Husa domácí patří mezi nejstarší zdomácnělé ptáky. Někteří archeologové uvádějí její chov v Evropě již v mladší době kamenné. Svatomartinská husa patří k nejoblíbenějším českým tradicím spojeným se svátkem Sv. Martina a vánočními svátky.

Spolu s trendem posledních let využívat lokální potraviny přibývá obchodníků, kteří nabízejí na sváteční stůl pravou husu z Čech. Pro chovatele jsou svatomartinské slavnosti vrcholem sezóny a jeden z hlavních zdrojů příjmů. Na jednoho Čecha připadá ročně spotřeba okolo 200 gramů husího masa. Maso husy je u nás velice oblíbené, protože má vynikající kulinářskou kvalitu. Husí maso má tmavší barvu a je krátké, šťavnaté a velice jemné. Díky těmto parametrům nemůžou husám z tuzemských chovů konkurovat husy z dovozu.

„V letošním roce bylo u nás vylíhnuto 175 242 ks housat. Dovezeno 4 815 ks housat a exportováno
20 390 ks housat. Husy jsou v ČR chovány ve 48 hospodářstvích a líhnou se v 7 líhních“, uvedla předsedkyně Českomoravské drůbežářské unie Gabriela Dlouhá.

Husí farma pana Opatrného vykrmí ročně až 1 000 kusů hus, které prodává v rozmezí září až listopad. „Většina hus, které jsou u nás chovány v komerčních chovech jsou užitkovími kříženci hus a to například husy Německé nosné, Emdenské husy a dle krajových zvyklostí se přidává třetí plemeno hus“, uvedl Zbyněk Opatrný.

Drůbeží maso zaujímalo svou spotřebou 28,4 kg na osobu a rok v roce 2018 druhé místo za vepřovým masem v porovnání s ostatními druhy mas. Velká obliba drůbežího masa mezi spotřebiteli je dána pro svou dietní povahu, ale také z důvodu snadné kuchyňské úpravy a dostupné ceny.
„Soběstačnost České republiky v této komoditě je 65 %. Snahou MZe je podpořit sektor drůbežího masa a tento ukazatel alespoň přiblížit k hodnotě roku 2010, kdy se pohyboval na úrovni 85 %“, uvedl náměstek ministra zemědělství pro řízení sekce zemědělství a potravinářství Jindřich Fialka. Dále náměstek uvedl, že dlouhodobá strategie resortu zemědělství podporuje zvyšování konkurenceschopnosti producentů s cílem uplatnění jejich výrobků na domácím i na globálním trhu.

„V ČR je drůbež výhradně chlazena vzduchem, tento způsob je modernější a nejefektivnější, co se týká kvality a bezpečnosti potravin z hlediska spotřebitele“, řekl dále náměstek ministra Fialka. V Polsku se běžně nevyužívá chlazení drůbežího masa vzduchem. Z hlediska spotřebitele je také významná povinnost uvádět zemi původu na obale. Spotřebitel tak jasně ví, jakou drůbež či vejce si kupuje.
Problematickými zůstávají opakující se záchyty polského drůbežího masa, které je kontaminováno bakterií salmonelózy.

Přední šéfkuchaři doporučují drůbeží maso vybírat jen to chlazené, tedy od českých dodavatelů a vyhýbat se pokud možno dovozům.
„Maso, které projde mrazem může být na talíři tuhé, může mít horší kvalitu masa a také hrozí, že bude jinak zbarvené“, uvedl šéfkuchař Petr Ježek. To se u chlazené drůbeže nemůže stát, zachová si totiž stále svou čerstvost a přirozenou, nezměněnou chuť. Při svatomartinské hostině se mimo jiné nemáme nechat napálit prodejci, kteří na pultech jako husu nabízejí tzv. „huso-kachny“. V tomto případě se jedná o kachnu pižmovou nebo o kachnu pižmovou kříženou s kachnou pekingskou. V žádném případě nejde o husu.

Vývoj stavů jednotlivých kategorií drůbeže v ČR (v tis. ks)

Pramen: ČSÚ- Soupis hospodářských zvířat

Pozn.: Soupis hospodářských zvířat k 1. 4.

Pramen: Resortní statistika MZe (zpracovatelský průmysl), celní statistika

*odhad

(tz)