Svět se dostal do bezprecedentní situace. Kdo by před rokem řekl, že Evropská unie bude firmám a lidem nakazovat, jak si mají zatopit. Kolik stupňů Celsia bude v pořádku, kolik ne a kdy si budou teplomilní hříšníci koledovat o trest. Vracíme se tak do časů direktivní ekonomiky, do dob, kdy strana a vláda nařizovala, co kdo smí a nesmí. V kapitalizmu přece měla místo nařízení a zákazů usměrňovat chování společnosti neviditelná ruka trhu. Jenže ani ta, jak se ukazuje, nezískala plnou důvěru vedení. Ano, zemního plynu, elektřiny i dalších energií se nebude dostávat, ale s jeho kritickým nedostatkem roste jejich cena. Kdo tedy bude moci příští zimu topit „pánu Bohu do oken“? Myslím si, že skoro nikdo. Omezovat se ve spotřebě a snižovat náklady se stane nutností, pokud mají firmy a domácnosti přežít krizové období. Tento ekonomický zákon bude nad všechny evropské direktivy, které se podle mého názoru ukáží jako zcela zbytečné.
Pavel Kačer
Otevřít PDF
Otevřít PDF
