INZERCE
Přední podnikatelský časopis
Vychází již 21. rokem

Jan PoulíkJan PoulíkObavy vzbuzují především současné reálné hrozby: neřízený brexit, obchodní válka Spojených států s Čínou a Evropou, německá recese. Pokud dojde k jejich naplnění, promítne se to dříve nebo později i do české ekonomiky. Potvrdil to panel finančních a ekonomických expertů na setkání s novináři, které se uskutečnilo 14. října v Praze na půdě Česko-německé obchodní komory. Zúčastnil se ho také Jan Poulík, obchodní ředitel útvaru Finanční trhy ČSOB:

Makroekonomické údaje a analýzy ČNB i dalších institucí začínají varovat před německou realitou. Vaše údaje z finančních trhů to potvrzují?

Finanční trhy jsou reálným obrazem ekonomiky. Kdybych si všímal jen obchodů na finančních trzích s našimi klienty, žádné zásadní náznaky problémů bych zatím neviděl. Objemy obchodů mají stále rostoucí tendenci, byť nárůst není tak velký, jako byl. Pohybuje se kolem 5 %.

Takže vyšší než růst HDP...

Ano, finanční trhy obvykle rostou vyšším tempem než HDP, protože ten je obecným indikátorem, který zahrnuje celou ekonomiku. Růst v České republice zůstává zatím mimořádný, u našich sousedů už podobná čísla nenajdeme. K dobrému výsledku přispěla patrně i naše konkurenceschopnost, na řadě trhů máme pověst výrobců s „německou kvalitou, ale za české ceny“. Dosavadní vývoj by tak mohl svádět k domněnce, že jsme nějakým ostrůvkem se zvýšenou imunitou, kterému se krize vyhne. Tak tomu ale bezpochyby není, protože jsme otevřenou ekonomikou, do níž se promítnou globální vlivy a musíme se připravit na ochlazení. Letos vláda do ekonomiky nalila nějaké vitaminy, v příštím roce jich ale bude méně.

Není to, co pozorujete, projevem jisté setrvačnosti finančních trhů?

Nemyslím si, protože na rozdíl od makroekonomických parametrů zobrazují finanční trhy reálné potřeby podniků. Zjednodušeně řečeno: kdyby firmy nepotřebovaly vyvážet nebo dovážet, neměly by ani potřebu obchodovat na finančních
trzích. My tyto obchody vidíme, a máme tak bezprostřední náhled na ekonomickou aktivitu v podnicích, která je zatím velmi dobrá. Především měnové trhy jsou velmi přesným a citlivým ukazatelem, který věrně kopíruje skutečnou hospodářskou situaci. Přičemž lak­musovým papírkem, který ukazuje okamžitý stav, jsou krátkodobé, tzv. spotové obchody s okamžitým vypořádáním. Ty nyní nevykazují žádný propad nebo výraznější zpomalení. Pak jsou zde zajišťovací obchody, které vyjadřují spíše pohled do budoucnosti – jsou odhadem toho, jak se budou vyvíjet tržby v horizontu půl roku, roku, někdy až tří let. Ani ty, z toho, co vidíme, nesignalizují nic dramatického.

Jak si stojí česká koruna?

To je jedna z velkých otázek, kterou jsme řešili v nedávné minulosti, a řešíme ji i dnes. Jak dnes říkal Tomáš Holub, člen bankovní rady ČNB, mnozí sice čekali korunu silnější, mnozí by ji rádi silnější i viděli. Hodnota v pásmu 25,60 až 25,90 Kč za euro je ale zřejmě adekvátním vyjádřením její současné síly. To ale neznamená, že zítra to nemůže být jinak: stojíme na rozcestí a je otázkou, kam se kurz pohne. Dobrý výkon ekonomiky i vyšší úrokové sazby, než má Evropská centrální banka, by měly nahrávat posilování koruny. K tomu ale nyní nedochází – opačným směrem totiž působí zejména geopolitické hrozby. Stejný efekt má i spekulativní kapitál, který se u nás nahromadil v období kurzového závazku ČNB. Oslabování koruny by sice vyhovovalo exportérům, ale není žádoucí, aby bylo příliš silné nebo příliš rychlé. Ostatně i ČNB je na příliš rychlé změny připravena reagovat, například pohybem úrokových sazeb. Fakt, že zatím k žádné korekci těchto sazeb nedošlo, je možno vnímat i jako zprávu o důvěře ve stabilitu koruny, která má vysokou míru rezistence vůči vnějším vlivům. Pokud se zmírní nebo pominou vnější hrozby, věřím spíše v opatrné posilování koruny.

