INZERCE
Přední podnikatelský časopis
Vychází již 21. rokem

LKIng. Libor KrausHledat, co je pro člověka užitečné, co mu pomůže k většímu komfortu v běžném životě. A do praxe to dostat co nejdříve. Možná tak bych laicky shrnula poslání aplikovaného výzkumu. Ten v České republice reprezentuje z podstatné míry Asociace výzkumných organizací. Má za sebou plodná léta, výsledky, jimiž může dobře argumentovat. Pomáhá svými aktivitami vidět poslání aplikovaného výzkumu ve správných souvislostech, snaží se o to, aby jeho celospolečenské chápání stálo o maximální využití znalostního potenciálu lidí. Aby se na svět dostala mnohá chytrá řešení českých firem. O činnosti AVO jsem hovořila s Ing. Liborem Krausem, jejím prezidentem:

Jak byste charakterizoval poslání asociace? Jaké zkušenosti ji posunují dále a jaká přání má?

Asociace výzkumných organizací zastupuje a hájí zájmy aplikačních výzkumných organizací a inovačních firem v České republice. Máme za sebou už téměř 30letou historickou zkušenost s privatizací výzkumných organizací a firem, poskytujeme informace o legislativě
AVLOGOM3VaVaI, o možnostech výzkumných projektů v ČR i Evropě, navazujeme mezinárodní spolupráce, popularizujeme. Mým hlavním přáním je, aby u nás aplikovaný výzkum dosáhl stejné vážnosti jako neustále zdůrazňovaná „věda“, protože v aplikovaném výzkumu musíte končit aplikací výsledků v konkrétním využití.

Co vás čeká v letošním druhém pololetí?

Spousta práce. Řešíme platformu výzkumu a vývoje napojenou na evropské platformy a projekt interaktivní mapy propojující nabídku výzkumných organizací s poptávkou firem po výzkumu, vývoji a inovačních řešeních. Mnoho času trávíme legislativní a organizační činností. Chystá se nový zákon o podpoře VaVaI, který připomínkujeme, připravují se nové operační programy na podporu VaVaI, řešíme identifikaci výzkumných činností, návaznost naší legislativy na evropskou, protože ne vše je shodné, jsme členy expertních týmů ve Svazu průmyslu a dopravy ČR a Hospodářské komoře ČR, a to zdaleka není všechno.

Vaše členská základna má jistě oproti jiným profesním uskupením, která sdružují firmy z průmyslu, stavebnictví, dopravy či zemědělství, určitá specifika...

Specifikum je především v tom, že naši členové se zabývají výzkumem, vývojem a inovacemi napříč obory. Hlavní část členské základny tvoří inovační firmy a výzkumné organizace z průmyslu a zemědělství. Máme ale i členy z dopravy, zdravotnictví a dalších oborů – všechny však spojuje zájem o legislativní ukotvení činností ve VaVaI, společné poradenství a konzultace, možnost silnějšího hlasu při obhajobě aplikovaného výzkumu. V současnosti máme kolem 80 členů zhruba se 7000 zaměstnanci ve VaVaI.

Kterého úspěchu AVO si za poslední léta nejvíce vážíte?

Vážím si už toho, že asociace pracuje téměř 30 let bez přerušení, přežili jsme rozpad Československa, privatizaci v 90. letech, kdy řada výzkumných organizací zanikla. A velmi si cením toho, že v poslední době roste zájem o členství v AVO. Z konkrétních úspěchů je nutné zmínit řádné členství našich zástupců v Radě pro výzkum, vývoj a inovace, což je nejvyšší koordinační orgán VaVaI v Česku, významný podíl mých předchůdců při založení Technologické agentury před deseti lety, prosazení evropského chápání práva ve výzkumu a srovnávání podmínek pro akademické i privátní výzkumné organizace.

Rozhodli jste se intenzivně komunikovat jak mezi odbornou veřejností, tak prosazovat výsledky práce výzkumu a vývoje mezi širokou veřejností. Kam zamíříte především a co budete chtít sdělit?

