souvislost s výskytem a rozvojem některých chorob včetně těch obávaných civilizačních a duševních. O posledně jmenovaných se dokonce hovoří čím dál častěji jako o epidemii. Není se co divit. Evoluce člověku trvala léta. Jak by mohlo být lidské zažívání zvyklé na látky nebo technologické zpracování surovin, které není starší než století? Zažili jsme boom ztužených tuků, tuků na smažení, průmyslových cukrovinek obohacených o kukuřičný sirup, glukózovo-fruktózový sirup, modifikované škroby, emulgátory, sladidla, přídavky mléčných bílkovin, hrachového proteinu…Ve výčtu by se dalo pokračovat. Otázka tedy zní, když je možné restrikcemi potírat kde co, nebylo by nasnadě také něco zvýhodnit? Třeba...

    Pokračování ...

Objednejte si zasílání časopisu Prosperita s přílohami - bezplatně!

Plnohodnotné vydání skutečně zdarma.

Kompletní PDF s našimi časopisy - Duben 2024

INZERCE

Partneři

Hlavní partneři:

TOSlogo 172 JPF

 

Partner plus:

  
         

Partneři:

logo-grada3    logo-dtocz upv logo 56
dk logo 2

Duševní vlastnictví - ve spolupráci s ÚPV

foto upv

Ochrana průmyslových vzorů 19. leden 2024

Anglické slovo design je odvozeno z latinského de-signare, označit, vyznačit. Postupně dostalo také významy „navrhnout“ či „návrh“. Od poloviny 20. století, kdy se začal klást větší důraz na vzhled výrobků a na reklamu, se rozšířilo do mnoha jazyků, včetně češtiny, v užším významu „výtvarného návrhu užitkových předmětů“.

Pokračování ...

Zaregistrujte se do našeho newsletteru

 

 

Navštivte také naše další portály

madambusinesscz RGB freshtimecz

Odborní partneři

csj105 cia 60 copy logo-kzps acto cma 30 let  Svaz květinářů a floristů ČR  cmsm105caim200 AVLOGOM3