A když se podíváme na dolar?

Dolarových obchodů je řádově méně, takže kurz koruny vůči dolaru není pro tuzemskou ekonomiku zásadní. Pominout jej ale nelze, protože na dolar jsou vázány některé asijské měny. Pozice eura i koruny k dolaru má tak význam v širším kontextu mezinárodního obchodu.

Jaké faktory dnes hodnotíte jako obecně nejrizikovější?

Jsou to jednoznačně geopolitické otázky. České hospodářství je z velké části závislé na segmentu automotive. Pokud by se vyhrotily vztahy mezi Spojenými státy a Evropou a na evropské vozy byla uvalena americká cla, naše ekonomika by to významně pocítila. Obchodní války jsou nebezpečné, protože do globálního světa, kde můžete obchodovat kdekoliv a s kýmkoliv, vnášejí překážky a protekcionizmus, který to znemožňuje. Pro nás bude hrát dominantní roli vývoj v Německu. A na seznamu rizik stále zůstávají i rizika úroková a kurzová.

Jak tedy vidíte budoucí vývoj?

Jsme součástí světové ekonomiky, co se děje venku, přijde dříve nebo později i k nám. Sledujeme údaje napříč segmenty i zeměmi a vidíme, že třeba sektor průmyslového odpadu vykazuje značný globální propad. To je jeden z evidentních příznaků poklesu ekonomiky. Já jsem ale optimista, sázel bych na to, že dnešní hrozby nebudou mít dramatický vývoj. U brexitu očekáváme, že se neuskuteční v té nejhorší variantě a že dojde k nějaké dohodě; přes to všechno, čeho jsme byli svědky, věřím ve vítězství racionálního uvažování. Stejně tak očekávám, že tvrdá trumpovská rétorika v předvolebním období nakonec změkne a dojde k nějakým dohodám USA jak s Čínou, tak s Evropou.
V našem kontextu se do značné míry dá spoléhat i na centrální banky. Podívejte se jen na chování Evropské centrální banky, která dělá všechno pro to, aby krize nenastala. Program monetárního uvolňování, záporné kurzy – to jsou jednoznačné vzkazy, že je rozhodnuta zabránit kolapsu ekonomiky.

Jsou na recesi připraveny i firmy?

Vidím zde obrovský posun ve srovnání s ro-kem 2008. Předtím jsme byli v úplně nové situaci, v naší novodobé historii jsme nic podobného nezažili. Nebyli jsme na to připraveni ani ekonomicky, ani mentálně. Nikdo tu neměl zkušenost s tím, že když vyschne likvidita, může to znamenat konec podnikání – bez ohledu na to, jak bylo předtím úspěšné. Firmy se poučily a jsou opatrnější: budují si polštáře, nesázejí všechno na jednu kartu, diverzifikují. To do značné míry zmírňuje hrozbu krize či dramatičtější recese. Možná k ní vůbec nedojde, protože drtivá většina firem se aktivně připravuje na to, aby obstály i v horších časech.
Před jedenácti lety přišel prudký náraz do zdi, dnes takový nečekáme. Mimochodem také proto, že se ekonomika výrazně změnila, mnohem méně se vyrábí na sklad, základním modelem je výroba na objednávku a dodávky „just-
-in-time“. O zdraví české ekonomiky svědčí i to, že odolává klesajícím maržím a rostoucím mzdám, přičemž nezaměstnanost neroste. Výrobní firmy sice výrazně omezily zaměstnávání agenturních pracovníků, ale ty absorboval segment služeb. Další dobrou zprávou je i to, že obezřetnost a příprava na horší ekonomické vyhlídky se týká nejen korporací, ale ve stále rostoucí míře i malých a středních firem.

Abychom nezmiňovali jen rizika – přinášejí dnes operace na finančních trzích také nějaké příležitosti?

