INZERCE
Přední podnikatelský časopis
Vychází již 26. rokem

P3265779 2To je jeden z názorů spolumajitelů firmy T-SOFT a.s.

Ing. Michala Vaněčka, Ph.D., MBA, a Ing. Jaroslava Pejčocha

Mám ráda neobvyklá řešení a občas mne baví pohrávat si s ohněm. V duchu jsem před lety přemítala o tom, jak adrenalinové by asi bylo založit firmu na hackerská řešení a pronájem těchto specialistů s nekalými úmysly za velké peníze navzájem si konkurujícím firmám... Ne, neberte mne vážně. Nevěřte mým vykonstruovaným nadsázkám, které slouží jen k tomu, aby se mozek ubránil přemíře informací, s nimiž musí denně počítat.


Ať už tvrdím cokoli, vycházejí mé myšlenky z jednoho – vždy jsem fandila lidem, kteří přicházejí s nápady, vymýšlejí nová řešení, založí filozofii produktu či služby, prostě jdou dál a jinak, než je zažité, běžné a opotřebované. Takoví lidé se totiž zároveň baví, dokáží být nad věcí a jejich vtip nebo schopnost užívat si černého humoru má velké opodstatnění. Mezi velkorysé šprýmaře a podnikatele, jichž jsem se naučila vážit, patří dva muži: Ing. Michal Vaněček, Ph.D., MBA, a Ing. Jaroslav Pejčoch. Kdysi založili společnost T-SOFT a.s. S chutí a již poněkolikáté jsme jim na našich stránkách poskytli prostor. Odpovídali společně a jednomyslně na všechny otázky:

Kudy se dnes u nás ubírá obor IT? A jak se liší od doby před 20 lety?
Před dvaceti lety to byla doména odborníků a bláznivých programátorů, dnes je to komodita jako každá jiná, kterou se učíme popisovat, nakupovat a dodávat. Dříve to bylo o počítačích, dnes spíše o informacích a operacích s nimi. Dříve byly počítače v opevněných sálech, dnes má každý počítač v telefonu či tabletu a používá ho k přehrávání muziky, čtení knih, novin a časopisů či společenským aktivitám.
Když jsme začínali podnikat v IT, nebyl ani internet, ani mail, natož pak mobilní telefony.

Vaše firma vyrostla na státních zakázkách a také se na nich stále významně podílí. Do jaké specializace se propracovala?
Naší specializací je to, že umíme vymýšlet nové systémy, které fungují, a k tomu ještě bezpečně. Takže naše systémy sahají od podpory krizového řízení přes správu dokumentů až třeba ke zpracování státních maturit.
Děláme obvykle věci na míru, nedodáváme standardní systémy.

Jak se liší poptávka státu od poptávky firemní? Jde například o složitější a rozsáhlejší záležitosti nebo o takové, které musí splňovat nejvyšší bezpečnostní prvky?
Stát jako největší místní firma zcela zákonitě vytváří či využívá největší a nejsložitější systémy. Problematika řízení státu je specifická, zajímavá a prestižní. A skoro vždy se zachází s osobními údaji, takže musí být vše náležitě bezpečné. Vzhledem k zákonu o veřejných zakázkách zahrnuje obchod se státem spoustu formalit, kde správně připravit nabídku představuje podstatné „know-how“, neboť jakákoliv byť čistě formální chyba vede k vyřazení, i kdyby vaše nabídka byla pro zákazníka skutečně ta nejlepší. U poptávek firemních nejsou obvykle formality překážkou, zato existuje poměrně tvrdé vyjednávání o ceně a parametrech dodávky.

Dá se odpovědět i na to, od jakého finančního objemu do takových zakázek jdete? Co je pro vaši společnost ještě efektivní? Nebo berete i „prodělečné“ akce jen proto, abyste byli stále vidět, vyšli vstříc, a na základě toho si budovali image, dejme tomu, serióznosti?
To závisí na typu zakázky. U těch jednoduchých lze obvykle snadno spočítat hranici, kdy se ještě zaplatí, když k tomu připočítáme i nutný čas strávený přípravou nabídky a vyjednáváním. Samozřejmě jsou tu případy, kdy dlouholetý a vážený zákazník něco třeba nedomyslí a ocitne se v průšvihu – tady obvykle pomůžeme nějakou tu mezeru překlenout a víme, že se nám to v budoucnu vrátí. A pak jsou tu i situace, kdy usoudíme, že nějaká byť malá zakázka pro nás může mít strategický význam do budoucna a pak také jsme schopni něco zainvestovat.
Avšak v poslední době je zde ještě jeden jev vyvolaný turbulencí ve veřejné správě, a to, že se řada významných a složitých systémů poptává v soutěži, kde dominantní roli hraje cena. Důsledkem toho jsou pokusy podhodnotit („podstřelit“, jak se říká) nabídky – nabídnout cenu, o které všichni v oboru vědí, že je nesmyslná, a pokud bude taková nabídka vybrána, buduje si tím zákazník slušného kostlivce ve skříni. Ale nejsme v tom v IT sami, situace ve stavebnictví je asi ještě horší. Dělají to často i velké a renomované firmy.
Normální člověk si nekupuje věci podle nejnižší ceny, stát ano.

