Podnikatelé v České republice si uvědomují strategický význam obranného průmyslu a podporují zvýšené výdaje na obranu. Vyplývá to z aktuálního šetření Komorový barometr, který realizovala Hospodářská komora ČR mezi podnikatelskými subjekty napříč odvětvími.

Šetření potvrdilo, že podnikatelé tyto výdaje vnímají nejen jako nutný náklad, ale věří, že mohou přinést dlouhodobou ekonomickou prosperitu a upevnit stabilitu české ekonomiky v očích investorů.

Šetření Komorový barometr proběhlo od 21. ledna do 5. února 2025, tedy před londýnskou schůzkou evropských lídrů a prohlášením českého premiéra o plánu na zvyšování obranných výdajů o 0,2 % HDP ročně až na 3 %. Zapojilo se do něj 548 podnikatelů, zastoupeny jsou v něm názory mikro, malých, středních i velkých firem napříč odvětvími.

Komorový barometr ukázal, že většina podnikatelů si je vědomá ekonomického přínosu obranných výdajů. Celkem 82,6 % respondentů považuje obranné výdaje za důležité, přičemž 46,5 % podniků je vítá jako nástroj k posílení ekonomické stability a přilákání investorů.

„Český obranný průmysl má dlouholetou tradici a patří v mnoha segmentech mezi špičku v globálním měřítku. Současná geopolitická situace otevírá příležitosti pro jeho konjunkturu. Válka na Ukrajině vedla k poptávce po produktech českých firem a jsem přesvědčen, že tomu tak bude po mnoho následujících let i po skončení konfliktu. Důležité bude nejen posílení obrany východního křídla NATO, ale také obnova zásob, které byly v konfliktu vyčerpány. Čeští podnikatelé si tuto příležitost zjevně uvědomují,“ sdělil prezident Hospodářské komory ČR Zdeněk Zajíček.

Jak z šetření Hospodářské komory mezi jejími členy dále vyplynulo, 68,6 % podniků vnímá důležitost těchto výdajů z geopolitických důvodů (závazky vůči spojencům, posílení mezinárodní pozice ČR, bezpečnost státu). Na 46,5 % firem si primárně myslí, že výdaje na obranu zvyšují stabilitu ekonomiky a ochotu investovat. A 25,9 % firem pak vidí výdaje na obranu jako podporu českého zbrojního průmyslu a zaměstnanosti.

Jen celkem 27,4 % respondentů si myslí, že finance by měly být využity jinak, například na snížení rozpočtového schodku nebo jako strategické investice.
Pokud jde o podíl obranných výdajů vůči výkonu české ekonomiky, 42,9 % respondentů podporuje zvýšení nad současný dvouprocentní cíl NATO, 28,1 % by výdaje zvýšilo na 3 % HDP a desetina dotázaných firem prosazuje dokonce 4 % DPH. Ještě vyšší podíl výdajů podporuje 4,2 %. Naopak 24,8 % firem se přiklání k ponechání současného 2% cíle a 9,9 % by cíl snížilo. Na 6 % firem si pak myslí, že výdaje by měly být flexibilní a záviset na aktuální situaci.

„Naše šetření potvrzuje, že podnikatelská sféra dobře ví, že investice do obrany nejsou jenom nutným výdajem, ale také příležitostí pro růst ekonomiky. Zvýšené výdaje by mohly posílit český výzkum a vývoj a zajistit stabilní zakázky pro české firmy,“ uvedla Lenka Janáková, ředitelka Odboru legislativy HK ČR.

Šetření Hospodářské komory ukázalo rozdíly v postojích korporátního sektoru k obranným výdajům podle velikosti firem i oboru podnikání. Velké firmy více než ostatní podporují výdaje na obranu kvůli podpoře českého zbrojního průmyslu, oproti tomu mikro firmy častěji zastávají názor, že by finance měly jít na jiné účely (33,8 % oproti 23 % u ostatních). Mikro firmy mají největší podíl těch, kdo výdaje na obranu nepovažují za důležité.

Firmy poskytující služby podnikům považují obranné výdaje více než jiné obory za klíčové pro podporu zbrojního průmyslu a zaměstnanosti. „Obranný sektor má potenciál růstu minimálně na dalších 10–20 let. Z dlouhodobého hlediska tak mohou strategické investice do tohoto sektoru zlepšit konkurenceschopnost české ekonomiky a zajistit tisíce vysoce kvalifikovaných pracovních míst. Komorový barometr ukazuje, že si tuto příležitost uvědomuje i podnikatelský sektor,“ dodal předseda sekce obranného průmyslu Hospodářské komory Lubomír Kovařík.

Výsledky Komorového barometru zároveň podle něj potvrzují závěry nedávno zveřejněné analýzy Hospodářské komory, která ukázala, že přestože 80 % českých občanů považuje obranu země za životně důležitou, pouze 39 % zároveň věří, že Armáda České republiky je na úrovni vyspělých západních zemí. „To podtrhuje potřebu modernizace a investic do obranného sektoru, aby Česká republika dokázala efektivně čelit současným bezpečnostním výzvám,“ doplnil Lubomír Kovařík.
Podle zmíněné analýzy generuje obranný sektor až 1 % HDP a v roce 2023 dosáhl obratu přibližně tři miliardy eur (75 miliard korun). Navíc každá koruna investovaná do obrany může vygenerovat až tři další koruny ve zbytku ekonomiky. „V českém obranném sektoru máme unikátní příležitost budovat stabilní a dlouhodobě prosperující odvětví. Nyní je nutné, aby se zásahy státu soustředily na strategické investice a podporu výzkumu a vývoje. To nám umožní nejen reagovat na aktuální geopolitické hrozby, ale také vytvořit dlouhodobě udržitelný ekonomický pilíř,“ uzavřel Zdeněk Zajíček.

(tz)