Sbíral jsem jako kluk nálepky z krabiček zápalek. Na nálepkách byla různá sdělení, z nichž mi uvízlo v paměti toto: „Až dosloužím, chci do sběru!“ Motivovalo ke sbírání druhotných surovin, mezi nimiž nejdůležitější byly starý papír, železo a barevné kovy. Vzpomínám, že za kilo novin a časopisů jsem dostal 20 haléřů, za železo pět. V současnosti, kdy enormně vzrostla poptávka po těchto komoditách, se platí za železný šrot pětikoruna. To představuje nominálně stonásobný cenový růst. Prožil jsem časy, kdy se ve sběru pořádaly soutěže, i nedávnou dobu, kdy o tyto materiály prakticky nebyl zájem a lidem se nevyplatilo vůbec se namáhat. Nyní s covidem se situace otočila. Zájem prudce stoupl. Pokládám to za dobrou zprávu, neboť z „odpadu“ se stala žádaná surovina a lidé mají motivaci uklízet a recyklovat.
Pavel Kačer
Otevřít PDF
Otevřít PDF
