Drtivá většina zaměstnavatelů (73 %) nesouhlasí se zrušením karenční lhůty. Vyplývá to z čerstvého průzkumu Hospodářské komory ČR (HK ČR) mezi jejími členy, do kterého se zapojilo 1034 zaměstnavatelů. Prezident HK ČR Vladimír Dlouhý stanovisko podnikatelů osobně tlumočil také předsedovi Senátu PČR Milanovi Štěchovi a vyzval ho a ostatní senátory i oficiálním dopisem, aby v Senátu PČR projednávaný návrh zrušení karenční doby nepodpořili.

„Průzkum potvrdil, že institut karenční doby, který byl na našem území zaveden prakticky už za dob Rakouska-Uherska, vede k větší odpovědnosti zaměstnance, snižuje fiktivní nemocnost a omezuje zneužívání systému. Znovuzavedením karenční lhůty se snížila nemocnost zaměstnanců dokonce u 67 % zaměstnavatelů,“ říká prezident HK ČR Vladimír Dlouhý.

Podnikatelé upozorňují, že dojde opět ke zvýšení krátkodobé nemocnosti zaměstnanců, která byla před zrušením karenční doby výrazně nad průměrem členských států EU i středoevropských zemí s podobnou historií, aniž by k tomu byl oprávněný důvod.

„V našem případě by znovuzavedení karenční doby kvůli zvýšení náhrad za pracovní neschopnost znamenalo zvýšení mzdových nákladů. Pokud bychom navíc museli přijmout i nové zaměstnance, protože někdo tu práci za nepřítomné zaměstnance ve výrobě udělat musí, dostáváme se u nás ve firmě ke zvýšení mzdových nákladů až o 3,3 až 3,6 %,“ vyčísluje dopady Martin Klusáček, personální ředitel společnosti Fraenkische CZ, která zaměstnává na 850 zaměstnanců, z toho 600 výrobních dělníků.

Zaměstnavatelé proto také jasně odmítli změnu zákoníku práce z pera senátora Zdeňka Škromacha a dalších senátorů. Předkladatelé v něm usilují o zrušení karenční doby a pro zmírnění dopadů zaměstnavatelům nabízejí kompenzaci ve formě snížení sazby pojistného na nemocenské pojištění o 0,2 procentního bodu. „S ohledem na finanční a personální dopady na firmy, je to absurdní, nevyvážená kompenzace,“ říká Dlouhý.

Respondenti z nabízených variant snížení této sazby v rozsahu 0,1 až 0,5 % označili za adekvátní kompenzaci snížení o 0,4 až 0,5 procentního bodu (37 % odpovědí, přiklánějí se k tomu spíše větší firmy). Téměř třetina respondentů tvrdí, že lepší variantou ale je, aby stát jako plátce nemocenské ji začal zaměstnancům vyplácet dříve než 15. den pracovní neschopnosti. V praxi by tak zaměstnavatel začal sice hradit již 1. den pracovní neschopnosti, ale nikoliv až do 14. dne včetně.

Průzkum také ukázal, že zaměstnavatelé, pokud by byla karenční doba zachována, se nebrání vést diskusi o uzákonění indispozičního volna ze zdravotních důvodů (tzv. sick days). Pokud by stát podmínil zachování karenční lhůty uzákoněním sick days, 40 % podnikatelů je ochotno nabídnout svým zaměstnancům 3 dny a třetina podnikatelů jeden den. 

(tz)