Na první pohled to vypadá, že se koruna dlouho nikam nepohybuje a mnoho možností pro operace na finančních trzích tedy nenabízí. Ještě před rokem bych asi těžko nějaké podstatnější příležitosti hledal, ale dnes vidím dvě velké.
Ta první plyne z tzv. rostoucí forwardové křivky (alternativně z tzv. pozitivních forwardových bodů), obratem vysvětlím: Dnes je spotový kurz 25,80 Kč za euro, vy si ale můžete zafixovat, že za rok budete využívat kurz až o padesát haléřů lepší, za dva roky až o korunu lepší. To je velmi atraktivní a je škoda takovou příležitost alespoň na část budoucích tržeb nevyužít. Kurz koruny se totiž může vydat oběma směry – nejen nahoru, ale i dolů. Fixace budoucích kurzů tak exportérům zajistí, že se nedostanou do situace, kdy je případný pokles cen koruny připraví o marži nebo posune do ztráty.
Druhá příležitost je úroková. Trhy nyní očekávají snížení základních úrokových sazeb ze strany centrální banky. Je to svým způsobem anomální situace, které říkáme invertovaná křivka a která často signalizuje přicházející prud­ší ochlazení ekonomiky. Díky ní jsou krátké úrokové sazby pro úvěry do dvou let nad 2 %, zatímco dlouhé úrokové sazby jsou výrazně nižší. Například desetileté sazby, které byly ještě před rokem na 2,60 %, spadly v září téměř na 0,90 %! Nyní sice mírně stouply, jsou ale stále nadohled nad 1 %. Podniky si tak mohou své dlouhodobé úrokové náklady zafixovat výrazně pod základní sazbou ČNB.
Fixace budoucího kurzu koruny i fixace nákladů na dlouhodobé úvěry, to jsou vhodné nástroje, kterými podniky mohou zvýšit svou odol­nost proti nepříznivému budoucímu vývoji. Jde o příležitost, jak přenést rizika na nás jako na banku. Zvládání tržních rizik je totiž pro nás na rozdíl od firem základem naší práce.

připravili Petr Karban a Alexander Lichý

Slovo ke dni

  • Vraťme život krajině!

    Česká společnost ornitologická a Českomoravská myslivecká jednota předaly ministru zemědělství petici Vraťme život krajině s 55 tisíci podpisy. Upozorňují, že naše krajina trpí intenzívním hospodařením a nevhodnými zásahy. Indikátorem toho, že něco děláme špatně, je velký úbytek ptactva a také hmyzu. Není pochyb, že bez moderního zemědělství bychom neuživili přes 10 milionů obyvatel. Na druhou stranu si pěstitelé a chovatelé musí sáhnout do svědomí a říci, kdy si svou úlohu zjednodušují a kdy volí snadnější postup na úkor ochrany přírody. Kompromis bude stát hodně úsilí, možná i trochu peněz, ale je nevyhnutelný. Nikdo nemůže žít a dlouhodobě hospodařit na mrtvé půdě, v pusté krajině, v umělém prostředí.

    Pokračování ...

Objednejte si zasílání časopisu Prosperita s přílohami - bezplatně!

Plnohodnotné vydání skutečně zdarma.

Kompletní PDF s našimi časopisy - Prosinec 2019

INZERCE

Partneři

Generální partner:

logo gc 2018

Vyšlo u nás

Hlavní partneři:

TOSlogo 172 

 

Partneři plus:

logo KOBtsoft   EON EG 2017 107 icom
         

Partneři:

logo-grada3  ca2 logo-dtocz

Duševní vlastnictví

upv logo

Sto let pro ochranu nejlepších nápadů 15. říjen 2019

Sté výročí zřízení tehdejšího Patentního úřadu v Praze je příležitostí připomenout si nejen významná, ale i obtížná období oboru průmyslové vlastnictví i činnosti Úřadu průmyslového vlastnictví (ÚPV).

Pokračování ...

Zaregistrujte se do našeho newsletteru

 

 

Navštivte také naše další portály

madambusinesscz RGB freshtimecz

Odborní partneři

csj105 cia 60 copy svaz obchodu103 logo-kzps acto cma_web_iprosperita Sacm Svaz květinářů a floristů ČR  cmsm105caim200 cps vetsi 300 cps vetsi 300AVLOGOM3

INZERCE