Zlato. Má zvláštní sílu, moc, točí se kolem něj život i smrt. Mýty, domněnky, očekávání i násobná fakta, proč ho vlastnit. Šperky ze zlata dostáváme při narození, kroužkují naše manželství, někteří jedinci si je odnášejí do hrobu.

Kvůli zlatu byl a je člověk schopen udělat téměř cokoli. Platit za mistrovství českých šperkařů stejně jako investovat do zlatých mincí v pravý čas, pochopí-li smysl. Ne tak dávné jsou doby, kdy člověk prezentoval svůj majetek zlatými zuby, jež dával na odiv závistivcům. Upíjet víno z pohárů zušlechtěných zlatem bývalo výsadou mocných. Ale nejen zlato, ale i stříbro, platina. Drahé kovy, jejichž prostřednictvím můžeme nejen zhodnocovat majetek a jistit svou ekonomickou situaci, ale také se učit přemýšlet v jiných dimenzích, než jsme často zvyklí. Rozhovor se zakladatelem společnosti GOLDEN GATE CZ a.s., lídra na trhu ve spoření do drahých kovů, Pavlem Rybou, je toho důkazem. Byl nominován do letošního, jubilejního 30. ročníku prestižní soutěže MANAŽER ROKU.

Před 12 lety jste byl u zrodu firmy, která je dnes například největším obchodníkem s investičním stříbrem v Evropě. Šli jste se společníky do tohoto businessu právě s takovou vizí? Že bude na výsledné listině několik „nej“?

Možná to bude znít neuvěřitelně, ale cílili jsme se na velká čísla. Původní business plán na prvních pět let byl ještě pozitivnější, než byla nakonec realita. Prostě jsme do toho šli s tím, že vytvoříme mnoho „nej“. A i když jsme se od plánu trochu odchýlili, přesto jsou dosažené výsledky ohromující. Všichni, kdo se na nich v GOLDEN GATE podílejí, můžou být na sebe hrdí. Raději pracuji s vyššími cíli. A i když nejsou zcela naplněné, přesto výsledky stojí nakonec za to.

Na jakých principech GOLDEN GATE funguje?

GOLDEN GATE stojí na principech transparentnosti, otevřenosti, snaze najít win-win strategii pro všechny účastníky projektu, tedy pro klienty, naše poradce i akcionáře. Velmi důležitý je pro nás etický kodex, který jsme si vnitrofiremně stanovili. Jsem například hrdý na to, že nepřijímáme hotovost, byť by nám to do určité míry legislativa umožňovala. Vyhýbáme se tím podezřelým obchodům a aktivitám, a držíme si zdravý odstup od „problémových“ klientů, potažmo od trestné činnosti. Jedním z nejdůležitějších principů naší práce je edukace a vzdělávání. Nejen vlastních poradců, ale zejména veřejnosti. Proto tolik přednášek na vysokých školách, proto pořádáme konferenci Vyšehradské fórum, a proto vydáváme velké množství odborných nebo obzor rozšiřujících článků. Začali jsme také vydávat knihy, které jsou důležité pro rozvoj v mnoha oblastech. Například v ekonomii, historii, politologii, v oblasti profesního a podnikatelského růstu a rozvoje. Proto jsem si s manželkou založil nakladatelství Fish&Rabbit s.r.o. Tím pomáháme nejen výsledkům GOLDEN GATE, ale díky rozvoji myšlení i celé společnosti. V rámci projektu Socrato jsem sestavil desetihodinový seminář s tématem, jak do deseti let zdesetinásobit svůj příjem. Je v něm vše, co mi v praxi zafungovalo a díky čemu se mi podařilo vybudovat GOLDEN GATE. K tomuto semináři má přístup doslova každý v České republice, a kdo chce, může si změnit svůj život a zvýšit si svůj příjem. Díky mixu těchto principů se GOLDEN GATE stala a je na české poměry jedinečnou společností.

Na webových stránkách uvádíte, že klientům nabízíte víc než jen drahé kovy či bitcoin, tedy pochopení, jak funguje svět peněz, a inspiraci, jak vybudovat vlastní bohatství v souladu s ekonomickými cykly. To ale vaši klienti asi znají a ovládají... Jsou to poměrně dobře situovaní lidé, kteří se vyznají. Nebo i oni potřebují vést, poradit se?

Je to vize, se kterou pracujeme, a i když často komunikuji i s velmi bonitní klientelou, překvapuje mě, jak málo lidé o investování a správě majetku vědí. Ti movitější mají samozřejmě lepší přehled než lidé, kteří mají majetku méně, ale i tak si myslím, že se máme kam posouvat. Náš úspěch souvisí s tím, že naše hlavní zaměření je na klienty, kteří nepatří mezi nejbohatších 10 000 lidí v České republice, ale naopak se zaměřujeme na typického klienta, který si dokáže několik tisíc odkládat stranou a investovat. Střední a nižší střední třída je naše cílová skupina. A zde se nám vyplácí edukace v tom, že diverzifikovaně pravidelně investovat i drobnější částky vede v delším čase ke kumulaci nemalého bohatství. Ve všeobecném rozhledu, jak spravovat svůj majetek, máme oproti západní Evropě opravdu ještě co dohánět.

