Dánů, kteří spoléhají na peníze v peněžence, je čím dál méně. Podle Dánské národní banky klesly za 20 let hotovostní platby z 80 procent na 25 procent.

Trend bezhotovostního placení je na vzestupu. Bezhotovostními velmocemi jsou severské země, kde si lidé zvykli platit kartou i za maličkosti. Statistiky[1] v tomto ohledu mluví jasně: zatímco ve zbytku světa více než tři čtvrtiny celkové spotřeby připadá na hotovost, v severských zemích je to pouhých 20 procent. Pokud tedy v současnosti někdo ve Skandinávii kartu nevlastní, může mít na mnoha místech problém. Ve Švédsku už více než polovina poboček největších bank hotovostí vůbec nedisponuje a ani ji nepřijímá, bankomaty zejména na venkově mizí z ulic  po stovkách[2].

2030 – rok, kdy Dánsko bude bezhotovostní zemí

Ve stopách Švédska kráčí i Dánsko, kde je bezhotovostní placení čím dál víc populární. Platební terminály tu jsou samozřejmostí nejen v běžných obchodech, ale i u pouličních prodejců. Vedle klasických karet roste i význam mobilního placení.

Téměř třetina Dánů platí nákupy pomocí aplikace ve svém chytrém telefonu. Dánská vláda se snaží trend bezhotovostních transakcí podpořit, a tak přislíbila, že obchodníkům zruší povinnost přijímat ve svých obchodech hotovost. V nemocnicích – stejně jako za potraviny – bude i nadále možné platit hotově, ale například natankovat na čerpací stanici nebo nakoupit oblečení může být brzy možné už jen s platební kartou. Do roku 2030 Dánsko plánuje zcela přejít na bezhotovostní placení[3].

To, že Dánové přecházejí na bezhotovostní placení, dokládají i statistiky Dánské národní banky. Zatímco v roce 2009 se počet vydaných karet pohyboval mírně nad 7 milióny kusy za půl roku, v prvním pololetí 2015 to bylo o celé 2 miliony více.

Česká republika zatím pod průměrem 

S ohledem na výše uvedené Dánsko vcelku logicky dominuje Evropě v počtu elektronických plateb na obyvatele. Průměrný Dán elektronicky zaplatí více než 350krát ročně, což odpovídá přibližně dvojnásobku evropského průměru. Ten činí přibližně 180 plateb.

„Česká republika se navzdory vysoké oblibě bezkontaktních plateb s průměrem kolem 100 elektornických transakcí na obyvatele ročně zatím ocitá na spodních příčkách statistik EU. Další rozvoj akceptační sítě by však mohl napomoci tomu, abychom se evropskému průměru v dohledné době přiblížili,“ věří Marcel Gajdoš.

Platební kartou do boje proti šedé ekonomice

Důvodů, proč lidé i obchodníci upřednostňují bezhotovostní transakce, je hned několik. Odborníci se shodují, že bezhotovostní platby minimalizují náklady na zabezpečení a manipulaci s penězi. U obchodníků elektronické platby eliminují chyby, ke kterým dochází při placení hotovostí, a zjednodušují celkovou administrativu. V neposlední řadě klesá díky bezhotovostnímu placení počet loupeží.

Díky svému celospolečensky pozitivnímu rozměru jsou elektronické platby vhodným nástrojem také v boji proti šedé ekonomice. Cestou podpory bezhotovostního placení se proto vydávají nejen severské státy. Například ve Francii a Itálii byl zaveden limit na hotovostní transakce ve výši 1000 eur, kterým banky chtějí eliminovat příjmy z nelegální činnosti.

 „Šedá ekonomika je ze své podstaty ekonomikou hotovostní, která umožňuje anonymní nedohledatelné transakce. Spolehlivým způsobem, jak ji lze omezit, je zvýšit počet elektronických transakcí a podpořit rozšíření akceptace karet také v sektorech, jako je například maloobchod nebo řemeslné živnosti, kde jsou rizika finančních podvodů nejvyšší,“ dodal Marcel Gajdoš.

Podle studie Šedá ekonomika v České republice, kterou loni v Praze představila Visa Europe, zmizelo v roce 2014 přes 600 miliard korun v zóně šedé ekonomiky. Její celkový objem tak v České republice činil 15 procent hrubého domácího produktu (HDP). To je dvakrát více než v sousedním Rakousku.