Téma zaměstnávání mladých lidí, zejména absolventů vysokých škol, je více než aktuální a má mnoho rozměrů. Stalo se celospolečenským problémem, jež odráží řadu charakteristik české ekonomiky a vyvolává diskuzi o tom, jak směrovat naše školství, jak by mohly pomoci firmy, jak vzbudit zájem o ty či ony obory nebo jak korigovat trh práce. Jako zajímavý se ukázal v této souvislosti komentář k datům, jež dala v říjnu k dispozici mezinárodní Asociace certifikovaných účetních.

Mladí finanční profesionálové jsou ochotni pracovat max. 12 hodin přesčasů za měsíc, navíc požadují možnost práce z domova, dostatečný profesní rozvoj a odpovídající finanční ohodnocení. Podle nového průzkumu mezinárodní Asociace certifikovaných účetních (ACCA) mezi zaměstnavateli a mladými talenty ve finanční profesi (rok narození 1980–1991) pozoruje zvýšené požadavky zaměstnanců z řad generace Y na 39 % společností. Na 59 % z těchto společností se přitom požadavkům a představám mladých přizpůsobuje, zbylých 41 % je neakceptuje. Zhruba 21 % dotazovaných zaměstnavatelů uvedlo, že jsou ochotni talentovaným zaměstnancům nabídnout nadstandardní finanční podmínky, aby si je udrželi

 Zástupci generace Y u zaměstnavatelů hledají nejčastěji odpovídající finanční ohodnocení a možnost profesního rozvoje. Tzv. work-life balance, neboli sladění pracovního a osobního života, hraje pro generaci Y rovněž důležitou roli. Naopak nefinanční benefity nebo image značky jsou považovány za méně důležité.

 Zaměstnavatelé si u generace Y nejvíce cení flexibility, ochoty učit se a jazykové vybavenosti. Znalosti IT a ochota pracovat přesčas, vyžaduje-li to daná situace, jsou rovněž považovány za významný faktor. Oproti tomu odborné znalosti nebo prezentační a komunikační vybavenost zaměstnavatelé od mladé generace neočekávají.

 „Všeobecně platí požadavek na vyšší odborné znalosti a lepší připravenost absolventů na praxi, jak však průzkum ukázal, společnosti tuto vybavenost od svých zaměstnanců spíše neočekávají. Lze si to vysvětlit i tak, že firmy jsou dnes smířeny s realitou a počítají s tím, že současný vzdělávací systém bohužel absolventy pro praxi dostatečně nevybaví,“ řekla Kateřina Benešová, ředitelka ACCA pro Českou republiku, Slovensko a Maďarsko.

 Z průzkumu dále vyplynulo, že na 79 % dotázaných zaměstnanců z generace Y plánuje do tří let změnit svoji stávající pracovní pozici, přitom změnu svého stávajícího zaměstnavatele plánuje do tří let pouze 52 % respondentů. Více než pět let plánuje ve firmách setrvat 29 % dotázané populace generace Y. Může se tedy zdát, že firmy mají o loajální zaměstnance postaráno, v celkovém pohledu však stále jde o velmi vysoké procento odchodů zaměstnanců.

 Mezi nejdůležitější faktory, které generaci Y motivují zůstat u jednoho zaměstnavatele, patří dle respondentů profesní rozvoj a možnost dalšího vzdělávání, odpovídající finanční ohodnocení a jako třetí v pořadí zajímavé pracovní výzvy a uspokojivá pracovní náplň. Jak z průzkumu dále vyplývá, shodují se tyto požadavky s nabídkou na straně zaměstnavatelů, kteří dále nabízí možnost práce v mezinárodním týmu nebo dobré vztahy s kolegy a pracovní morálku v týmu. Co se dalšího vzdělávání týče, má generace Y největší zájem o prohlubování odborných znalostí z oboru, posílení prezentačních a komunikačních dovedností (soft skills) a o profesní rozvoj v oblasti leadership.

 Jak průzkum ukázal, 99 % zaměstnanců z generace Y pracuje přesčas – nejčastěji zůstávají déle v kanceláři nebo pracují večer z domova. Asi 23 % zaměstnanců má přitom snahu přesčas nepracovat. Za přiměřený počet přesčasů považuje 60 % zaměstnavatelů 6–12 hodin za měsíc, podle průzkumu však u více jak poloviny zaměstnanců přesahuje měsíční počet přesčasů 12 hodin měsíčně a téměř každý druhý z nich pracuje přesčas více než 20 hodin za měsíc. Přibližně 34 % všech dotázaných zaměstnanců si přitom myslí, že je přiměřené pracovat přesčas maximálně 6–12 hodin měsíčně. Práci z domova nabízí 74 % dotázaných zaměstnavatelů, zbylých 26 % firem možnost home office neumožňuje. Zaměstnanci z generace Y pracují z domova nejčastěji jeden až dva dny měsíčně, rádi by však v home office pracovali více – 76 % respondentů uvedlo, že by chtěli z domova pracovat minimálně tři dny v měsíci. Přibližně 33 % zaměstnanců dále sdělilo, že z domova nepracuje nikdy, ale 93 % z nich by rádo pracovalo alespoň někdy.

 Průzkumu se zúčastnilo 328 zaměstnanců z generace Y (ročníky narození 1980–1991) a 38 zaměstnavatelů z České a Slovenské republiky a byli v něm zastoupeni finanční profesionálové napříč odvětvími.         

 (tz)