INZERCE
Přední podnikatelský časopis
Vychází již 26. rokem

web copyVzpomínat na to, že i v malém pohraničním městečku se uživilo v padesátých letech minulého století několik švadlen nebo že kabát zvaný flaušák byl pěkný i po deseti letech a stále hřál, to by bylo asi nefér vůči pokroku, rozvoji technologií nebo úplně novým druhům textilií, které se dnes používají nejen k ošacení člověka.

I přesto, že existují stálice na hvězdném nebi oboru, jako jsou bavlněné kapesníky nebo ložní povlečení nejvyšší jakosti, najdeme na seznamu výrobků, které se v České republice vyrábějí, mnoho zajímavých položek, o nichž naše babičky a dědečkové neměli ani potuchy. Nejen v textilním, ale i oděvním a kožedělném průmyslu. Mnohé firmy, školy a další subjekty figurují v členské základně Asociace textilního-oděvního-kožedělného průmyslu, znáte ji pod zkratkou ATOK. O její historii, budoucnosti a cílech jsem hovořila s výkonným ředitelem Jiřím Česalem:

Asociace, v jejímž čele stojíte, byla jednou z nejstarších, které u nás po sametové revoluci vznikly. V České republice byly tehdy spousty podniků, které vyráběly prvotřídní příze, látky, prádlo, oděvy, boty, kabelky... Čím se tenkrát asociace zabývala?

Jde o pohled ponořený poměrně hluboko do minulosti a osobně jsem u aktivit v počátcích naší asociace nebyl. Přesto to mohu stručně shrnout, protože její činnost reagovala na konkrétní dění ve společnosti. Takže pokud mám aktivity postupně vyjmenovat, začal bych tím, že bylo potřebné zachovat výrobní obor jako takový a úspěšně jej provést úskalími privatizace a změny trhů. Tato etapa nebyla beze ztrát, protože textilky vlastnily množství lukrativních pozemků a budov, a kolem privatizací se pohybovaly nejrůznější skupiny s nejrůznějšími zájmy. Dalším důležitým tématem bylo nastavení pravidel liberální ekonomiky a seznámení se s novými trhy a pak samozřejmě tady bylo vyjednávání o vstupu do Evropské unie a schengenského prostoru. Dnes je zcela nepochybné, že absolutní většina v České republice vyrobeného textilního a oděvního zboží na tomto trhu svůj odbyt nalézá. Na druhou stranu od devadesátých let musely textilní, a zvláště oděvní firmy čelit nekalé konkurenci. Pamětníkům se jistě vybaví množství tržnic, kde se prodávalo oděvní zboží pochybného původu a kvality „za pakatel“. Trend masivního náporu levného zboží zvláště z asijských zemí byl dovršen vstupem Číny do Světové obchodní organizace a vzniklá situace vlastně trvá dodnes. Textilní a oděvní průmysl patří k těm výrobním oborům, které jsou vystaveny nejtvrdší globální konkurenci s minimální pomocí státu. Pochopitelně v počátcích vládlo veliké nadšení a očekávání, které se odrazilo v poměrně početné členské základně. V roce 1993 dosáhl počet členů vrcholu, přičemž Asociace sdružovala 105 textilních a oděvních firem a dalších organizací. Od té doby se členská základna postupně snižovala spolu s krizovými výkyvy v průběhu let a svého dna dosáhla v roce 2012, kdy Asociace měla pouze 43 členů.

Jak se od té doby proměnila?

stavyŘekl bych, že rokem 2019 skončila jedna dějinná etapa, která možná jednou bude historiky označována jako belle époque II. I zde, obdobně jako na přelomu 19. a 20. století, dosáhl blahobyt lidstva a zvláště toho západního v daných podmínkách svého vrcholu a pak začal tvrdý náraz, který snad možná někteří sen­zibilové mohli předem tušit, nedokázali jej ale pojmenovat. A přesto bylo nasnadě, že je jen otázkou času, kdy může ohromný globální pohyb lidí způsobit přenos nejrůznějších nákaz. Dnes už je v zásadě jedno, jestli virus unikl z nějaké laboratoře, nebo na člověka přeskočil na nějakém tržišti. Pro nás je důležité, že tehdy začíná pozvolná proměna Asociace z organizace, která je organizátorem odvětví a hájí zájmy svých členů především navenek směrem ke státu a mezinárodním organizacím, na organizaci, která mnohem více musí akcentovat celospolečenské výzvy. Mnohem více, a zde bych využil slova českého filozofa Ladislava Hejdánka, si i Asociace musí všímat „nepředmětných výzev“. Je to ohromný morální apel, protože pokud je uslyšíme, tak svým způsobem neseme vinu za nekonání. Toto si Asociace a většina jejích členů od samého začátku rozšíření pandemie covid-19 uvědomovala. Obrovský nedostatek ochranných prostředků nás, textilní a oděvní výrobce, nemohl nechat v klidu a zpočátku intuitivně, později pak organizovaně jsme začali v období, kdy stát tápal a prosebně vzhlížel k Číně, plnit postupně požadavky trhu nejdříve rouškami, pak respirátory. V tomto období „rozhodovacího a organizačního vakua“ plnil sekretariát Asociace roli určité centrály a koordinátora a zprostředkovatele provizorních dodávek ochranných pomůcek. Kdybychom si z toho mohli vzít poučení, tak by se ukázalo, jak důležité je včasné a rychlé jednání. V důsledku pandemie jsme si začali uvědomovat, jak je pro nás nesmírně významné dokázat některé situace předvídat a včas na ně připravit jak sebe, tak i poskytnout dostatek informací, aby se na možné situace dokázali připravit členové i přeneseně společnost jako celek. Pokud to tedy shrnu, největší proměna spočívá v uvědomění si, že je nutné nejen prosazovat zájmy odvětví směrem ke státu a jiným organizacím, ale také, pokud je potřeba a vyžadu-
je-li to naléhavost situace, rychle jednat k prospěchu celé společnosti, ať už je to užší společenství národní, nebo širší evropské.

