Patří k nejprestižnějším oceněním v České republice. Uděluje se vždy závěrem roku na Pražském hradě a firmám i organizacím ukazuje cestu, jak jít dál za svými cíli i sny. Ostatním dává námět k zamyšlení o tom, co by mohli ještě udělat prospěšného, ať se to týká vlastního podnikání, řízení organizace, nebo prospěšných kroků v pomoci ostatním. Mezi poctěné subjekty se loni zařadila společnost DTO CZ, s.r.o., z Ostravy. Projekt, jehož významnou součástí je soutěž o Národní cenu ČR za společenskou odpovědnost, spadá do programu Rady kvality ČR pod patronací Ministerstva průmyslu a obchodu. Má tradici i zvuk. Ing. Alana Vápeníčka, CSc., jednatele DTO CZ, s.r.o., jsem se tedy zeptala:

Základní princip fungování stavebního spoření se stává standardem celého trhu, význam spořicí fáze dále poroste. To konstatovali v závěru roku zástupci Asociace českých stavebních spořitelen. Zdůraznili, že pokud si chce člověk půjčit, musí mít naspořeno, a k tomu odpovídající příjmy, protože jen tak se lze zadlužovat obezřetně a řízeně. Tento názor kopíruje logiku stavebního spoření.

Kvalita je pojem, který se vrací stále s větší intenzitou na scénu firem i organizací. Více a více souvisí s úspěchem na trhu, efektivností práce jako takové i jejího řízení, s hledáním cest, jak být první, žádaný, nejlepší. Odborníci, kteří pomáhají ostatním implementovat prvky kvality do praxe, na to mají řadu rozmanitých nástrojů, například motivaci prostřednictvím Národních cen kvality ČR nebo Program Česká kvalita. O nich a oboru stavebnictví jsem hovořila s osobností, která kvalitě věnuje velký kus svého profesního života, Ing. Alexanderem Šafaříkem-Pštroszem, ředitelem Technického a zkušebního ústavu stavebního Praha, s.p.:

Prohlíželi jsme v redakci fotografie k tomuto rozhovoru. Jé, tuhle kuchyň bych chtěla mít. A takhle bych si chtěla zařídit příští koupelnu, nadšeně projevovala své emoce kolegyně. Dali jsme jí za pravdu. Promyšleností a elegancí jednotlivých sestav nás společnost SIKO KOUPELNY a.s. uchvátila. Mně se navíc do každé té fotografie promítají okamžiky příběhu, který tato značka na náš trh přinesla, příběhu o odvaze, práci i štěstí, které přeje jen těm připraveným. V tom příběhu se zrcadlí mnohé myšlenky, názory, zkušenosti zakladatelky Ing. Jaroslavy Valové. A tak jsem této neobyčejné ženě, proslulé svou odhodlaností a pílí, opět položila několik otázek:

BOCHEMIE a.s. se ráda vydává novým směrem. Potenciál svých možností hledá ve výzvách, které jako adrenalin ekonomiky přicházejí z výzkumu a vývoje. Vytváří tak vazby mezi řadou subjektů, aby odběratelé-zákazníci dostali přidanou hodnotu, která jim přinese užitek a za niž rádi zaplatí. Jednou z cest se jeví ta, která respektuje principy cirkulární ekonomiky. K ní se váže technologie HYDAL®, s níž má dnes BOCHEMIE mnoho společného. Také například fandí nanotechnologiím, i když ani tuto specializaci nepřeceňuje. Odborníci vlastního výzkumu a vývoje totiž rádi mapují svět, chemii a inovace v těsných souvislostech, a nápady či možná řešení se snaží uchopit s vizí budoucnosti. Promítá se to do strategie vyrábět ekologicky, bezodpadově, šetrně k přírodě, zdrojům, člověku. O tom všem jsem měla příležitost hovořit s Ing. Jiřím Pušem, členem představenstva:

Vejce provází člověka v mnoha souvislostech tak nějak od začátku. Brzy poté, co začne vnímat chutě, vůně či barvy, dostává žloutek do polévek, protože je výživný a pro organizmus přímo potěšením. Vejce je také svým tvarem nebo grafikou dětmi oblíbené, zejména když s ním mohou samy kouzlit na talíři. Vztah k této potravině přetrvává do stáří, vajíčka plná hodnotných živin s chutí i radostí konzumují lidé vyššího věku. Není proto divu, že vejce zaujalo v našem jídelníčku svébytné postavení. A co víc, máme k němu vztah také emocionální.