Polský trh byl pro Pražskou strojírnu v oblasti výhybkových systémů letos jednoznačně nejsilnější. Firmě ZUE má dodat 71 zařízení, z čehož je 47 automatických a 24 manuálních. Rekordní objem výhybkových přestavníků dosahuje 21 300 000 Kč a jde o nejvyšší tržby za vyvezenou produkci do Polska v historii společnosti. Větší část dodávek je již na místě, na zbývající počet polský odběratel ještě čeká. Výhybkový systém neboli přestavník je poměrně náročné technologické zařízení, které je umístěno na začátku tramvajové výhybky a slouží k přestavování jazyků u výměn do požadované polohy dle směru, jakým je potřeba tramvaj vést. Přestavníky mohou být automatické, tedy ovládané z kabiny tramvaje přes řídicí systém výhybek, nebo manuální.

Zdeněk Kratochvíl, generální ředitel firmy ICOM transport a.s., byl jedním ze členů početné delegace businessmanů, kteří před nedávnem doprovázeli předsedu Senátu parlamentu ČR Miloše Vystrčila při návštěvě Tchaj-wanu. Zajímalo nás nejen to, jaký dojem jmenovaná země v podnikateli zanechala, ale i to, zda bylo možné navázat kontakty z místními firmami, a rýsují-li se tu již nějaké jasnější formy spolupráce. Požádali jsme proto Zdeňka Kratochvíla o rozhovor na toto téma:

Vzdělávání mladých lidí v podnikání je podle ředitele nevládní organizace Junior Achievement Czech Martina Smrže hlavním pilířem zdravého hospodářství každé země. V českých učebních osnovách však stále není zakotveno. Dobrou zprávou je, že rychle sílí zájem samotných škol zařadit předměty pro rozvoj podnikavosti do výuky. V posledním meziročním srovnání až o 23 %. Vzdělávacích projektů JA Czech na podporu podnikatelských dovedností se v loňském školním roce zúčastnilo přes 15 000 studentů, 670 učitelů a 488 dobrovolníků a mentorů z praxe. O tom, že je nutné mladé lidi k podnikání vést a podnikatelského ducha v nich správně rozvíjet, hovoříme s Martinem Smržem.

Spolek Ukliďme Česko přichází se zajímavou výzvou. Obrací se na provozovatele restaurací, hospod, jídelen a dalších stravovacích zařízení s přáním, aby nevyhazovali potraviny, které by z důvodu uzavření provozu museli vyhodit. Nevyužité zásoby mohou dobře posloužit charitě. S jedním z iniciátorů, Romanem Janouškem, jsme si povídali o tom, co se za tímto projektem skrývá.

Koronakrize mění navyklé chování a ničí ty, kteří se nechtějí nebo nedokážou přizpůsobit novým podmínkám ve společnosti, otevírá však šance připraveným. Mezi vítěze může patřit sektor podnikových služeb. Odpovídá Jonathan Appleton, ředitel Asociace podnikových služeb ABSL.

Ti, kdož byli u začátků České společnosti pro jakost, na tu dobu rádi vzpomínají. Byla naplněna novátorským pohledem a chutí tvořit zajímavá východiska k tomu, aby se firmám, organizacím i jednotlivcům dařilo lépe a aby se učili, jak na to. Ti, kteří se podílejí na tvorbě jejího programu dnes, zase rádi naslouchají vyprávění nadšenců, kteří jako jedni z prvních začali systémové prosazování kvality v ekonomice i životě spotřebitelů, koncových zákazníků, popularizovat. Ale hlavně prostřednictvích rozmanitých nástrojů a metod uvádět do praxe. Česká společnost pro jakost slaví letos 30. narozeniny. Jak se na historii i současnost dívá předsedkyně Ing. Elena Stibůrková?