Co dnes řešíte především?

Dnes je oblastí k řešení hned několik. Samozřejmě se zabýváme pracovněprávními otázkami a vyjednáváme kolektivní smlouvu vyššího stupně, snažíme se členům pomáhat se vzděláváním jejich zaměstnanců, vyjadřujeme se k legislativním návrhům, loni jsme velkou pozornost věnovali růstu cen energií, řešíme nejrůznější národní a mezinárodní projekty a podobně. V současnosti je ale pro nás tím nejdůležitějším tématem „zelená tranzice“, to je přenesení evropské Zelené dohody do prostředí textilního a oděvního průmyslu, obchodu a mezi spotřebitele jejich zboží. To je obrovské téma, které má množství dílčích otázek. Asociace k tomu v roce 2021 vytvořila svoji Platformu pro cirkulární ekonomiku a její odborníky vysílá do pracovních skupin Evropské oděvní a textilní konfederace (EURATEX). Naši členové o jednotlivých problémech diskutují, sdílejí zkušenosti a k jednotlivým opatřením zaujímají stanoviska, která ATOK dále přenáší k příslušným národním nebo evropským autoritám. V této činnosti nám velmi pomáhá Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR, jejímž je ATOK členem a s jejíž podporou se nám daří toto obrovské téma zvládat.

grafy

Zvýšil se počet členů, nebo jich v posledních letech ubylo?

Jak již jsem zmínil, na dno s členskou základnou si Asociace sáhla v roce 2012, to je v období bezprostředně následujícím po odeznívání finanční krize let 2008–2010. Od té doby její členská základna pozvolně roste a nyní má 71 členů. Naši komunitu v současnosti tvoří textilní a oděvní výrobci, obchodníci s textilním a oděvním zbožím, recyklační firma, vysoké a střední odborné školy a dále výzkumné, zkušební a testovací pracoviště a odborné časopisy.

Vznikají na trhu nové firmy se zaměřením na výrobu prádla, oděvů, průmyslových textilií, obuvi, galanterie a hlásí se k vám?

Nové firmy vznikají, a některé z nich jsou i našimi členy. Zpravidla jde o výrobce oděvů. Samozřejmě založit a úspěšně rozjet oděvní firmu nebo módní značku, která nabídne svému potenciálnímu zákazníkovi jasná sdělení a dokáže jej oslovit, je proces na několik let. Mezi takové firmy můžeme zcela jednoznačně počítat společnost CityZen s.r.o., která je rovněž členem ATOK. Významné je, že se do našich řad hlásí i mladá generace a její mikropodniky, pro které má Asociace velmi výhodné členské podmínky. A je také velmi důležité, že se snažíme potřebám členů naslouchat.

Čím se vyznačují obory, které zastupujete?

logo ATOKTextilní výroba je specifická tím, že nalézá uplatnění nejen sama o sobě, ale také jako součást jiných výrobních oborů, a to od automobilového průmyslu přes stavebnictví až po zemědělství. Naše odvětví je dominantně exportní, přičemž se na zahraničních trzích uplatňuje 80–90 % produkce. Pokud bychom se ale na náš export podívali očima schengenského prostoru, tak se dominantně uplatňujeme na vnitřním trhu EU.

A jak si vede výzkum a vývoj? Máme světu co nabídnout?

Většina textilního výzkumu se odehrává na Textilní fakultě Technické univerzity v Liberci a osobně její pracoviště považuji za velmi prestižní. Oblast netkaných textilií a nanotechnologií patří k těm, kde tato škola zaujímá velice slušnou mezinárodní pozici. Určitě výzvou do budoucna bude popasovat se s požadavky plynoucími z evropské Zelené dohody. Do aplikovaného výzkumu je zapojen i Klastr technických textilií CLUTEX. Jsou ale i výrobní firmy, které si organizují svůj výzkum samy a mají jej velmi úzce spojen s naplňováním svých obchodních cílů. Jde ale zpravidla o větší výrobní společnosti, které si tím chrání i svoje know-how.