Podle jistého výzkumu bude profese IT v blízké budoucnosti nejžádanější. Stát, business, občan se bez tohoto oboru, který směle míří k postavení nejglobálnějšího, nejrychlejšího a nejzastřešujícího, neobejdou. Bez IT nebude fungovat nic. Není to absurdní?
Nevím, jestli je to absurdní, ale je to fakt. Neobejdeme se bez toho už dnes. Neobejdeme se bez služeb, kde neustále musí 24 hodin denně, 7 dní v týdnu někdo někde bdít nad tím, aby se něco nepokazilo, případně být ku pomoci, když je problém. Dispečinky, operační střediska, call-centra… Kdyby něco vysadilo, zhroutí se bankovní systém, zásobování, vytápění, energetika i média, takže může nastat chaos. Takové scénáře vycházejí, když například uvažujeme o totálním výpadku energie – „blackoutu“.
IT tvoří samozřejmě velmi významnou část této „kritické infrastruktury“ a kromě toho se prosazuje stále víc i v mezilidské komunikaci a zpracování informací. Objevuje se trend více komunikovat než přemýšlet.
Co se týká profese IT, dojde spíše k jakési diverzifikaci – na jedné straně bude rozvoj technologií a to, co dříve a možná i nyní je jakýmsi tajemstvím a uměním, bude převedeno do standardních komodit (kolik lidí si teď uvědomuje, co je vlastně za sklem telefonu, notebooku či tabletu?) a stále větší význam budou mít profese, které budou umět vydolovat z obrovského množství dat, která stále přibývají, relevantní informace a použít je. Takže spíše správa informací než technologie.

Jaký tedy asi bude obsah etapy společnosti, v níž se brzy planeta ocitne? Lidstvo se formovalo nejprve jako zemědělci, pak přišla průmyslová revoluce, teď přešlapujeme ve službách, a nevíme, kudy si země prodere cestičku dál. Jak se bude ekonomika a lidstvo vyvíjet, jak to bude se zaměstnaností, s produktivitou, jak se bude století nazývat? Bude to éra IT principu?
Společnost se možná dále bude měnit ke skupinové formě uvažování a jednání a čas ukáže, jestli je to cesta životaschopná, nebo jen agónie zase jedné další velké říše, která zanikne, pohlcena těmi, kteří jsou jednodušší a životaschopnější.

Co by potřebovalo podnikání v České republice, aby přinášelo společnosti více a aby se majitelům firem lépe spalo?
Politickou stabilitu a korektnost.

Zpět ke společnosti T-SOFT. Jak vnímáte pojem udržitelnost, sociální zodpovědnost?
Je to otázka úhlu pohledu nebo časové perspektivy. Pokud se podíváme na udržitelnost v kontextu předchozí debaty, samozřejmě bychom byli rádi, kdyby se udržela prosperita společnosti jako celku – zejména s ohledem na naše děti, které v tom budou muset žít. V tomhle rozměru je nějaký T-SOFT téměř nezajímavý, i když se snažíme přispět k této globální udržitelností svými nápady a výsledky (například v oblasti energetické bezpečnosti a bezpečnosti vůbec).
Sociální zodpovědnost už míří přímo na firmu – od samého začátku cítíme svoji sounáležitost s tím, v čem žijeme. Leckdy to ovlivňovalo i naše podnikatelská rozhodnutí (z hlediska „tvrdého businessu“ samozřejmě negativně), našli jsme však nakonec adekvátní řešení v podobě nadace T-SOFT Eternity (www.nadaceeternity.cz), do které přispíváme jako firma i jako osoby.

za inspirativní odpovědi
poděkovala Eva Brixi

 

Slovo ke dni

  • Obrat k přirozené stravě nebo zdravému selskému rozumu?

    Není to tak dávno, co vyšla souhrnná zpráva pod hlavičkou OSN upozorňující na nebezpečí vysoce zpracovaných potravin. A čím že jsou nebezpečné? Mají souvislost s výskytem a rozvojem některých chorob včetně těch obávaných civilizačních a duševních. O posledně jmenovaných se dokonce hovoří čím dál častěji jako o epidemii. Není se co divit. Evoluce člověku trvala léta. Jak by mohlo být lidské zažívání zvyklé na látky nebo technologické zpracování surovin, které není starší než století? Zažili jsme boom ztužených tuků, tuků na smažení, průmyslových cukrovinek obohacených o kukuřičný sirup, glukózovo-fruktózový sirup, modifikované škroby, emulgátory, sladidla, přídavky mléčných bílkovin, hrachového proteinu…Ve výčtu by se dalo pokračovat. Otázka tedy zní, když je možné restrikcemi potírat kde co, nebylo by nasnadě také něco zvýhodnit? Třeba...

    Pokračování ...

Objednejte si zasílání časopisu Prosperita s přílohami - bezplatně!

Plnohodnotné vydání skutečně zdarma.

Kompletní PDF s našimi časopisy - Duben 2024

INZERCE

Partneři

Hlavní partneři:

TOSlogo 172 JPF

 

Partner plus:

  
         

Partneři:

logo-grada3    logo-dtocz upv logo 56
dk logo 2

Duševní vlastnictví - ve spolupráci s ÚPV

foto upv

Ochrana průmyslových vzorů 19. leden 2024

Anglické slovo design je odvozeno z latinského de-signare, označit, vyznačit. Postupně dostalo také významy „navrhnout“ či „návrh“. Od poloviny 20. století, kdy se začal klást větší důraz na vzhled výrobků a na reklamu, se rozšířilo do mnoha jazyků, včetně češtiny, v užším významu „výtvarného návrhu užitkových předmětů“.

Pokračování ...

Zaregistrujte se do našeho newsletteru

 

 

Navštivte také naše další portály

madambusinesscz RGB freshtimecz

Odborní partneři

csj105 cia 60 copy logo-kzps acto cma 30 let  Svaz květinářů a floristů ČR  cmsm105caim200 AVLOGOM3