Propagace i popularizace aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací je pro nás nezbytností. Žijeme v době mediální, kdy se na nás valí informace a reklama ze všech stran. I my vydáváme tištěný a elektronický zpravodaj, vedeme blog, informační web, už jsem zmínil přípravu interaktivní mapy. Naše komunikace míří několika směry: jednak na naše členy, dále na odbornou a politickou veřejnost, kterou seznamujeme se svými úspěchy, obsahem kraus projevpráce a problémy, a v neposlední řadě na širokou veřejnost, kterou seznamujeme se svou činností a snažíme se popularizovat aplikovaný výzkum jako celek a jeho dopady do společnosti a každodenního života.

Aplikovaný výzkum a soukromé firmy – jakou sílu pro českou ekonomiku to představuje?

Právě aplikovaný výzkum a vývoj je hybným motorem ekonomiky a dalšího rozvoje konkurenceschopnosti firem prostřednictvím inovací. Pokud bychom firmám nedodávali vhodné podněty pro inovace na základě aplikačních výsledků, firmy by tyto výsledky musely kupovat v zahraničí a z republiky by se zcela vytratilo know-how potřebné pro znalostní základnu. Pro představu – naše výzkumné organizace dostávají od českého státu přímou podporu na rozvoj jejich aktivit přibližně 500 milionů Kč ročně, ale poskytnou firmám služby za více než jednu miliardu korun, tedy dvakrát více. Toto je jasný ukazatel potřebnosti našich výzkumných organizací a ukazatel kvalitní spolupráce s aplikačním sektorem.

Stále dokola slýcháme, že poznatky vědy a výzkumu se do praxe dostávají pomalu, že spolupráce vědců s firmami není dokonalá, že nás svět předbíhá v podávání patentů, že školy nevyučují tak, jak se mění potřeby společnosti. Jaká je skutečnost? Změnilo se něco? Souhlasíte s takto směrovanou diskuzí?

Už v předchozí odpovědi jsem uvedl podstatná čísla za AVO v oblasti spolupráce našich výzkumných organizací a inovačních firem. Pro nás je to otázka přežití, bez aplikací našich výsledků bychom byli zbyteční. Souhlasím i se směrovanou diskuzí na toto téma a už několikrát jsme nabízeli moderaci této debaty, protože naše výzkumné organizace velice dobře znají požadavky aplikačního sektoru (aplikace nemusí být jen ve firmách, i ve veřejném nebo neziskovém sektoru) i možnosti a problémy výzkumných organizací. K této spolupráci však musí být chuť na všech stranách a já dnes moc chuti naslouchat druhé straně a pomoci postupně odstraňovat skutečné bariéry této spolupráce nevidím. Je pravdou, že do tzv. „základního výzkumu“ dnes v ČR jde podstatně větší objem financí než do výzkumu aplikovaného, zatímco ve vyspělých světových ekonomikách je tento poměr opačný.

A co dělá asociace pro to, aby se alespoň část tohoto pohledu obrátila?

Stojí nás to spoustu sil a času. V minulosti se podařilo zanést mezi hodnoticí parametry výzkumných organizací i míru spolupráce s firmami (objem smluvního výzkumu), podíleli jsme se na vytvoření Metodiky hodnocení 17+, společně s Akademií věd jsme sepsali Metodiku identifikace hospodářských a nehospodářských činností výzkumných organizací (jejíž zavedení ale úspěšně více než rok blokují vysoké školy), snažíme se propojovat naše VO s konkrétními požadavky firem a vytvoření funkčních konsorcií na řešení problémů. Naši odborníci přednášejí na vysokých školách a seznamují studenty i s pohledem z praxe. Snažíme se kultivovat výzkumné prostředí a zavádět do něho businessový pohled, na druhou stranu přesvědčujeme firmy o nutnosti podpory českého výzkumu, kdy nemohou chtít jen řešení okamžitých problémů, ale měly by si připravit dlouhodobější plány strategického rozvoje a do nich zapojit potřebné know-how výzkumných organizací všech typů (včetně univerzitních a akademických).

Kde a jak se můžeme seznámit s tím, co vývoj v soukromých firmách v České republice dokázal? Jaké výrobky, postupy, technologie slouží třeba běžnému spotřebiteli, lékařům, šlechtitelům, automobilovému či potravinářskému průmyslu?

