Michal Skořepa Ekonomické jednohubky je poutavá publikace, kterou právě nyní vydal Nakladatelský dům GRADA. Měla by být odpověďmi na 50 důležitých otázek ekonomie a financí. Autorem je Michal Skořepa, makroekonomický analytik České spořitelny, člen Výboru pro rozpočtové prognózy při Národní rozpočtové radě a člen představenstva Čes­ké společnosti ekonomické. Osobnost, která vyniká znalostmi i snahou vysvětlovat mnohé souvislosti bankovního světa tak, abychom my ostatní dobře porozuměli. Jemu patřily i naše otázky:

Co by měl vědět každý podnikatel o ekonomice?

Úspěšný podnikatel především musí dobře rozumět světu kolem sebe – tomu, co lidé chtějí a budou chtít, jaké produkty a služby mají budoucnost, kam se posouvá regulace různých trhů a podobně. Není samozřejmě na škodu, když rozumí i technické a finanční stránce věci, tedy daním, účetnictví nebo třeba legislativě týkající se daného odvětví, ale to jsou věci, které si lze nastudovat nebo na které si lze najmout experty. A pokud chce mít větší firmu, musí být taky dobrým psychologem, aby uměl do firmy získat ty správné lidi a aby s nimi jednal tak, že budou mít chuť s ním táhnout za jeden provaz.

Když člověk začíná stavět firmu, potřebuje peníze. Bankám se ne každý podnikatelský záměr zdá životaschopný. Myslíte si, že kdyby vlastníci firem byli dobře vyzbrojeni ekonomickými znalostmi, psali by lepší strategie svého businessu?

Čím líp promyšlený a na znalostech reálného fungování ekonomiky postavený projekt přinese podnikatel do banky, tím je vyšší šance na příznivou odezvu. Slibný projekt se jistě dá vykřesat i z pouhého dobrého základního nápadu, ale během tohoto křesání vzniká větší riziko, že projekt nakonec přijat k financování nebude.

Čím je Česká národní banka užitečná pro všední život v podnikání?

Hned v několika směrech. Udržuje v chodu a na špičkové technologické úrovni mezibankovní platební systém. Hlídá situaci v jednotlivých českých bankách tak, aby se čeští podnikatelé nemuseli bát do nich ukládat své peníze. Snaží se udržovat českou ekonomiku poblíž rovnováhy, takže nedochází k prudkým výkyvům v relaci mezi poptávkou a nabídkou, a tedy k přílišnému přehřívání ekonomiky, ani jejímu přílišnému podchlazování.

Napomůže digitalizace ekonomiky a státní správy ke zjednodušení například daňové soustavy?

Digitalizace poskytne prostor pro dalekosáhlé zjednodušení podnikatelské daňové agendy. Příkladem může být stav věcí v Estonsku. Je ale otázka, zda česká populace bude chtít tento prostor využít. Nezbytným předpokladem je totiž souhlas s centrálním zpracováváním údajů o nákupních a jiných transakcích, a v tomto směru vidí mnozí z nás problém ztráty anonymity a rizika zneužití.

Proč si banky moc nerozumí s živnostníky?

Většina bank se jistě snaží potřeby živnostníků pochopit a vycházet jim vstříc, ale provozování živnosti – a zejména založení nové živnosti – je relativně riskantní věc, a navíc oborů živnostenského podnikání je nesmírně široká škála, přičemž rizika jsou v různých těchto oborech velmi odlišná. Řešení rizik je sice pro banky jejich denním chlebem, nicméně u živnostníků je míra rizikovosti i na ostřílené bankovní experty a modely často poměrně vysoká.

Má majitel firmy jistotu, že vložené peníze do jakékoli banky u nás nezmizí bůhvíkde? Všechny banky jsou soukromým kapitálem, ty velké zahraničním, a i přes záruky, zákony, mechanizmy, no, nikdy nevíte... Pořád platí, že diverzifikace má svůj význam?

Český bankovní sektor patří dlouhodobě k těm nejstabilnějším v celé Evropě. Jasně se to ukázalo zejména během světové finanční krize od roku 2008. Skutečnost, že je majoritně vlastněn zahraničními subjekty, nemá velký vliv, protože chování bank v Česku je dohlíženo Českou národní bankou. Dokonce lze tvrdit, že české banky jsou stabilní mimo jiné právě proto, že jejich centrály, v nichž jsou často soustředěny rizikovější druhy bankovních služeb, jsou v jiných zemích. Z pohledu úplné minimalizace rizik lze však i tak doporučit, aby se menší firmy, jejichž bankovní vklady nejsou příliš velké, snažily držet výši vkladů v jednotlivých bankách pod limitem pojištění vkladů.

Jak je známo, nic není ani černé, ani bílé. Co dobrého nám přinesla inflace? A čemu nás naučila?

Připomněla nám, že jako spotřebitelé se o nízké ceny musíme s nabídkou aktivně prát – takový je princip tržní ekonomiky. A otevřela užitečnou, ale složitou debatu o tom, že na některých trzích v rámci české ekonomiky možná funguje konkurence hůř, než bychom si přáli.

otázky připravila Eva Brixi,
foto archiv Michala Skořepy