Návrh na zvýšení těžebních poplatků obsahuje novela horního zákona, kterou v současnosti připravuje Ministerstvo průmyslu a obchodu na základě dohody stran vládní koalice. Novela má upravit výpočet i sazbu úhrad za vytěžené nerosty. „K úpravě poplatků nedošlo od roku 1992. Určité navýšení si dokážu představit. Současně si ale uvědomuji, že razantní skokové zvýšení poplatků může mít negativní dopady na těžební firmy i na region, kde působí,“ konstatoval po jednání ministr Mládek.

Konkrétní negativní dopady zejména pro region Severních Čech během téměř hodinového jednání ministrovi nastínili předsedové představenstev společností Sokolovská uhelná, Vršanská uhelná, Severočeské doly a Severní energetická. „Pokud dojde k desetinásobnému zvýšení poplatku, jak navrhlo ministerstvo financí, přesáhnou negativní dopady několik miliard korun za rok. To jsou peníze, o které přijdou především Severní Čechy. Skokové zvýšení způsobí nejen ztrátu pracovních míst, ale i ztrátu zakázek pro dodavatele a propad investic a sponzorských darů,“ upozornil Ivan Lapin, předseda představenstva společnosti Severočeské doly.

Podle údajů od hnědouhelných těžebních společností by v horizontu 2015 - 2019 ztratilo práci přes 3000 horníků, pokud by novela horního zákona zvýšila současný poplatek z těžby na desetinásobek. Zhruba stejný počet pracovníků by ztratilo zaměstnání u dodavatelských firem. „Kromě ztráty zdroje obživy pro tisíce lidí by dopady pocítil i státní rozpočet jak kvůli propadu výběru daní a povinných odvodů, tak kvůli zvýšeným výplatám podpory v nezaměstnanosti a sociálních dávek. Na daních a odvodech se jedná o více než 1 miliardu ročně a dalších 400 – 500 milionů ročně by stát vyplatil na podpoře a dávkách,“ doplnil Jiří Pöpperl, předseda představenstva Sokolovské uhelné.

Na propad v objemu zakázek pro externí dodavatele upozornil předseda představenstva Severní energetické Tomáš Fohler. „Těžební společnosti patří v regionu k významným odběratelům, ale také sponzorům a donátorům. Skokové navýšení poplatků by reálně znamenalo snížení objemu zakázek pro externí dodavatele o zhruba 700 milionů ročně a ztrátu sponzorských příspěvků ve výši 250 milionů za rok.“ Uhelné společnosti přitom v regionu patří mezi klíčové sponzory a donátory v celé řadě oblastí, od rozvoje zdravotnictví po podporu sportu a aktivit mládeže.

„Pro těžební společnosti je ale navýšení poplatků za těžbu spojené také s rizikem podvázání investic do vlastního rozvoje. V této oblasti se jedná o strategické informace, takže nelze poskytnout zcela konkrétní čísla. Agregovaný roční dopad do investic u všech čtyř hnědouhelných těžebních společností by ale s jistotou činil stovky milionů korun,“ konstatoval Petr Antoš, předseda představenstva Vršanské uhelné.

Ministerstvo průmyslu a obchodu připravuje novelu horního zákona na základě úkolu daného usnesením vlády č. 385 z května letošního roku. To reaguje na záměr Ministerstva financí zvýšit celkový výnos z úhrad z vydobytých nerostů na dvojnásobek, s výjimkou hnědého uhlí, kde mělo být zvýšení cca desetinásobné. Vedle navýšení poplatků z vydobytého nerostu má dojít ke zvýšení úhrady z dobývacích prostor na 1000 Kč za jeden hektar za rok, přičemž způsob výpočtu úhrady zůstane stejný jako v současnosti. Příjem z těchto úhrad bude nadále v plném rozsahu příjmem obcí.

(tz)