Zatímco dnes si věřitel může vybrat exekutora, nově by mu byl přidělen exekutor z regionu, odkud pochází dlužník, bez ohledu na jeho kvalitu a názor věřitele. Původně bláznivý návrh z dílny ministra pro lidská práva a rovné příležitosti Jiřího Dienstbiera, který tvrdě kritizují nejen podnikatelé a banky, část exekutorů, soudci a který byl odmítnut i Ministerstvem spravedlnosti ČR, se přesto dostal až na půdu Poslanecké sněmovny. Tam by se v nejbližších dnech měla začít diskutovat jeho obdobná varianta, zaměřená na teritorialitu krajskou, tedy prakticky stejný zmetek jako původní návrh, pouze s kosmetickou úpravou působnosti exekutorů na větším územním celku. Režim, od kterého upouští celá Evropa, se tak může stát noční můrou každého slušného věřitele u nás.

AMSP ČR proto zahájila již v minulém roce intenzivní odbornou diskusi se všemi aktéry soudních exekucí, připravila řadu odborných seminářů s respektovanými zahraničními i tuzemskými osobnostmi z oblasti soudnictví a předložila řadu argumentů a analýz. Další veřejná diskuse proběhne v rámci odborné konference „Teritorialita soudních exekutorů a řešení pohledávek v roce 2016,“ dne 15. ledna 2016 od 8.30 h v pražském hotelu Savoy.

AMSP ČR striktně odmítá návrh předložený Poslanecké sněmovně PČR a předkládá argumenty, proč by měl být bez jakýchkoliv kompromisních variant smeten ze stolu:

1. Jedná se o nemotivační systém, který by postupně zničil snahu zkvalitnění exekutorských služeb a naopak umožní podnikání jakéhokoliv exekutorského úřadu, který, nehledě na profesionalitu svých služeb, bude dostávat zakázky bez odborného přičinění. Socialistický model založený na úřední eliminaci konkurence povede ke zhoršení průběhu exekucí, a to jak s ohledem na čas, tak kvalitu.

2. Jakákoliv teritorialita v tuzemském dlužním prostředí je nelogická už jen z důvodu, že přibližně u 50 % dlužníků, vůči kterým je vedena exekuce, nesouhlasí jejich adresa s faktickým místem bydliště.

3. Nejenže dojde k tomu, že si věřitel nebude moci vybrat svého exekutora, ale tím, že ani exekutor nebude s věřitelem v žádném historickém obchodním vztahu, bude logicky požadovat zálohu na svoji aktivitu.  Ta se bude pohybovat mezi 30-50 %, což bude znamenat, že se přesune částka v řádu několika miliard korun od věřitelů k exekutorům, aniž by věřitelé měli jakoukoliv pozitivní zkušenost s přiděleným exekutorským úřadem. Kvalita exekutorských úřadů je přitom velmi rozdílná, zatímco některé pracují s úspěšností 40 %, jiné s maximálně 15 %.

4. Zavedení teritoriality nepovede ani ke snížení nákladů exekuce (například za cestovné), jelikož tyto jsou již několik let vyhláškou zastropovány.

5. Chybný je i argument zastánců teritoriality, srovnávající exekutora se soudcem, který je rovněž přidělován, nikoliv vybírán. Zatímco soudce rozhoduje o spravedlnosti, exekutor je pouhým vykonavatelem již rozhodnutého případu. Věřitel by proto měl mít právo výběru tohoto vykonavatele.

6. Menší věřitelé nebudou mít důvěru v tento režim a pohledávky začnou vymáhat alternativními cestami, což povede k chaosu a vztahy mezi věřiteli a dlužníky se stranou nepřehledné. Jiní věřitelé, například banky, přibrzdí úvěrové aktivity, příp. promítnou nejistotu do ceny obchodu s klientem, neboť pokud ztratí kontrolu nad výběrem exekutora, hrozí jim zvýšení podílu nesplacených úvěrů.

Karel Havlíček, předseda AMSP ČR,  k tomu dodává: „Rok jsme se snažili přesvědčovat všechny aktéry tohoto návrhu argumenty, analýzami, zahraničními zkušenostmi nebo i kupeckými počty. Někteří zákonodárci ve snaze získat laciné politické body u dlužníků si ale neuvědomují, že tento zákon by v důsledku poškodil zejména ty slušné z nich, po kterých budou vymáhány nesplacené dluhy různými alternativními cestami. Pokud k tomu připočteme, že dojde prokazatelně k poškození věřitelů, že novela zvýší administrativní nároky na soudy a dojde k časovým průtahům řešení i banálních dluhů, potom lze tento návrh vyhodnotit zatím jako největší legislativní úlet posledních let. Ti, kteří pro něj zvednou ruku, ponesou odpovědnost za ztráty věřitelů i zhoršení podmínek slušných dlužníků.“

(tz)