FENIX Group je uskupení mnoha firem, jejichž činnost je postavena na jedné základní myšlence: elektřina má ze všech dosud využívaných druhů energie největší šanci sloužit člověku, a to dnes i zítra. Na této filozofii FENIX vyrostl a jejímu potenciálu dál věří. Ing. Kateřina Jezerská je šéfkou FENIX Trading, zodpovídá za obchod. Je stejně tak optimistická jako její otec, který toto podnikání založil, a bratr, který nyní řídí celý holding. Není snílek, stojí rovnýma nohama na zemi. Nestaví vzdušné zámky, zodpovědnost za business je absolutní. Jak hodnotí uplynulý rok, jak se dívá na uplatnění FENIX Group v Evropě a jaké vize má v souvislosti s dobýváním dalších světových trhů? O tom je následující rozhovor:

Petr Čížek je výraznou osobností světa investic. Známe ho jako spoluzakladatele a předsedu představenstva INVESTIKA, investiční společnost, a.s., jejíž fondový kapitál čítá téměř 20 miliard korun. Tohoto úctyhodného výsledku dosáhly aktivity po deseti letech na trhu. Jeden z fondů, INVESTIKA realitní fond, je dnes největším nebankovním retailovým fondem v Česku a na Slovensku. Nejsou to však jediné úspěchy tohoto muže a jeho týmu, těch by se dalo vyjmenovat opravdu hodně. Když mám tu čest se s ním občas potkat na tiskové konferenci, dostanu vždy důvod k přemýšlení. Nad tím, proč co dělám a proč to nedělám lépe. Proč nejsem odvážnější, rychlejší a rozhodnější. Proč se řítím životem po cestě kompromisů a s ohledem na všechno možné. Proč míjím záměrně příležitosti dělat věci jinak, když se nabízejí úchvatné možnosti. Koupu se ve svých vlastních dilematech a vím, že to už tak ale zůstane... Petr Čížek však pro mne zůstane symbolem inspirativní dělné energie, slušnosti, skromnosti a pokory. Nabízí tvář ojedinělého vizionáře. Před těmi deseti lety se rozhodl přesvědčit část národa, aby mu svěřil své peníze, že je dokáže dobře zhodnotit. Bylo to v době, kdy se o investování veřejnost moc nezajímala a investiční společnosti neměly zrovna nejúžasnější pověst. Vsadil na splašeného koně, kterého zkrotil v jasnou strategii, jež funguje.

Ing. Romana Hofmanová, členka předsednictva České společnosti pro jakost a ředitelka úseku certifikací ČSJ, je respektovanou osobností mezi odborníky na kvalitu v České republice i v zahraničí. Když se s ní bavíte o tom, co to vlastně kvalita je a jak se promítá do života firem či organizací a jak do našeho každodenního konání, zjistíte, že tento pojem propojuje vlastně vše kolem nás. Že má přesah do rolí, o nichž často ani nevíme, o nichž nepřemýšlíme, ale že kvalitu automaticky vyžadujeme, ať již jako spotřebitelé, zákazníci, kolegové. A že je svým způsobem jednoduché ke kvalitě dospět, stačí si to uvědomit. V odpovědích Romany Hofmanové, která byla loni při příležitosti Dnů kvality v listopadu poctěna Cenou Anežky Žaludové, již uděluje Česká společnost pro jakost, se dozvíte mnoho zajímavého:

Původně česká společnost Conectart, kterou letos v dubnu akvírovala mezinárodní skupina Mplus Group, začala od tohoto roku působit na českém trhu pod názvem Mplus Czechia. Tímto krokem završuje svou integraci do mateřské skupiny. Během začátku roku 2026 stejný rebranding čeká i Conectart na slovenském a polském trhu, které přejdou na názvy Mplus Slovakia a Mplus Poland. Změna zahrnuje i sjednocení vizuální identity a digitální komunikace. Od ledna 2026 bude mít firma lokalizovaný web a přejde na sjednocené profily na sociálních sítích pod značkou Mplus.

Společnost AG FOODS SERVICESS s.r.o., která je již více než 30 let specialistou nápojových řešení, vendingových strojů a servisu, otevřela v říjnu minulého roku svůj nový showroom v Praze-Vestci. Projekt vznikl ve spolupráci se závodním týmem Lukamotorsport a nabízí nejen moderní showroom, ale také servisní a konzultační zázemí pro zákazníky z celé republiky.

Touha konzumovat ovoce od domácích pěstitelů mezi spotřebiteli roste. Čerstvě sklizené maliny, rybíz, třešně nebo hrušky chutnají úplně jinak než ty k nám z daleka dovážené, kterým chybí slunce a přebývá čas ve skladovacích prostorách. Jak ale nejednou zdůraznila Ovocnářská unie České republiky, českých sadů ubývá a zakládání nových je spíše výjimkou. Je to totiž v současných eko­nomických a legislativních podmínkách doslova drahý špás. Nejen s ohledem na počasí nebo na nevídaný nedostatek lidí, kteří by v zemědělství a v sezónních pracích chtěli přidat ruku k dílu, ale i kvůli přibývajícím omezením. Ing. Martin Ludvík, předseda Ovocnářské unie, komentoval situaci takto: