Česko je pod evropským průměrem ve využití umělé inteligence, v roce 2024 s ní pravidelně pracovala jen zhruba desetina firem. První pokusy končí ve většině případů už úvodním školením, pak se zaměstnanci těmto nástrojům cíleně vyhýbají.

Podle odborníků přitom v průměrné firmě existuje 30–50 příležitostí, jak generativní AI efektivně využít. Proč se české podniky bojí pracovat s AI nástroji? A k čemu je nejčastěji využívají?

Implementace AI může být pro část firem velkou změnou a také technologickou komplikací. Do pravidelného kontaktu s AI přichází podle průzkumu společnosti Up Česká republika pouze 16 % zaměstnanců tuzemských firem. „V tuhle chvíli umělou inteligenci implementují hlavně firmy, které od ní očekávají řešení akutního problému. Ostatní udržují status quo, business jim funguje a jejich ochota k výrazné změně je malá,“ popsal Vojtěch Komenda, CEO společnosti AI Excellence. Pokud se vedení společnosti přece jenom rozhodne zapracovat umělou inteligenci do firemní kultury, často u zaměstnanců narazí. Podle průzkumu se totiž většina z nich umělé inteligenci cíleně vyhýbá. „Školení je první krok, většina zaměstnanců ale skončí jen na něm. Potřebují vidět, jak umělou inteligenci aktivně používá jejich okolí. Jakmile budou tyto nástroje používat dva nebo tři lidi v pracovním kolektivu, inspiruje to i ostatní,“ sdělil Vojtěch Komenda.

Účinným způsobem, jak zaměstnance motivovat k pravidelnému využívání umělé inteligence, je najít ve firmě ambasadora. „Ideální je identifikovat lidi, kteří jsou do problematiky zapálení. V každé firmě jsou zpravidla minimálně dva. Ti mají za úkol jedinou věc – ukazovat, jak nástroje fungují. Dát kolegům zpětnou vazbu a vysvětlit jim, kde udělali chybu nebo proč se daná situace pro tohle konkrétní řešení nehodí,“ doporučil Vojtěch Komenda. V opačném případě se nováčci mohou dostat do slepé uličky a začít řešit situace podle původního vzorce.

České firmy používají umělou inteligenci nejčastěji pro automatizaci rutinních pracovních procesů. Proto podle Vojtěcha Komendy bývá dobrým krokem vytipovat nejvhodnější příležitosti, kde by mohla umělá inteligence fungovat. „Znamená to udělat si audit a projít všechny procesy v rámci firmy, udělat souhrn všech lidských činností a identifikovat nejkritičtější body. Jen v oblasti automatizace je v každé firmě odhadem 30–50 příležitostí, kde je užití generativní AI efektivní,“ vysvětlil.

Spousta českých firem zdůvodňuje svou pasivitu strachem o bezpečnost sdílených informací. Přestože organizace, které umělou inteligenci vyvíjejí, garantují zabezpečené a citlivé zacházení se svěřenými daty, pro některé firmy tato skutečnost znamená výraznou překážku. „O data je potřeba se starat, o tom není pochyb. Ale pokud firmy mají správné nastavení a správnou licenci, mohou i veřejné modely jako Chat GPT používat bez obav. Pro větší společnosti se nabízí možnost lokálních modelů, díky nim mohou AI provozovat a kontrolovat uvnitř vlastní infrastruktury,“ vysvětlil odborník. V následujících letech analytici očekávají překotný vývoj na trhu s umělou inteligencí. Podíl domácích firem, které tyto technologie využívají, se aktuálně podle Českého statistického úřadu pohybuje kolem 11 %. Celoevropský průměr je přitom o 2 % vyšší. „Jsme v podobné situaci jako v roce 2000, kdy začalo reálné používání internetu. Některým firmám se teď může jevit adopce umělé inteligence jako něco velmi zbytečného. Stejně tak na přelomu tisíciletí připadalo některým firmám zbytečné investovat do vlastních webových stránek,“ uzavřel Vojtěch Komenda. Faktorů, proč se tak děje, se nabízí hned několik – nízká ochota experimentovat, strach o bezpečnost sdílených dat nebo technologické překážky. „V tuto chvíli umělou inteligenci implementují hlavně firmy, které od ní očekávají řešení akutního problému,“ potvrdil Vojtěch Komenda. Pokud české firmy zaspí nástup umělé inteligence, budou podle odborníka pouze dohánět manko a připraví se o potenciální zisk.

(tz)