Mnohdy i nepatrná pomoc dokáže přinést obrovskou změnu do dětských životů, jak se přesvědčili všichni, kteří se v loňském roce zapojili do iniciativy společností Procter & Gamble, COOP a Českého červeného kříže. Letos se partneři rozhodli opět spojit síly a podpořit děti v nouzi.
V Praze byl oficiálně představen první Cirkulární HUB v České republice, který nabídne široké i odborné veřejnosti praktické ukázky udržitelných řešení, workshopy spojené s touto tématikou a zároveň zázemí a podporu pilotním projektům cirkulárního a chytrého města.
Příští týden nastoupí děti do škol. Společně se svými učiteli tráví čas v učebnách s neúnosnou koncentrací škodlivého CO2, kvůli kterému jsou děti ve třídách přidušené, z důvodu enormního hluku namáhají uši i hlasivky a při pohledu na tabuli a do sešitů si kazí oči.
Klíčovým bodem trvalé udržitelnosti bylo donedávna zejména to, jak jsou budovy šetrné vůči okolnímu prostředí a jaký na něj mají dopad. Poněkud se ale zapomínalo na samotné uživatele. To však dnes již neplatí. Čím dál víc se totiž hledí i na vliv budov na lidi, jejich pohodlí a zdraví.
Letos v březnu vláda schválila rezortní úkoly pro snížení světelného smogu, jeden z nich v tuto chvíli plní MPO a MŽP unikátní dotační výzvou. Každá obec v ČR může díky ní získat až dvoumilionovou dotaci na rekonstrukci veřejného osvětlení, která jí přinese úspory energie a zároveň bude minimalizovat světelné znečištění.
Studenti liberecké Technické univerzity získali 20.000 korun na stavbu formule Markétka. Podpořil je výrobce autoskel, společnost AGC Automotive Czech z Chudeřic na Teplicku prostřednictvím svého dárcovského fondu. Firma již loni podpořila mladé technicky nadané studenty při stavbě formule Eliška.
Není to tak dávno, co vyšla souhrnná zpráva pod hlavičkou OSN upozorňující na nebezpečí vysoce zpracovaných potravin. A čím že jsou nebezpečné? Mají souvislost s výskytem a rozvojem některých chorob včetně těch obávaných civilizačních a duševních. O posledně jmenovaných se dokonce hovoří čím dál častěji jako o epidemii. Není se co divit. Evoluce člověku trvala léta. Jak by mohlo být lidské zažívání zvyklé na látky nebo technologické zpracování surovin, které není starší než století? Zažili jsme boom ztužených tuků, tuků na smažení, průmyslových cukrovinek obohacených o kukuřičný sirup, glukózovo-fruktózový sirup, modifikované škroby, emulgátory, sladidla, přídavky mléčných bílkovin, hrachového proteinu…Ve výčtu by se dalo pokračovat. Otázka tedy zní, když je možné restrikcemi potírat kde co, nebylo by nasnadě také něco zvýhodnit? Třeba...
Anglické slovo design je odvozeno z latinského de-signare, označit, vyznačit. Postupně dostalo také významy „navrhnout“ či „návrh“. Od poloviny 20. století, kdy se začal klást větší důraz na vzhled výrobků a na reklamu, se rozšířilo do mnoha jazyků, včetně češtiny, v užším významu „výtvarného návrhu užitkových předmětů“.
Pokračování ...