To, co je kvalitní, právem získá brzy pozornost zákazníka, ať je jím firma, nebo běžný spotřebitel, jednotlivec. Když se mezi lidmi rozhlásí, že ten a ten řemeslník drží slovo a odvádí práci, jakou slíbil, brzy se mu hrne jedna zakázka za druhou.
Technologie, které nám pomáhají zjednodušovat a zkvalitňovat život, to už je dnes svět sám pro sebe. Odborníci je programují, modelují a předávají nám, uživatelům, a to buď specialistům na určité obory, nebo široké veřejnosti. Té je jedno, jak se aplikace, programy, systémy nazývají, jde totiž o užitek, přínos.
Obklopit se nábytkem, který nám vyhovuje, líbí se nám, přidává dobrou náladu, uklidňuje, nebo naopak přináší povzbudivou energii, to je asi běžné. Jen si to někdy ne příliš výrazně uvědomujeme. Mnoho firem ale zařizuje své kancelářské prostory s ohledem na image, originalitu, nápaditost. Důležitá je ergonomie, vhodná reprezentace, i rozpočet, s nímž vše to, co potřebujeme, pořídíme.
Firmám se u nás nelíbí mnoho věcí. Zatěžuje je úřednická byrokracie, dráždí je nesmyslné usměrňování, prostor k podnikání se zužuje, nápady se derou na světlo boží zbytečně komplikovaně. Zaměstnavatelé se potýkají s omezeným manévrovacím prostorem, trh práce je svazován dalšími nařízeními a je čím dál méně pružný přesto, že je potřeba opak. Nadšení se v businessu často mění v nechuť měnit svět, tak trochu v rezignaci. Profesní uskupení se snaží zájmy firem obhajovat, něco se podaří, něco však vůbec ne.
Nějaké peníze na běžném účtu mít člověk musí, ale nemělo by jich tam ležet nadmíru. Ty, které tam jen tak odpočívají a naplňují duši majitele dobrým pocitem jistoty, nepřinášejí kromě tohoto mylného uspokojení nic víc než ztrátu, tedy znehodnocují se, přinejlepším jen tak leží, ale negenerují výnos. Což je škoda.
Zemědělství prošlo za poslední roky obrovskou technologickou proměnou. Mnozí drobní farmáři ale stále ctí tradice a je pro ně důležitá hlavně poctivá ruční práce, kvalita výrobků a lokální produkce.
Není to tak dávno, co vyšla souhrnná zpráva pod hlavičkou OSN upozorňující na nebezpečí vysoce zpracovaných potravin. A čím že jsou nebezpečné? Mají souvislost s výskytem a rozvojem některých chorob včetně těch obávaných civilizačních a duševních. O posledně jmenovaných se dokonce hovoří čím dál častěji jako o epidemii. Není se co divit. Evoluce člověku trvala léta. Jak by mohlo být lidské zažívání zvyklé na látky nebo technologické zpracování surovin, které není starší než století? Zažili jsme boom ztužených tuků, tuků na smažení, průmyslových cukrovinek obohacených o kukuřičný sirup, glukózovo-fruktózový sirup, modifikované škroby, emulgátory, sladidla, přídavky mléčných bílkovin, hrachového proteinu…Ve výčtu by se dalo pokračovat. Otázka tedy zní, když je možné restrikcemi potírat kde co, nebylo by nasnadě také něco zvýhodnit? Třeba...
Anglické slovo design je odvozeno z latinského de-signare, označit, vyznačit. Postupně dostalo také významy „navrhnout“ či „návrh“. Od poloviny 20. století, kdy se začal klást větší důraz na vzhled výrobků a na reklamu, se rozšířilo do mnoha jazyků, včetně češtiny, v užším významu „výtvarného návrhu užitkových předmětů“.
Pokračování ...