Zájemce tedy vzděláváte, učíte, jak zhodnotit finance. Není to ale až příliš velká zodpovědnost?

Ano, je to velká zodpovědnost, ale bez finanční edukace se společnost moc neposune. Pokud se do 68 let v práci udřeme a v penzi zjistíme, že se o nás stát nepostará a my nic našetřeno nemáme, tak to je opravdu tragédie. A to se může stát velké části lidí. Česká republika si nese dědictví minulosti, kdy za komunistického režimu nešlo investovat, všichni se měli tak nějak stejně. A naši rodiče díky tomu nemohli svým dětem předat investiční návyky, zkušenosti, základní investiční gramotnost. Na školách tato témata také chybějí. Masově se zatím „investovalo“ do produktů s příspěvkem státu, což někdy nejsou právě ty investice, které bych vyzdvihoval. Často jsou postaveny tak, že nepokrývají ani inflaci. Proto je potřeba osvěty a edukace. I na krocích státu je v posledních letech vidět, jak ustupuje od podpory klasických produktů, jako je stavební spoření, a v příštím roce otevře podporu i pro investiční fondy, které mají potenciál svým výkonem dlouhodobě překonávat inflaci. Tak věřím, že se nám blýská na lepší časy.

Jak jste se dostal k oboru, v němž se nyní pohybujete?

Vzniklo to přirozeně. Asi tomu tak chtěl život. Při krachu trhů a krizi po roce 2008 jsem hodně četl ekonomické a investiční knihy. Neuspokojovaly mě totiž odpovědi ekonomických elit, proč ke krizi došlo a proč nešlo hypoteční a nemovitostní krizi předpovědět. Proto jsem to začal zkoumat. Oslovila mě rakouská ekonomická škola, jejíž představitelé už několik let bili na poplach a varovali před nezodpovědnou monetární politikou FEDu. Ta nafukuje bubliny na nemovitostech a akciích, které až splasknou, způsobí velký problém. Tato ekonomická škola řeší podstatu měnového uspořádání a kritizuje stávající centrální bankéře za to, že tvoří peníze z ničeho a že své nástroje používají k tomu, aby řídili a ovládali ekonomický cyklus, což by neměl být mandát centrální banky. Z podstaty peněz odstranili brzdu, tedy pomyslného policajta, který by je hlídal. Tuto roli hrálo dříve zlato. Máme neudržitelně nastavený finanční a bankovní systém a zlato je vynikající pojistkou pro to, až začne selhávat, aby náš majetek ochránilo. V roce 2010 téměř nikdo v České republice zlato nevlastnil. Proto jsme přišli s konceptem, jak díky spoření do fyzického zlata, stříbra a platiny přes Komoditní účet zpřístupnit tuto investici téměř všem.

A chtěl jste vždy podnikat a působit i v manažerské pozici zároveň?

Myslím si, že každý podnikatel musí být zároveň manažerem. To jsou dvě neoddělitelné věci. Firmu tvoří lidé. Ty musí podnikatel řídit, motivovat, odměňovat a působit na ně tak, aby byli s vizí a se strategií firmy co nejvíce ztotožněni. Když někdo nechce pracovat s lidmi, ať je živnostník. Tam ale zase nemůže multiplikovat svoji podnikatelskou činnost, a tím nemůže dosahovat velkých výsledků. A pokud je někdo pasivním majitelem firmy, kdy ji koupil nebo nějaký podíl v ní vlastní, ale do procesů nezasahuje, není to podnikatel, ale investor. Takže ano, chtěl jsem být manažer i podnikatel.

Drahé kovy se blýskají, pódium je lákavé. Ale běda tomu, kdo se zhlédne v prostředí nepřipraven. Co doporučujete těm, kteří zatím do drahých kovů neinvestovali a stále přemítají, jestli je to pro ně ta správná cesta, když si zatím „hráli“ třeba jen s akcie­mi, fondy, nemovitostmi?

Doporučil bych jim začít. Je na to skvělá doba. Jsme před recesí. Demografie, dekarbonizace, deglobalizace, neudržitelné vládní dluhy a mnoho dalších rizik mluví pro to, abychom si pojistku v podobně fyzického zlata či stříbra pořídili. Můžete si to i vyzkoušet v malém, popřípadě si začít do drahých kovů spořit. To velmi doporučuji. Můžete začít okamžitě s libovolnou částkou a zásadní je, že si průměrujete cenu, což při dlouhodobém investování hraje významnou roli. Doporučuji vybrat si za partnera někoho stabilního, transparentního a někoho, kdo je na trhu dlouho. Tím se sníží jakákoli rizika na minimum.

Jaké chyby dělají nezkušení investoři především?

