Ekonomické jednohubky je poutavá publikace, kterou právě nyní vydal Nakladatelský dům GRADA. Měla by být odpověďmi na 50 důležitých otázek ekonomie a financí. Autorem je Michal Skořepa, makroekonomický analytik České spořitelny, člen Výboru pro rozpočtové prognózy při Národní rozpočtové radě a člen představenstva České společnosti ekonomické. Osobnost, která vyniká znalostmi i snahou vysvětlovat mnohé souvislosti bankovního světa tak, abychom my ostatní dobře porozuměli. Jemu patřily i naše otázky:
Ekonomickou událostí roku bylo čtvrteční představení vládního ozdravného balíčku. Už jsem si myslel, že se vláda umoudří a začne srozumitelně komunikovat, když přišla s myšlenkou, že představí balíček jako celek. Mýlil jsem se.
Volnočasové benefity jsou velmi populární nástroj pro odměňování zaměstnanců. Zrušení jejich daňového zvýhodnění by ale znamenalo, že je 94 % zaměstnavatelů přestane poskytovat, nebo výrazně omezí jejich objem. Bude to mít negativní dopad na státní rozpočet, což je v přímém rozporu se zveřejněnými propočty ministerstva financí. Vyplývá to z průzkumu, který mezi svými členy uskutečnila Unie zaměstnavatelských svazů ČR (UZS) v květnu letošního roku.
V dubnu bylo vyhlášeno 44 bankrotů obchodních společností, 398 bankrotů fyzických osob podnikatelů a 1 031 osobních bankrotů. Zároveň bylo podáno 105 návrhů na bankrot obchodních společností, 439 návrhů na bankrot fyzických osob podnikatelů a 1 087 návrhů na osobní bankrot.
V prvním čtvrtletí letošního roku v České republice zahájilo podnikatelskou činnost 22 120 živnostníků, tedy o 2 443 více, než ve stejném období loňského roku. Zároveň svou živnost ukončilo 196 379 živnostníků, o 182 tisíc více než loni, což je důsledek zavedení povinných datových schránek. Vyplývá to z analýzy dat portálu www.informaceofirmach.cz, kterou provedla společnost CRIF – Czech Credit Bureau.
Většina developerských společností (57 %) se domnívá, že o nájemní bydlení bude v blízké době větší zájem než o bydlení vlastnické.
Není to tak dávno, co vyšla souhrnná zpráva pod hlavičkou OSN upozorňující na nebezpečí vysoce zpracovaných potravin. A čím že jsou nebezpečné? Mají souvislost s výskytem a rozvojem některých chorob včetně těch obávaných civilizačních a duševních. O posledně jmenovaných se dokonce hovoří čím dál častěji jako o epidemii. Není se co divit. Evoluce člověku trvala léta. Jak by mohlo být lidské zažívání zvyklé na látky nebo technologické zpracování surovin, které není starší než století? Zažili jsme boom ztužených tuků, tuků na smažení, průmyslových cukrovinek obohacených o kukuřičný sirup, glukózovo-fruktózový sirup, modifikované škroby, emulgátory, sladidla, přídavky mléčných bílkovin, hrachového proteinu…Ve výčtu by se dalo pokračovat. Otázka tedy zní, když je možné restrikcemi potírat kde co, nebylo by nasnadě také něco zvýhodnit? Třeba...
Anglické slovo design je odvozeno z latinského de-signare, označit, vyznačit. Postupně dostalo také významy „navrhnout“ či „návrh“. Od poloviny 20. století, kdy se začal klást větší důraz na vzhled výrobků a na reklamu, se rozšířilo do mnoha jazyků, včetně češtiny, v užším významu „výtvarného návrhu užitkových předmětů“.
Pokračování ...