INZERCE
Přední podnikatelský časopis
Vychází již 20. rokem

 MG 3689 3Položíte si někdy otázku, zda opravdu žijeme správně? Jestli náhodou marnotratně neplýtváme přírodními zdroji, místo trvalých hodnot jen nehromadíme odpad, a planetu jednou nepředáme dalším generacím úplně „vybydlenou“? Někteří lidé už dávno vědí, že tento životní styl není dlouhodobě možný. Hledají cesty, jak žít bez fatálních dopadů na okolní prostředí, a přitom se neuskromňovat. Hovořili jsme o tom s Ing. Soňou Jonášovou, která založila a řídí Institut Cirkulární Ekonomiky, z. ú.

Co vás vedlo k založení Institutu cirkulární ekonomiky?

Když jsem se poprvé při studiu v zahraničí seznámila s podstatou cirkulární ekonomiky, tak mi připadlo, že je to něco, co konečně formuje téma udržitelného rozvoje do konkrétního a uchopitelného rámce. Je to sice téma široké, ale velmi elegantně propojuje efektivní využívání přírodních zdrojů s finančními úsporami a již tato kombinace je prakticky pro každého z nás velmi atraktivní. Nesmírně mě baví tematická rozmanitost, kterou cirkulární ekonomika pokrývá, a nejvíc mě motivoval fakt, že jde sice o nový přístup, ale ten je založený na principech, které fungovaly po staletí. A k samotnému založení Institutu mě vedlo překvapivé zjištění, že se rozvoji této oblasti s obrovským potenciálem v České republice nikdo nevěnuje.

Můžete vysvětlit základní prinicipy cirkulární ekonomiky?

Jde o systém, ve kterém se od samého počátku snažíme předejít vzniku jakýchkoliv odpadů tím, že preferujeme používání obnovitelných zdrojů materiálů a energie, navrhujeme kvalitní výrobky, které dlouho vydrží, dají se opravit nebo zrecyklovat a snažíme se o maximální uzavřený tok materiálů – tzv. closed loop. Na již vznikající odpady se díváme jako na zdroje a hledáme cesty pro jejich využití. Cirkulární ekonomika ale také například souvisí s nástupem sdílené ekonomiky, která preferuje využívání produktů místo
vlastnictví, nebo s digitálními technologiemi, které umožňují třeba precizní měření toků energií, vody či materiálů a umožňují zvyšování jejich úspor.

IMG 8761Jak nejvhodněji spojit biologické a technické cykly do jednoho harmonického, funkčního celku?

V současnosti jsme spíš přeborníky na narušování přírodních cyklů a funkčních celků. Vezmu ten nejjednodušší možný příklad – zemědělství. Základem je kvalitní, prohnojená půda plná živin, která dobře váže vodu, aby byla dostupná pro rostliny. Ty by se měly stát potravou pro lidi či zvířata nebo zdrojem obnovitelných materiálů pro širokou škálu výrobků a veškeré odpady, které při jakékoliv fázi spotřeby vzniknou, by měly být dále recyklovatelné (např. kompostovatelné), aby se do půdy mohly vrátit.
Naše společnost ale najela na tak intenzivní orientaci na výrobu a spotřebu, že jsme zapomněli na to základní – vracet do půdy to, co do ní patří. Místo toho bioodpady všeho druhu končí většinou na skládkách, kde při jejich rozkladu vzniká skleníkový plyn metan, který ani pořádně nevyužíváme (i když bychom mohli, protože po jeho dočištění může být použit jako zcela obnovitelný zdroj energie do aut poháněných CNG). Vedle toho řešíme otázku stále se rozšiřujícího sucha, kdy vyprahlá půda není schopná vázat vodu... O uzavřených cyklech jsme se učili na základní škole a mě jednoduše fascinuje, že se v současnosti snažíme tyto základní přírodní zákony obcházet. Cirkulární ekonomika hledá příležitosti právě tam, kde jsme zapomněli na zdravý sel­ský rozum. A s technickými cykly je to obdobné. Proč vyrábět materiály, které neumíme recyklovat, když víme, že těžba fosilních paliv je enormní zátěží pro životní prostředí a prokazatelně přispívá k negativním změnám klimatu a s výsledným odpadem neumíme pořádně zacházet?

Žijeme na hoře odpadků, která každoročně o kus povyroste. Podaří se nám alespoň část těchto odpadů znovu využít nebo eliminovat jejich nežádoucí vliv na přírodní prostředí?