Je dovoz ze zahraničí stále velkým nebezpečím pro tuzemskou produkci, nebo se karty začínají obracet a česká kvalita získává už zase stupínky vítěze?

Tady situace není úplně jednoznačná. Hned na začátek je třeba upozornit, že rozhodně ne všechen dovoz ze zahraničí je nekvalitní. Tak to není. I textilní firmy potřebují dovážet produkty z třetích zemí. Například bavlna se u nás nepěstuje a v Evropě jen velmi okrajově. Zde je dovoz nevyhnutelný. Také přízi je zpravidla potřebné nakupovat, protože specializovaných přádelen je v Česku a Evropské unii poskrovnu. Ještě složitější je situace v oděvním průmyslu, kde domácí výrobní kapacity byly za poslední dvě desítky let pod tlakem do určité míry „nekorektní“ konkurence asijského levného zboží velmi redukovány. Příležitosti nakupovat levné zboží z Asie pak využívali obchodníci, kteří pod nejrůznějšími značkami dostávali a dostávají toto zboží na evropský i český trh. Ze strategického a dlouhodobého hlediska tato situace není udržitelná a osobně předpokládám, že se, i v souvislosti s uplatňováním požadavků evropské Zelené dohody, bude postupně měnit. Je zde ale velmi mnoho rizik, které mohou existenčně domácí průmysl ohrozil. Z tohoto hlediska je největším apelem zajištění a udržení rovných podmínek pro vstup na evropský a potažmo i globální trh. Dnes tyto podmínky moc rovné nejsou.

Mohl byste přiblížit aktivity pro rok 2024?

V roce 2024 bude určitě velkou část naší kapacity vyčerpávat problematika zaváděné cirkulární ekonomiky v oblasti textilu a oděvů, a samozřejmě také příprava na zavedení rozšířené odpovědnosti výrobce. Vedle toho budeme pro členské firmy, které budou mít zájem o vzdělávání svých zaměstnanců, toto vzdělávání zajišťovat. Dále jsme v procesu přípravy nové strategie odvětví na léta 2025–2035, v rámci které budeme muset reagovat na měnící se globální prostředí, včetně bezpečnostních rizik, nad kterými nemůžeme prostě mávnout rukou. Velkou oblastí je problematika pracovněprávních vztahů, vyjednávání a rozšiřování kolektivní smlouvy vyššího stupně. Více se chceme opět věnovat veletržní činnosti a problematice mezinárodních obchodních vztahů.

otázky připravila Eva Brixi

Slovo ke dni

  • Obrat k přirozené stravě nebo zdravému selskému rozumu?

    Není to tak dávno, co vyšla souhrnná zpráva pod hlavičkou OSN upozorňující na nebezpečí vysoce zpracovaných potravin. A čím že jsou nebezpečné? Mají souvislost s výskytem a rozvojem některých chorob včetně těch obávaných civilizačních a duševních. O posledně jmenovaných se dokonce hovoří čím dál častěji jako o epidemii. Není se co divit. Evoluce člověku trvala léta. Jak by mohlo být lidské zažívání zvyklé na látky nebo technologické zpracování surovin, které není starší než století? Zažili jsme boom ztužených tuků, tuků na smažení, průmyslových cukrovinek obohacených o kukuřičný sirup, glukózovo-fruktózový sirup, modifikované škroby, emulgátory, sladidla, přídavky mléčných bílkovin, hrachového proteinu…Ve výčtu by se dalo pokračovat. Otázka tedy zní, když je možné restrikcemi potírat kde co, nebylo by nasnadě také něco zvýhodnit? Třeba...

    Pokračování ...

Objednejte si zasílání časopisu Prosperita s přílohami - bezplatně!

Plnohodnotné vydání skutečně zdarma.

Kompletní PDF s našimi časopisy - Duben 2024

INZERCE

Partneři

Hlavní partneři:

TOSlogo 172 JPF

 

Partner plus:

  
         

Partneři:

logo-grada3    logo-dtocz upv logo 56
dk logo 2

Duševní vlastnictví - ve spolupráci s ÚPV

foto upv

Ochrana průmyslových vzorů 19. leden 2024

Anglické slovo design je odvozeno z latinského de-signare, označit, vyznačit. Postupně dostalo také významy „navrhnout“ či „návrh“. Od poloviny 20. století, kdy se začal klást větší důraz na vzhled výrobků a na reklamu, se rozšířilo do mnoha jazyků, včetně češtiny, v užším významu „výtvarného návrhu užitkových předmětů“.

Pokračování ...

Zaregistrujte se do našeho newsletteru

 

 

Navštivte také naše další portály

madambusinesscz RGB freshtimecz

Odborní partneři

csj105 cia 60 copy logo-kzps acto cma 30 let  Svaz květinářů a floristů ČR  cmsm105caim200 AVLOGOM3