Co obnáší práce vrcholového manažera působícího ve třech významných firmách skupiny GASCONTROL GROUP? To bylo téma rozhovoru s Ing. Romanem Buryjanem. Je výkonným ředitelem a předsedou představenstva společnosti MATEICIUC a. s., řídí projektové oddělení havířovské GASCONTROL, společnost s r.o., kde je zároveň členem vedení, působí však také v roli předsedy představenstva GASCONTROL PLAST a. s. Navíc je třeba prozradit, že Roman Buryjan je jedním z finalistů soutěže Manažer roku 2014, i když, a to je nutné dodat, se mu do takové soutěže moc nechtělo:

Jaký je to pocit nechat se doslova tahat heverem k nominaci do soutěže a pak se stát jedním z finalistů?

Popravdě řečeno, neměl jsem žádná očekávání a určitě si dovedu představit spoustu situací a různých příležitostí, ve kterých bych se cítil mnohem jistěji. Nicméně si tohoto výsledku velmi vážím. Je pro mě zpětnou vazbou, a snad i signálem, že jdu správným směrem.

Profese manažera obnáší většinou popsaný diář, spoustu práce s lidmi a starosti. Co vám pomáhá vše zvládat a zachovat si třeba i smysl pro humor?

Máte pravdu, i v době multifunkčních mobilů si nedovedu představit, že bych fungoval bez svého diáře. I přesto, že je napěchovaný schůzkami, úkoly a termíny, člověk se musí naučit občas „vypnout“, sladit svůj osobní život s pracovním. Takže pokud to jen trochu jde, přečtu si rád dobrou knížku, zajdu na koncert, trávím čas s rodinou a přáteli. A pokud mám takzvaně dobít baterky, určitě mě nenajdete u televize, kterou považuji za zbytečnost, žrouta času a navíc, objektivní informace je třeba hledat jinde. Miluji humor a nadsázku pro schopnost prolamovat ledy, navodit dobrou atmosféru a sbližovat lidi... V humoru se odráží i spousta pravdy a moudrosti. Myslím si, že manažer by měl kolem sebe šířit pozitivní energii, nabízet řešení či východiska. Snad i proto jsou mi bližší postoje lidí, kteří začínají větu slovy půjde to, když uděláme to či ono, než těch, kteří stále o něčem pochybují a jsou veskrze negativističtí.

Preferujete přímou komunikaci s lidmi, nemáte rád papírování. Co se vám osvědčilo při přesvědčování o nutných krocích ve firmě, které nejsou zrovna populární? Jak získáte ostatní pro věc?

Nemám rád nadměrnou byrokracii, která odvádí lidi od skutečné práce. Úředníků přibývá stejně jako povinností pro firmy, legislativa je nepřehledná. Zkuste dnes v areálu firmy vybudovat pro své zaměstnance třeba parkoviště s 50 stáními. Máte projekt, finanční prostředky, souhlas odboru pro životní prostředí, ale nakonec se vše zasekne na přejezdu přes můstek, kde nejsou vyřešená vlastnická práva k malému potůčku. Dva roky jednáte o tom samém a nepohnete se ani o píď. Na druhé straně si samozřejmě vážím všech, kdo umí věci dotáhnout i po formální stránce do konce a jsou vytrvalí a pečliví. Já osobně bych třeba s účetním svou práci neměnil.

Říká se, že velké věci má člověk rozhodnout srdcem a ty ostatní rozumem.

U výrobního podniku je výhodou, že většina procesů se dá měřit a hodnotit podle předem stanovených kritérií. Proto je pro mne důležité, aby všichni tato kritéria znali spolu s tím, jakých hodnot a cílů mají dosahovat. Tím chci říci, že pokud je firemní strategie dobře propracovaná a „vykomunikovaná“ napříč celou firmou, lidé se s ní sžijí a pochopí ji, o to méně je třeba něco protlačovat silou. Vždy je lepší variantou přesvědčit ostatní, aby vše nové, firmě i jim prospěšné, sami chtěli. K tomu je však potřeba umět lidi motivovat. Snažím se proto své kolegy i podřízené dobře poznat, neboť jen tak lze pro motivaci zvolit správný nástroj.

Sedíte hned na třech manažerských židlích. Co to obnáší, a jak je možné zvládat všechno na jedničku?

Každá tato „židle“ představuje něco jiného. Pro mě je důležité udržet si i při náročné manažerské práci potřebnou odbornost. Ta je spojena zejména s postem na projekci v havířovském GASCONTROLU a promítá se i do investičních činností v akciových společnostech MATEICIUC a GASCONTROL PLAST. Řekl jste zvládat všechno na jedničku? Tak to opravdu nedokáži. Ale myslím si, že se umím obklopit schopnými lidmi a dokáži již delegovat na ně některé činnosti i pravomoci. Nenechat totiž lidi vedle sebe „vyrůst“, to vnímám jako jednu z brzd rozvoje firmy. Podnik by neměl stát a padat na schopnostech jednoho člověka.

Výrobky akciové společnosti MATEICIUC z plastových profilů se úspěšně ujaly v řadě zemi Evropské unie, 70% export je toho dokladem. Co tato čísla nejvíce ovlivnilo?

Za nárůstem exportu stojí zejména vlastní vývoj, inovace výrobků a kvalifikovaní a loajální pracovníci na všech postech spolu s pružností, s jakou jsme schopni reagovat na změny na trzích. Dále je to kvalita výrobků a servis, který našim zákazníkům poskytujeme, ať už jde o odborná školení, aplikační videa, vzorky, výrobu modelů a další.

Každoročně uvádíme na trh více než 20 výrobků, z nichž některé jsou chráněné užitným vzorem nebo patentem. No a to je to pravé bohatství každé firmy: know-how, dovednosti a schopnosti lidí, které se nedají ničím nahradit. Musíme se je ale naučit lépe sdílet a pře­dávat z člověka na člověka; v tom vidím stále ještě mnoho rezerv. Ještě bych chtěl připomenout, že akciovka MATEICIUC letos oslaví 25 let úspěšného působení na českém i zahraničních trzích.

To samozřejmě blahopřejeme a přejeme nejméně další úspěšnou pětadvacítku. Nicméně každý úspěch vyžaduje včasná, správná rozhodnutí a jejich důsledné uvádění do života, ale tak jednoduché to asi není...

Nejen to. Myslím si, že úspěch přichází, když se nebojíme přiznat si chyby a poučit se z nich. Takovéto zkušenosti jsou totiž nepřenositelné a člověk je zkrátka musí prožít.

Co z toho lze obecně vyvodit pro manažerskou práci? Být dobrým manažerem je asi dnes o větší zodpovědnosti i rozsáhlejších pravomocích než před lety...

Manažer je vlastně dnes už regulérní profese. Někdy mám pocit, že je manažerů víc než lidí. Management se vyučuje téměř na všech vysokých školách. Je proto těžké říci něco nového. Přál bych si, aby bylo méně manažerů a více leadrů. Aby méně řídili a více vedli... Lidem totiž chybí pozitivní vzory a morální autority, a to nejen v zaměstnání.

A nějaká ta rada nad zlato?

I ve vrcholové funkci manažera zůstat sám sebou, jednat v souladu se svým přesvědčením a ustát to. Myslím si, že možnost dívat se lidem zpříma do očí a klidně spát za to stojí...

za rozhovor poděkoval Jiří Novotný