Sklářský a keramický průmysl jsme vždy považovali za rodinné stříbro, které nám může závidět celý svět. Ale časy se mění i v tomto odvětví a české sklo a keramika musí tvrdě bojovat o místo na slunci. Chtěli jsme vědět, jak se to daří. Pro odpovědi jsme zašli za tajemníkem Asociace sklářského a keramického průmyslu ČR Markem Novákem.

Československo patřilo ke sklářským a keramickým velmocím. Platí to stále a v čem je dnes situace jiná než před čtvrt stoletím?

Sklářský a keramický průmysl patří k nejstarším tradičním průmyslovým odvětvím v České republice, který od svého počátku prošel dlouhým a zajímavým historickým vývojem. Toto odvětví je silně proexportně zaměřeno, má poměrně dobrou dostupnost tuzemských surovinových zdrojů.

            Situaci posledního čtvrtstoletí asi nejvíce ovlivnil vstup České republiky do Evropské unie v roce 2004. Před tím dosahoval sklářský a keramický průmysl v ČR vysoké produkční úrovně, založené na soustavném zvyšování produktivity práce. Avšak v této době už začala pomalu narůstat vnější konkurence z východní Evropy, a hlavně z Asie, vyznačující se především masovou produkcí levnějších výrobků. Po roce 2006 se v odvětví začala projevovat orientace na inovace, a ukázala se být správnou cestou i ve vztahu k novým vnějším podmínkám. Kromě změn podmínek na trhu začaly mít vliv také nová evropská pravidla a směrnice, nárůst cen energií a tlak na pružnost a rychlost v rozhodování jednotlivých firem ve vztahu k rostoucí síle asijských importů.

            Příchod finanční krize, jejíž dopad byl obzvláště na sklářský a keramický průmysl nebývale tvrdý, a to nejen z hlediska jeho vysoké proexportní orientace, ale také vzhledem k jeho závislosti na celé řadě navazujících průmyslových odvětví, kam sklářský a keramický průmysl své výrobky dodává. Dané ekonomické problémy, odbytové potíže a zvyšující se náklady výroby vedly k vyhlášení řady konkurzů. V některých případech se následně podařilo sklářskou výrobu obnovit – např. Crystal Bohemia a.s, Crystalex CZ s.r.o. či Kavalierglass, a.s. Tyto firmy pokračují ve výrobě skla ve zcela jiném rozsahu a za jiných ekonomických podmínek. Všechny firmy se dnes výrazně zaměřují na oblast inovací a investují do vývoje nových výrobků a technologických postupů.

Sklo a keramika jako tradiční materiály musí čelit konkurenci plastů. Kde zůstanou nadále konkurenceschopné a co musí dělat, aby nadále obstály?

Je otázkou, zda i dnes jsou plasty stále konkurencí pro sklo. Sklo je tradiční materiál, který má své nezastupitelné místo v domácnostech, stavebnictví, automobilovém průmyslu, potravinářském a chemickém průmyslu a dalších oborech. Důvodem jsou neoddiskutovatelné vlastnosti, které jsou přínosem pro koncového zákazníka. Sklářský průmysl v České republice patří k těm odvětvím, která mají a budou mít v českém zpracovatelském průmyslu své nezastupitelné místo.

Jak se oboru dařilo loni? Krizi už má za sebou a dobře nakročeno k dalšímu růstu?

Nejdůležitější pro udržení a vývoj v oblasti sklářského a keramického průmyslu je export výrobků či sklářských a keramických polotovarů do ostatních zemí. Největšími středisky českého exportu je dlouhodobě Německo. Do Spojených arabských emirátů se vyváží skleněné perly, bižuterní sklo a bižuterie. Duté a užitkové sklo a porcelán se vyváží i do USA. Export je velmi citlivý na změny v ekonomické situaci, tudíž dopady budou znatelné ještě dlouhou dobu. Budoucnost záleží na přílivu nového kapitálu a také na udržení tradice.

            Na konkrétní data za rok 2014 je zatím brzo. Dá se ale říci, že je situace ve sklářském průmyslu stabilizována a lze očekávat neměnnou situaci i v uplynulém roce 2014. Na firmy, které vyrábějí užitkové sklo, má dopad zhoršující se ekonomická situace v Rusku a v celém regionu obecně. Objem tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb sklářského průmyslu v roce 2013 činil 37,69 mld. Kč. Přímý vývoz v roce 2013 dosáhl 28,42 mld. Kč. V roce 2014 lze odhadovat zvýšení cca o 2,5 %.

Kam nyní asociace směřuje úsilí především, jaké největší úkoly před ní stojí?

Asociace sklářského a keramického průmyslu ČR zastupuje a prosazuje zájmy svých členů vůči orgánům státní správy, organizuje vzájemnou spolupráci členů při řešení společných problémů. Je členem Svazu průmyslu a dopravy ČR a na úrovni Evropské unie je členem Glass Allinace Europe. Nedílnou součástí aktivit Asociace je i podpora povědomí o sklářském a keramickém průmyslu, a to i například prostřednictvím informačního portálu Sklo a keramika cz, kde jsou prezentovány informace z oborů skla, keramiky a porcelánu. Asociace sklářského a keramického průmyslu ČR byla založena v roce 1990 jako zájmové sdružení výrobců plochého, obalového, technického, užitkového a osvětlovacího skla, skleněných a minerálních vláken, užitkového porcelánu, užitkové a sanitární keramiky, obchodních organizací, výrobců strojů, strojně technologických zařízení a servisních organizací, odborných škol.

