Svaz průmyslu a dopravy ČR vítá vznik Národní iniciativy Průmysl 4.0. V rámci doprovodného programu 57. Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně ji představil ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek. Iniciativa se

má stát národním „kick-off“ materiálem pro zahájení debaty o předpokladech a důsledcích dopadů tzv. 4. průmyslové revoluce nebo Průmyslu 4.0 v českém prostředí. Svaz byl hned čtyřmi členy svého představenstva zastoupen v expertním týmu, který pod vedením prof. Vladimíra Maříka z Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT v Praze tento materiál zpracoval. V návaznosti na něj pak bude zapojen i do prací na Akčním plánu pro Průmysl 4.0, který má vzniknout na MPO v následujících měsících.

Materiál Národní iniciativa Průmysl 4.0 se snaží k tématu přistoupit komplexně a zmapovat výchozí podmínky ČR pro implementaci tzv. čtvrté průmyslové revoluce, která je po třech revolucích předcházejících (pára a energie vodních toků v 18. století, elektřina a spalovací motory v 19. století a digitalizace a automatizace ve 20. století) charakterizována propojováním výrobních zařízení do kyberneticko-fyzikálních systémů a masivním nástupem internetu věcí, služeb a lidí. Nejde samozřejmě jen o technický aspekt tohoto revolučního vývoje, ale je třeba brát v úvahu i hlediska sociální související s nutnými změnami vzdělávacího systému a změnami ve struktuře zaměstnanosti, které půjdou s technologickou proměnou ruku v ruce.

Bude třeba zcela změnit uvažování a přístup k výrobním odvětvím průmyslu, protože Průmysl 4. 0 je zcela novou filosofií přinášející celospolečenskou změnu a zasahující celou řadu oblastí od průmyslu, přes technickou standardizaci, kybernetickou bezpečnost, systém vzdělávání, právní rámec, strukturu vědy a aplikovaného výzkumu až po trh práce nebo sociální systém. Protože Česká republika patří k zemím s nejdelší průmyslovou tradicí a vysokým podílem průmyslu na tvorbě HDP (aktuálně cca 30%), je zcela nasnadě, že tyto změny se hluboce dotknou celého jejího hospodářství.

Materiál si klade za cíl zahájit celospolečenskou diskuzi o Průmyslu 4.0 a proaktivně navázat na strategie v evropských i celosvětových vyspělých zemích v této oblasti. Dle autorů Iniciativy by Česká republika neměla promarnit svou šanci a stát se v oblasti Průmyslu 4.0 jednou ze zemí, které dokáží z nastupující revoluce co nejvíce profitovat, protože k tomu má všechny nejlepší předpoklady. Přitom již může reagovat na vývoj v evropských i světových státech, které své strategie v oblasti 4. průmyslové revoluce již mají – např. v Německu spolková strategie Industrie 4.0, v řadě ostatních států implementují Smart Manufacturing a poučit se z něj pro svou vlastní, specificky českou cestu. Jak ale uvedl při představování Iniciativy ministr Mládek, „Nelze si namlouvat, že Česká republika bude v souvislosti s Průmyslem 4.0 tvořit standardy. Můžeme se však snažit co nejlépe připravit a přizpůsobit se procesu, který vzniká nezávisle na nás. V rámci přípravy na implementaci Průmyslu 4.0 je třeba velmi pečlivě analyzovat všechny přínosy a rizika s tím spojená a vyhnout se tak budoucím problémům.“

Obezřetné pozice zástupců zaměstnavatelů v kontextu možných rizik souvisejících s implementací Průmyslu 4.0 shrnuje do několika otázek jeden z členů expertního týmu Jiří Holoubek, člen představenstva SP ČR. „Jsme vůbec v současnosti schopni systémově navrhnout a důsledně aplikovat kybernetickou bezpečnost? A umíme opravdu dohlédnout reálné dopady na trh práce a předem připravit příslušné adaptační procesy ve společnosti, v systému vzdělávání a rekvalifikací především?,“ ptá se Holoubek. Vznik Iniciativy nicméně přesto jménem Svazu velmi ocenil „Je určitě dobře, že ode dneška máme českou odpověď na tento celosvětový trend, která reflektuje naši specifickou situaci země s velkou průmyslovou tradicí a otevřenou ekonomikou a zmíněná rizika se snaží předem pojmenovat a postupně řešit.“

Jejich slova uvedl do širšího kontextu vedoucí expertního tymu prof. Mařík: „Digitalizace je sice nezbytnou, ale pouze výchozí podmínkou pro implementaci 4. průmyslové revoluce. K udržení konkurenceschopnosti se musíme připravit na roli kooperujícího partnera, schopného absorbovat nové technologie, integrovat je a inovacemi adekvátně přispívat do celosvětového úsilí. Na úrovni státu je pak nutno připravit infrastrukturu – vysokorychlostní širokopásmový internet, ale i legislativu a lidské zdroje.“ „V souvislosti s Průmyslem 4.0 se tak musíme co nejrychleji vypořádat mimo jiné s výzvami týkajících nutných změn v organizaci výzkumu a v oblasti technického i netechnického školství. Již dnes si stěžujeme na nedostatek technických inženýrů. Budeme jich však potřebovat ještě více, ale zejména s úplně jiným profilem – schopné interdisciplinárního myšlení a se systémovým pohledem na složité distribuované systémy“ doplnil prof. Mařík.

„Vnímáme Národní iniciativu Průmysl 4.0 jako obrovskou příležitost pro české firmy, jak stavět na jejich solidním průmyslovém základě a s využitím nových technologií a inovativních přístupů k výrobě skokově zvýšit jejich konkurenceschopnost,“ komentuje potenciál implementace Průmyslu 4.0 v českém prostředí členka představenstva SP ČR s gescí pro digitální ekonomiku Milena Jabůrková. „Vláda by si měla uvědomit, že musí dát českým firmám svou maximální podporu ve formě usnadnění legislativního prostředí a přijetí nové regulace, která umožní hladkou implementaci Průmyslu 4.0. Zejména by měla sjednotit své kroky v oblasti podpory rozvoje digitální ekonomiky a uvědomit si, že digitální agenda je tématem průřezovým a je třeba k němu přistupovat maximálně koordinovaně,“ dodává Jabůrková.

(tz)