INZERCE
Přední podnikatelský časopis
Vychází již 26. rokem

V posledních dnech se v médiích rozhořelo téma zaměstnávání zahraničních pracovníků, převážně Ukrajinců. Okamžitě se ozvaly různé hlasy volající po zákazu dovozu této pracovní síly argumentující mimo jiné tím, že berou práci nezaměstnaným Čechům. Nic však nemůže být vzdálenější od pravdy.

Nejprve je nutné zdůraznit hlavní věc: České stavebnictví stojí na kvalifikovaných ukrajinských dělnících. Bez nich by zcela zkolabovalo. Na stavbách po celé České republice dnes najdeme 90 procent ukrajinských dělníků, v některých specializovaných profesích pracují jenom Ukrajinci. A teď nemluvím o nejhorších pozicích „námezdních dělníků“, které si asi většina obyvatel Česka představí, jakmile uslyší slovo Ukrajinec. Naopak jsou to vesměs kvalifikovaní, často vysokoškolsky vzdělaní lidé. Není výjimkou, že na stavbě najdete například vystudovaného učitele či lékaře. Mzda, kterou dostanou za práci na stavbě v České republice, je totiž výrazně vyšší, než jakou by často pobírali ve vysokoškolských pozicích na Ukrajině.

Tito lidé si tak své práce také mnohem více váží a jsou nesrovnatelně více motivovaní. Uspět a získat práci v České republice totiž mnohdy znamená zabezpečení pro celou rodinu ponechanou na Ukrajině. Ti, kteří jsou šikovní a svou práci odvádějí co nejlépe, si tak u nás opravdu dobře vydělají. Každé stavební firmě je totiž jasné, že schopného člověka musí dostatečně zaplatit, jinak velmi reálně hrozí, že šikovného dělníka přetáhne někdo jiný. Na trhu jich je zoufalý nedostatek.

Protože v situaci, kdy míra nezaměstnanosti v České republice podle Úřadu práce ČR atakuje hranici 5 % (podle lednových údajů Eurostatu činí dokonce 3,4 procenta, což je nejméně ze zemí EU), je třeba si přiznat, že ten, kdo skutečně pracovat chce, už pracuje. A ruku na srdce – lidem, kteří dlouhodobě zůstávají na úřadech práce, Ukrajinci žádnou práci neberou. Ti by o jejich práci – pokud vůbec o nějakou – stejně nestáli.

Češi o tuto práci jednak zájem nemají a jednak by v současnosti ani nebylo možné poptávku po těchto pozicích českými dělníky pokrýt. Jednoduše proto, že v našem stavebnictví tolik kvalifikovaných lidí nyní nemáme. Je to bohužel důsledek dlouhodobého nezájmu dospívajících i jejich rodičů o tyto (ale i většinu dalších) učebních oborů, které tak už léta zápasí s nedostatkem motivovaných učňů.

Kromě nezájmu o řemeslo a manuální práci vůbec je tu však ještě jeden důležitý faktor, který je třeba zmínit, a tím je naprostá neochota Čechů stěhovat se za prací. Přitom se stačí podívat k našim západním sousedům do Německa, kde je pracovní mobilita a efektivita vůbec na zcela jiné úrovni.

Proto bychom si místo nadávání a zdůvodňování vlastní pohodlnosti měli vzít z Ukrajinců v České republice příklad. Za lepší prací a lepším výdělkem se neváhají stěhovat přes několik cizích zemí do míst, kde žijí sami bez svých rodin. Kde se navíc musí učit alespoň základům nového jazyka a přizpůsobit se jinému prostředí. Přitom průměrný pracovník u nás není ochoten stěhovat se kvůli práci byť jen o 50 kilometrů, natožpak třeba na druhou stranu republiky, kde zrovna někoho jako on potřebují. Dokud si tohle nepřiznáme a hlavně nezměníme, nemáme co si stěžovat na schopnosti a ochotu pracovat u druhých.

A česká vláda by místo administrativních překážek měla zaměstnávání zkušených (nejen) ukrajinských dělníků více podporovat. Nejenže tím vyřeší problémy většiny průmyslových odvětví s nedostatkem zaměstnanců, ale pomůže tím motivovat i nezaměstnané Čechy. Třeba je pohled na pracovitého ukrajinského (ale například i slovenského, polského či vietnamského) zaměstnance přiměje k aktivnějšímu hledání práce. Vždyť co je lepší motivací, než pozitivní příklad.

RNDr. Evžen Korec, CSc.

Generální ředitel a předseda představenstva EKOSPOL a. s.

Slovo ke dni

  • Obrat k přirozené stravě nebo zdravému selskému rozumu?

    Není to tak dávno, co vyšla souhrnná zpráva pod hlavičkou OSN upozorňující na nebezpečí vysoce zpracovaných potravin. A čím že jsou nebezpečné? Mají souvislost s výskytem a rozvojem některých chorob včetně těch obávaných civilizačních a duševních. O posledně jmenovaných se dokonce hovoří čím dál častěji jako o epidemii. Není se co divit. Evoluce člověku trvala léta. Jak by mohlo být lidské zažívání zvyklé na látky nebo technologické zpracování surovin, které není starší než století? Zažili jsme boom ztužených tuků, tuků na smažení, průmyslových cukrovinek obohacených o kukuřičný sirup, glukózovo-fruktózový sirup, modifikované škroby, emulgátory, sladidla, přídavky mléčných bílkovin, hrachového proteinu…Ve výčtu by se dalo pokračovat. Otázka tedy zní, když je možné restrikcemi potírat kde co, nebylo by nasnadě také něco zvýhodnit? Třeba...

    Pokračování ...

Objednejte si zasílání časopisu Prosperita s přílohami - bezplatně!

Plnohodnotné vydání skutečně zdarma.

Kompletní PDF s našimi časopisy - Duben 2024

INZERCE

Partneři

Hlavní partneři:

TOSlogo 172 JPF

 

Partner plus:

  
         

Partneři:

logo-grada3    logo-dtocz upv logo 56
dk logo 2

Duševní vlastnictví - ve spolupráci s ÚPV

foto upv

Ochrana průmyslových vzorů 19. leden 2024

Anglické slovo design je odvozeno z latinského de-signare, označit, vyznačit. Postupně dostalo také významy „navrhnout“ či „návrh“. Od poloviny 20. století, kdy se začal klást větší důraz na vzhled výrobků a na reklamu, se rozšířilo do mnoha jazyků, včetně češtiny, v užším významu „výtvarného návrhu užitkových předmětů“.

Pokračování ...

Zaregistrujte se do našeho newsletteru

 

 

Navštivte také naše další portály

madambusinesscz RGB freshtimecz

Odborní partneři

csj105 cia 60 copy kzps 2024 acto cma 30 let  Svaz květinářů a floristů ČR  cmsm105caim200 AVLOGOM3