Očekávanou novinkou v oblasti pracovního práva v roce 2017 je novela zákoníku práce, která by měla zásadním způsobem promluvit do některých zavedených institutů pracovního práva a také zavést některé nové pojmy v pracovním právu doposud neznámé. Její účinnost se zatím předpokládá na 1. července 2017.

Hlavním cílem novely zákoníku práce by mělo být zavedení změn směřujících k prohloubení flexibility výkonu práce a vztahů mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, posílení ochrany zaměstnance za současného zachování jistot vyplývajících pro zaměstnance z jeho pracovního poměru. Níže uvádíme některé významné změny a novinky, jichž by se novela zákoníku práce měla dotknout.

Mzda 100 000 nebo 60 000 korun

Novela by měla zavést pojem tzv. vrcholového řídicího zaměstnance. Do této kategorie zaměstnanců by měli být zařazeni vrcholoví manažeři, jejichž měsíční hrubá mzda činí alespoň 75 000 Kč. „Nad touto hranicí mzdy neustále probíhá žhavá diskuze nejen zákonodárců, ale také odborné veřejnosti. Původní návrh dokonce obsahoval hranici mzdy ve výši 100 000 Kč. V současné době jsou však již tendence snížit hranici na 60 000 Kč, a to proto, že pro zaměstnance menších a některých středních zaměstnavatelů je tato hranice mzdy nedosažitelná,“ řekla Alice Kubíčková, ředitelka Komory právní odpovědnosti. Výhodou pro vrcholové řídicí zaměstnance by měla být možnost volného rozvrhování pracovní doby, a to i na dny pracovního klidu.

Změny pracovního poměru

Připravované změny by se měly dotknout rovněž změn pracovního poměru, tzv. převedení na jinou práci a přeložení. Po věcné stránce bude zaměstnavatel moci převést zaměstnance „k výkonu jiné práce“ jen po předchozí domluvě a výslovném souhlasu zaměstnance. V případě, že zaměstnanec odmítne, jde o překážku v práci na straně zaměstnance a zaměstnanci nebude náležet náhrada mzdy. „Na druhé straně, pokud zaměstnavatel nebude mít pro zaměstnance jinou vhodnou práci nebo mu ji nenabídne, jde o překážku v práci na straně zaměstnavatele a zaměstnanci vznikne nárok na náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku,“ objasnil Jan Bureš, partner LP Legal. V oblasti přeložení (dle novely nově nazvaného tzv. změna místa výkonu práce z důvodu nezbytné provozní potřeby) bude moci zaměstnavatel zaměstnance přeložit pouze na základě jejich vzájemné písemné dohody.

Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr

U prací konaných na základě dohody o provedení práce (DPP) nebo dohody o pracovní činnosti (DPČ) by měla novela zákoníku práce zavést zejména:
n povinnost vést evidenci pracovní doby
n povinnost poskytovat dobu odpočinku
n povinnost poskytovat minimálně zaručenou mzdu   

„Oproti těmto povinnostem novela zákoníku práce zřejmě zruší povinnost vystavit zaměstnanci pracujícímu na DPP potvrzení o zaměstnání (tzv. zápočtový list), nicméně pouze v případech, kdy příjem z DPP v kalendářním měsíci nepřevýší 10 000 Kč nebo pokud z odměny z DPP nedochází ke srážkám ze mzdy např. pro účely exekuce, upozornila Alice Kubíčková.

Písemný rozvrh práce

Drobných změn dozná také oblast rozvržení pracovní doby. Za účelem zvýšení ochrany zaměstnanců bude možné seznamovat zaměstnance s písemným rozvrhem týdenní pracovní doby nejpozději dva dny předem. Doposud mohl zaměstnavatel seznamovat zaměstnance s rozvrhem práce i v době kratší, pokud se tak se zaměstnancem dohodl.

Dovolená

Zásadní změnou po nabytí účinnosti novely zákoníku práce by měl projít institut dovolené. Tyto změny však začnou platit nejdříve 1. ledna 2018. Novela má v úmyslu zcela zrušit dovolenou za odpracované dny a umožnit krátit dovolenou pouze za neomluveně zmeškanou směnu, a to o počet neomluveně zameškaných hodin. „Novela by rovněž měla zavést zcela nová pravidla pro určení délky dovolené, která se již nebude odvíjet od odpracovaných dnů, respektive směn, ale od odpracovaných hodin v pracovní době zaměstnance,“ komentoval Jan Bureš. Zákonodárce si od této změny slibuje odstranění rozdílů při výpočtu dovolené u zaměstnanců s rozdílnými délkami směn. S ohledem na tuto zásadní změnu lze nicméně předpokládat, že navrhované znění novely v této oblasti dozná ještě mnohých změn.

Práce z domova (tzv. home office)

Ačkoliv je právní úprava práce z domova v současné době minimální, komplexní právní úpravu tohoto institutu zřejmě nepřinese ani novela zákoníku práce. „Novinku, kterou by novela zákoníku práce mohla zavést, je např. povinnost zaměstnavatele nahradit zaměstnanci náklady, které vynaloží na komunikaci se zaměstnavatelem (internetové připojení, náklady na telefon), nebo dokonce i náklady na elektrickou energii či pořízení a provoz počítače,“ vypočítala Alice Kubíčková.     

(tz)