V době křehkého hospodářského růstu a zvýšených politicko-ekonomických rizik v Evropě i ve světě je zásadní pro další vývoj v České republice vytvářet firmám dobré podnikatelské prostředí. Daří se to? Pro odpovědi jsme si zašli za prezidentem Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR Janem Wiesnerem.

Když se ještě ohlédnete za loňským rokem, co přinesl podnikatelům a zaměstnavatelům?

Uplynulý rok hodnotím jako úspěšný. Postupně došlo k růstu ekonomiky a zvyšoval se počet zakázek, což pocítila celá odvětví i jednotlivé firmy. Nedobrá situace stále přetrvává jen ve stavebnictví, i když už i tady se trend pomalu obrací. Je znát, že přibylo financí na infrastrukturní stavby, a na ty se ještě nedařilo vyčerpat z evropských fondů a státního rozpočtu určené prostředky. Situace na ministerstvu dopravy je známá, projevily se střídání ministrů, nekompetentnost, nepřipravenost staveb, problémy s vykupováním pozemků, chybí územní rozhodnutí... Tady vidím značný dluh státní správy a politických garnitur. Ani v tomto roce nemůžeme ještě očekávat, vzhledem k nepřipravenosti staveb, že se situace výrazně změní. Ale vítám, že zákonem se podařil vyřešit problém s výkupem pozemků. Nezbývá tedy, než aby státní správa napnula konečně všechny síly a vytvořila příznivější podmínky pro příští léta.

Co nejvíc potřebujete od veřejné správy?

Především koncepčnost, stabilitu a jasnou perspektivu. Vzniklo 130 různých koncepcí a strategií. Některé jdou vysloveně proti sobě a chybí potřebná koordinace. Úkolem nové vlády by mělo být prověřit jednotlivé koncepce, sladit je a podřídit společnému cíli. Znamená to zlepšit spolupráci jak mezi jednotlivými rezorty, tak na dalších úrovních. Je také nezbytně nutné, aby změny, které ovlivňují podnikání, byly projednávány s předstihem a podnikatelé věděli včas, co je v dalších obdobích čeká. Je absolutně nezodpovědné provádět změny např. daňových zákonů v poslední dny v roce.

Avšak se změnou vládního kabinetu nastal určitý pozitivní posun...

Určitě musím vyzdvihnout, že se připravil i za účasti naší konfederace Akční plán na podporu růstu a zaměstnanosti. Sice tento materiál nenahradí hospodářskou strategii, ale vychází z koaliční smlouvy a stanoví úkoly, co je třeba udělat; a vytyčil hlavní priority vlády. Zasahuje do všech oblastí s konkrétními termíny a odpovědností. Ale jen to nestačí. Vláda musí plnění úkolů pravidelně sledovat, vyhodnocovat a dělat účinná opatření tam, kde realizace vázne. Případně korigovat další postup podle vývoje ve světě a Evropě. Podkládám za rozhodující, že jsme se v tripartitě domluvili s premiérem a šéfy rezortů, jak operativně tyto problémy řešit i z hlediska odpovědnosti.

            Kladně hodnotím vše, co se loni udělalo na podporu českého exportu. Kus práce odvedli odborníci na dotažení strategie exportní politiky a spolupráce mezi rezorty, zejména ministerstva průmyslu a obchodu na jedné straně a ministerstvem zahraničních věcí na straně druhé. Uskutečnila se řada misí s premiérem, prezidentem a ministry do zemí, které nabízejí nevyužitý exportní potenciál. Na druhou stranu zapůsobil faktor Ukrajiny a ruských sankcí, který dokážeme jen stěží ovlivnit. Rychlá však byla naše reakce. Sešli jsme se s vládními partnery a nejvýznamnějšími vývozci a přichystali jsme opatření ke zmírnění dopadů ukrajinsko-ruské krize na české firmy. Sami jsme vyzvali členské organizace, které spolupracují s Ruskou federací, aby kontakty a obchodní vztahy udržovaly dál. Myslím, že se to podařilo. Pochopitelně teď podniky musí čelit dalším výzvám, které souvisejí s prudkou devalvací rublu. Postiženi jsou ne­jen přímí exportéři, ale i další firmy, které jsou subdodavateli pro německé exportéry dodávající zboží do Ruska. Objem prací se přirozeně snížil.