            Důležité je udržet sklářský a keramický průmysl v tzv. seznamu rizika úniku uhlíku (Carbon leakage). U této problematiky koordinuje Asociace svojí činnost s evropským sdružením výrobců skla Glass Allinace Europe. Dále spolupracuje na připravovaném zákoně o výrobcích s ukončenou životností, zejména na části týkající se získání odpadového stavebního skla a skla z autovraků s cílem dosáhnout navrácení co největšího množství tohoto skla k recyklaci. Věnuje se také aktuální problematice REACH a zařazování látek, používaných jako sklářské suroviny.

Vidíte budoucnost sklářského a keramického průmyslu ČR optimisticky? Má dostatek mladé krve, kapitálu a prostoru k dalšímu rozvoji?

S výrobky ze skla se denně setkáváme a používáme je. Sklo má pro svoje široké použití, vlastnosti a možnosti zpracování nenahraditelnou úlohu v našem životě.

            České sklo a keramika má v současné době ve světě, i přes problémy nestabilní ekonomické a politické situace a konkurenci levných skleněných výrobků z Asie, velmi dobré jméno, a to díky své kvalitě a historickému povědomí o umu českých sklářů.

            Sklářský průmysl patří k tradičním odvětvím zpracovatelského průmyslu v České republice. Je výrazně proexportně orientovaný. Zahrnuje výrobní obory plochého skla, obalového skla, skleněných vláken, užitkového skla a skupiny tzv. ostatního skla (technické, laboratorní a laboratorní přístrojové sklo, technické kuličky, skleněné průmyslové aparatury, ochranné svářečské sklo, optické sklo, stavební skleněné tvárnice, bižuterní polotovary a osvětlovací sklo). Sortiment jednotlivých výrobních oborů má jiného koncového uživatele. Výrobky plochého skla jsou určeny pro automobilový průmysl a stavebnictví, obalového skla pro potravinářský, chemický a farmaceutický průmysl, skleněných vláken jako tkaniny pro elektrotechniku, výztužné systémy ve stavebnictví, jako zvukové a tepelné izolace. Užitkové sklo je používáno pro běžné denní použití domácností a veřejných stravovacích a pohostinských zařízení, luxusnější pak jako dekorace atd.

            Firmy samozřejmě ve velké konkurenci stále vyhledávají nové trhy a modernizují výrobu. Jednou z výzev je i právě hledání kvalifikovaných zaměstnanců a zájemců o studium sklářských oborů na středních školách.

            Z hlediska budoucího vývoje, závislém i na přílivu mladých lidí do tohoto oboru, má Česká republika výborně zvládnutý vzdělávací systém ve sklářském a keramickém odvětví. A to od středních škol až po vysoké školy a univerzity. Problémem je však přesvědčit mladé lidi o smysluplnosti skla a keramiky. Je důležité si uvědomit, že povědomí o sklářském a keramickém průmyslu se nezmění samo, a je tak za potřebí pozitivních zpráv.

 Dá se odhadnout, jak bude vypadat obor za padesát, sto let?

Současný stav sklářského průmyslu je stabilní. Za posledních šest let se hodně změnilo, firmy ve sklářském průmyslu získaly nové zakázky a pracují na rozvoji technologií a kapacit, které využívají ve své výrobě. Například Crystalex CZ, s.r.o. v Novém Boru slaví pět let od obnovení výroby. V roce 2014 realizoval investice do výroby, probíhala výstavba nové vany spolu s modernizací výrobních linek. V lednu roku 2015 proběhlo spuštění nové vany a ve výrobě dojde opět k inovacím ke zlepšení stávající kvality. Také poděbradská sklárna Crystal BOHEMIA, a.s. oslavila loni 5. výročí od obnovení výroby olovnatého křišťálu a dále pracuje na rozvoji své výroby. I další sklářské firmy investují do moderních technologií, což je dobrým signálem pro sklářský průmysl do dalších let.

            Sklářský průmysl citlivě reaguje na změny ekonomického a politického vývoje, a to nejen pro svoji proexportní orientaci, ale i vzhledem k závislosti na dalších průmyslových odvětvích tzn., že podle toho, jak se budou vyvíjet jednotlivá průmyslová odvětví, bude poptávka i po sortimentu sklářského průmyslu. Dalším faktorem je hospodářská situace v Evropské unii, hlavně v Německu. Tak jako ostatní odvětví průmyslu, trápí i sklářský průmysl stále se zvyšující vstupní ceny surovin a materiálů a ceny energií, nedostatečná tuzemská i zahraniční poptávka a vysoké náklady na práci.

            Pro překonání všech „úskalí“ je proto pro firmy neměnná nutnost stále hledat cesty, jak se orientovat na kvalitní a moderní produkci s vysokou přidanou hodnotou, jak posílit inovace ve výrobě i v obchodní strategii.

připravil Pavel Kačer