Seznámit se můžete všude kolem sebe, stačí se jen dívat a přemýšlet. Základním problémem aplikovaného výzkumu je ochrana jeho výsledků a know-how při jejich zavádění do praxe. Podívejte se na automobily konce 90. let minulého století, kdy vrcholem byla Škoda Favorit (což vůbec nebylo špatné auto) a srovnejte ji se současnou Octavií (zcela jiný motor, elektronika, materiály karoserie, bezpečnostní prvky atd.). To vše je důsledkem zavedení výsledků VaV do praxe. Totéž je v oblasti energetiky (namátkou výroba energie, přenos – chytré sítě, skladování energie), zemědělství (nové odrůdy, boj se suchem), lékařství (nové léčebné postupy, léky, přístroje, operační možnosti, biokompatibilní materiály).
Z technologií zmíním přípravu nanomateriálů, robotizaci a řízení procesů, 3D tisk a aditivní technologie vůbec. Dalo by se toho vyjmenovat spoustu a na řadě věcí se podílejí čeští výzkumníci. Mohu zmínit třeba nové odrůdy mnohých zemědělských plodin vyšlechtěné u nás, zvládnutý chov českého čmeláka nebo nové typy kovových slitin třeba i s nanostrukturou, 3D textilní tkaninu nebo speciální stavební hmoty. Na toto téma by se dalo psát nebo vyprávět velmi dlouho. Řada věcí je uvedena na webových stránkách našich organizací, kam se dostanete přes web AVO, problémem je, že celá řada špičkových výsledků je řešena v utajeném režimu, protože budoucí výrobce nebo uživatel si nepřeje zveřejňovat tyto informace vzhledem ke konkurenční výhodě, kterou zavedení těchto inovací pro něj znamená.

ptala se Eva Brixi

,

Slovo ke dni

  • Vesnice, jak ji možná neznáte

    Lidé na vsi jsou prý konzervativní, zaostalí a možná i hloupí. Ano, tak o nich často smýšlí zejména město. Avšak mýlí se, jak ukázal i čerstvý průzkum Asociace malých a střeních podniků a živnostníků ČR. Vyšlo jim, že zemědělci jsou v digitalizaci dál než průmysl. K čemu nejmodernější technologie využívají? Například satelitní navigaci k zjišťování dat o svých pozemcích a pěstovaných plodinách. Sbírají informace všude tam, kde potřebují znát přesnou situaci online. Není pro ně ani neznámý pojem internet zvířat, i na venkově se daří umělé inteligenci... V rostlinné i živočišné výrobě se už bez systémů tzv. přesného zemědělství neobejdou. A to se venkované musí vyrovnat s překážkami, které v městských aglomeracích nemají, kupříkladu se špatným pokrytím vysokorychlostními internetovými službami nebo s horším přístupem k investičním...

    Pokračování ...

Objednejte si zasílání časopisu Prosperita s přílohami - bezplatně!

Plnohodnotné vydání skutečně zdarma.

Kompletní PDF s našimi časopisy - Srpen 2019

INZERCE

Partneři

Generální partner:

logo gc 2018

Vyšlo u nás

Hlavní partneři:

TOSlogo 172 

 

Partneři plus:

logo KOBtsoft   EON EG 2017 107 icom
         

Partneři:

logo-grada3  ca2 logo-dtocz

Duševní vlastnictví

upv logo

Patentová ochrana v zahraničí prostřednictvím Smlouvy o patentové spolupráci 19. červenec 2019

České podniky si stále častěji (nebo spíše – stále ještě nedostatečně) uvědomují, že ochrana průmyslového vlastnictví představuje jeden z nástrojů, jak úspěšně rozvíjet a inovovat výrobu a stát se úspěšným na globalizovaném trhu. Jednou z možností, jak ochránit nové technické řešení – vynález, je patentová ochrana. Pokud se pro ni přihlašovatel rozhodne, zpravidla nejprve žádá o národní patentovou ochranu. Ta však sama o sobě nestačí, neboť český patent platí jen v České republice a jinde v zahraničí toto patentované řešení může kdokoliv využívat a prodávat. Proto je vhodné získat patentovou ochranu i v zemích, kde je předpoklad, že chráněné řešení má tržní potenciál.

Pokračování ...

Zaregistrujte se do našeho newsletteru

 

 

Navštivte také naše další portály

madambusinesscz RGB freshtimecz

Odborní partneři

csj105 cia 60 copy svaz obchodu103 logo-kzps acto cma_web_iprosperita Sacm Svaz květinářů a floristů ČR  cmsm105caim200 cps vetsi 300 cps vetsi 300AVLOGOM3

INZERCE