            Stabilizace nastala také v některých citlivých oborech. Situace se zlepšila v odvětvích textil oděvy kůže a také ve službách, u menších a středních podniků. Firmy většinou mají zakázky, a to zejména ty, které inovují a posilují svou konkurenceschopnost. Vítáme, že jim už tržby jdou nahoru.

            I mzdy začaly opět růst, i když zvýšení zatím nemůže být tak razantní, jak by si zaměstnanci představovali. Firmy po určité přestávce v době krize nyní potřebují investovat do výroby. Prostředky musí vkládat do modernizace strojního zařízení a dalších základních prostředků a inovací, aby na trzích upevnily postavení a konkurenceschopnost.

Co pokládáte za nejvýznamnější v roce 2015, čemu budete věnovat největší pozornost?

Letos si přejeme, aby se naplnily veškeré sliby, které jsou obsaženy v Akčním plánu na podporu hospodářského růstu a zaměstnanosti. Přejeme si, aby se zlepšilo podnikatelské prostředí, aby firmy mohly růst a vytvářet si podmínky pro budoucnost. Svaz průmyslu a dopravy ČR vyhlásil na loňském Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně rok 2015 rokem průmyslu a technického vzdělávání. K tomu se přihlásila vláda, tripartita, Konfederace podnikatelských a zaměstnavatelských svazů i Hospodářská komora ČR. Úsilí se musí zaměřit na podporu vzdělávání, reformu školství a zkvalitňování kvalifikace zaměstnanců. Je třeba změnit nevyhovující stav v učňovském školství a zaměstnanosti v technických oborech. Dluh z minulosti, kdy se nedělalo vůbec nic, je třeba splácet. Musí se pohnout s legislativou, systémem vzdělávání už od základního školství, zlepšit spolupráci mezi školou a průmyslovými podniky, a to na regionální úrovni. Děti by měly zase získávat technické dovednosti na školách, jak to bývalo zvykem dříve. Věřím, že dokážeme v tomto směru ovlivnit i myšlení rodičů, aby si uvědomovali přednosti, které poskytují řemesla, průmysl a práce v technických oborech.

      Další úkol spatřuji ve snižování administrativní zátěže, protože není pravda, že se firmám snižuje. Nechme podniky, aby se mohly věnovat tomu, k čemu jsou určeny, a nezatěžujme je zbytečným papírováním.

      Neméně důležité je směrovat pozornost k novým trhům ve třetích zemích, ať už jde o Latinskou Ameriku, Asii, nebo země bývalého SSSR. Úkol to je jak pro podnikatelskou sféru, naši konfederaci i další zaměstnavatelské a podnikatelské instituce, tak pro vládu a její orgány a organizace. Jsme rádi, že Sobotkův kabinet s námi vede dialog. Avšak zdůrazňujeme, že zlepšit musí koordinaci rezortů a dbát, aby vytčené plány se také přetvářely v činy. V politice zaměstnanosti chybí efektivnější koordinace mezi rezorty, zejména pak ministerstvy práce a sociálních věcí, průmyslu a obchodu a školství. Podpora musí směřovat rovněž do regionů. Důležitá je vzájemná informovanost a spolupráce s úřady práce, odbory školství a zdravotnictví a regionálními podnikateli, a to na vyšší úrovni než dosud. Souhlasili jsme s posílením úřadů práce, které budou mít víc možností provádět rozbory zaměstnanosti, aktivně spolupracovat s podniky a podnikateli v regionu, analyzovat místní trh práce, soustřeďovat a vyhodnocovat data s ohledem na potřeby jednotlivých oborů v různých lokalitách a podobně. Nemělo by se například stávat, aby školy připravovaly absolventy, kteří na lokálním trhu nebudou mít uplatnění, a podniky budou marně poptávat vhodnou pracovní sílu. Změny proto čekají i systém financování a podpory vzdělávání, které musí lépe reflektovat celospolečenské zájmy.

Zůstáváte na prahu letošního roku optimistou?

Jsem naladěný optimisticky a věřím, že vláda má snahu problémy řešit. Za důležité však považuji kontrolovat plnění úkolů, aby se vize a představy podařilo postupně naplnit. Pokud si tohle všichni vezmeme za své, není pochyb, že růst bude pokračovat.

připravil Pavel Kačer