Těch chyb je mnoho. Předně jsou ovládáni emocemi. A vládnou nad nimi dvě, které se střídají jako den a noc. Je to chamtivost následovaná strachem. Většinou kupují „zaručenou“ investiční výhru, o které všichni píší a kupují ji na cenovém vrcholu. A pak hned mění svoji strategii, když aktivum padá. Prodávají ho a zamykají ztráty. Nemají žádný plán. Chtějí rychle a bezpracně zbohatnout. Nediverzifikují. To jsou všechno strategie, které přinášejí statisticky spíše ztrátu. Nastavte si jednoduchou strategii měsíčního investování rozumné částky do diverzifikovaného portfolia, které by mělo obsahovat zlato, akcie, dluhopisy, hotovost, za určitých podmínek nemovitost a doplňkově v řádu jednotek procent bych tam dnes zařadil i bitcoin. Pak už jen začněte a vydržte až do penze. Hlavně nevybírat, nepřestávat.

Daří se vám oslovit i méně majetnou skupinu zájemců, kteří se rozhodli vkládat peníze do kovů dlouhodobě, ale po menších částkách?

To se nám daří. Je to naše největší konkurenční výhoda. Zaměřili jsme se na střední třídu, která je schopna investovat jednotky tisíc korun měsíčně. Přibližně dvě třetiny našich klientů jsou ti drobnější, kteří nejčastěji nakupují fyzické drahé kovy formou spoření přes náš Komoditní účet. Zbylá třetina jsou movitější klienti, kteří nakupují drahé kovy většinou v řádech jednotek miliónů korun.

A co třeba veselý výherce v loterii, který nyní takříkajíc neví co s penězi? Kolik procent z nabyté částky by měl rezervovat na nákup například zlatých slitků?

Měl by mít postavené portfolio jako kdokoli jiný. Pokud to neudělá, může se stát, že za několik let nebude mít z výhry nic. Velmi pěkně funguje diverzifikované portfolio v duchu takzvaného permanentního portfolia, jak jej sestavil Harry Browne. Je to velmi jednoduchá, a přitom výnosná a bezpečná strategie. Vše je rozděleno na čtvrtiny. 25/25/25/25. Zlato činí 25 % portfolia, dlouhodobé americké dluhopisy také 25 %, širší akciový index tvoří 25 % portfolia a hotovost, krátkodobé pokladniční poukázky činí také oněch 25 %. Důležité je portfolio dovážit. Kdyby jedna ze složek získala váhu nad 35 %, vše dovážíte opět na 25/25/25/25. Tím takzvaně zamykáte zisky a dokupujete to, co je podhodnocené. Máte výnos o trochu nižší než akcie, ale máte o dvě třetiny nižší propady, volatilitu portfolia. Takže jednoduchá odpověď je, že by za přibližně čtvrtinu měl koupit fyzické zlato.

GOLDEN GATE se stala českou jedničkou ve spoření do zlata. Hřeje takový úspěch, nebo je to spíš pobídka k dosažení další mety na trhu?

Je to velký úspěch a určitě to potěší. Vnímám to spíše tak, že je to dobrý start pro další mety a cíle. Popsal jsem tu skvělou investiční strategii, ale ve skutečnosti ji asi nebude mnoho lidí dodržovat a portfolio si dovažovat. Proto jsme se rozhodli, že v tom lidem pomůžeme. V polovině příštího roku spouštíme tři jednoduché, bezpečné a diverzifikované investiční fondy, které pomůžou s investicemi. Vlajkovou lodí pro drobnější klientelu bude právě investiční fond v duchu permanentního portfolia, jak jej sestavil Harry Browne. Věřím, že se nám za dalších 15 let povede mít ve správě ve fondech přes 50 miliard korun. To je cíl, který je proveditelný a dosažitelný.

Drahé kovy jsou stále na výsluní slávy, je možné, že je někdy něco nahradí?

Myslím si, že zejména fyzické zlato je jako pojistka v portfoliu nenahraditelné. Za 6000 let se nestalo, že by selhalo. Centrální banky vloni a letos nakupují nejvíce zlata za posledních 55 let. Vidí rizika, kterým budeme čelit, a připravují se na ně. Diverzifikují. Tvůrci trhu by nekupovali něco, v co by nevěřili nebo o čem by pochybovali. Jsou to opravdu ohromné objemy, kterými se zajišťují. Dnes žijeme ve světě fiat měn, tedy peněz v oběhu, jejichž hodnota je stanovena zákonem shora. To jsou virtuální peníze. Všude jen dluhy a závazky. Náš finanční systém je jako domeček z karet. Je velmi provázaný a zranitelný. Když začnou padat systémové banky, finanční systém zkolabuje a přijdeme o všechny peníze. Pokud je však americký FED nezachrání, jak se již mnohokrát stalo. Vypouští tak inflačního džina z lahve. V obou případech bych si přál mít dostatek fyzického zlata ve svém portfoliu.

za odpovědi poděkovala Eva Brixi