Jistěže. A to hned ve chvíli, kdy začneme otevřeně a nahlas mluvit o tom, že zdroje, které máme k dispozici, jsou vyčerpatelné a konečně oceníme všechny výrobky skutečnou cenou. A také ve chvíli, kdy začneme skutečnou cenu platit za odpady, které produkujeme. V dnešní době skládkujeme zejména z toho důvodu, že je to nejlevnější možné řešení. Také bychom si měli konečně uvědomit zodpovědnost, kterou za svoje odpady neseme, a přestat je odvážet do zemí třetího světa a čekat, že za nás tuto špinavou stopu konzumní společnosti vyřeší. Cestou je rozvoj recyklace a znovupoužívání maxima materiálů na lokální úrovni.

Jste zemědělská inženýrka. Váš vztah k přírodě, všemu živému, se formoval na škole, nebo už dříve?

Dnes mají lidé pocit, že se o přírodu kolem nás postarají „zelené neziskové organizace“ nebo že by měla být nastavena legislativa tak, aby přírodní zdroje chránila. Tak to ale není. Zodpovědnost je na každém z nás a mně připadne úplně samozřejmé, že pokud víme, že některé z cest rozvoje společnosti, výroby či spotřeby jsou neudržitelné, tak musíme změnit jejich směr. Ekonomika a ekologie jsou dvě strany jedné mince. Přeci nenechám zbytečně téct vodu, i když si to můžu dovolit, když vím, že s vodou musíme šetřit, protože je vzácná. Stejně tak nevyhodím odpad tam, kam nepatří, když vím, že se má třídit, aby jej mohl někdo další zrecyklovat. Přeci nebudu zbytečně svítit, když vím, že se zatím energie vyrábí z velké části z neobnovitelných zdrojů – tedy uhlí, které v některých oblastech bere lidem domovy. Když tak přemýšlím nad vaší otázkou, tak mi dochází, že základní principy cirkulární ekonomiky mě vlastně naučili rodiče a já mám to štěstí, že mi tyhle informace stačily k tomu, abych dnes dělala práci, která má smysl, baví mě a vím s naprostou jistotou, že určuje správný směr i celé společnosti, která se od těchto základních pravidel, pro mě z nepochopitelných důvodů, odklání.

Propagujete myšlenky minimalizmu. Vyzkoušela jste si tento životní styl na sobě?

Když bych řekla, že ne, tak bych, jak se lidově říká, kázala vodu a pila víno. Nejsem asi úplný vzor pro minimalisty s třiceti kusy oděvů v šatníku, ale snažím se eliminovat počet zbytečných věcí, kterými se v životě obklopuji. Zároveň nakupuji úplné minimum nových věcí a většinu toho, co mám, jsem buď dostala, koupila z druhé ruky, nebo vyměnila. Zjistila jsem, že mi základní principy udržitelného nakupování šetří nejen čas, ale i peníze. A to, že to je vlastně ekologické, je třešnička na dortu. Pravidelně dělám pořádek ve svých věcech a ty, které nepotřebuji, rozdávám rodině, přátelům nebo využívám výměn (tzv. SWAP akce) v Praze, které často spoluorganizujeme.

Co byste doporučila zejména úspěšným mladým lidem, kteří si chtějí plody své práce užít a rozhodně se nehodlají uskromňovat?

Aby dali přednost pronájmu před vlastnictvím, je-li to jen trochu možné. A aby si nakupovali jen to, co skutečně potřebují a co je dělá šťastnými. Spousta věcí, které v životě máme, jsou totiž úplně zbytečné, a my za ně tak utrácíme peníze, které můžeme investovat, například do vlastního rozvoje nebo do zážitků. Ty jsou mnohem, mnohem cennější než nové auto, a rozvíjí nás na všech úrovních.

mnoho úspěchů popřál Pavel Kačer

 

Slovo ke dni

  • D1 jako největší parkoviště

    Silničáři se vždy stávají terčem vtipů, když v zimě zasněží a oni na změnu počasí nejsou připraveni. Jenže v letošním roce se situace na naší nejfrekventovanější silnici ještě zkomplikovala opravami. Italské konsorcium firem nestihlo svůj úsek mezi Humpolcem a Větrným Jeníkovem dokončit včas a přispělo tak k tomu, že řidiči zde strávili v koloně až 14 hodin. Dúvody, proč se to neopravilo v termínu, byly jistě „objektivní“. Není však bez zajímavosti, že na ostatních opravovaných místech D1 se práce zastavily podle plánu. Italové sice žádají další čas k dokončení oprav až do 3. ledna příštího roku, ministrovi dopravy Danielu Ťokovi ale už došla trpělivost a pohrozil vypovězením smlouvy, nebude-li okamžitě zjednána náprava. Proč se vládní úředník probudil až nyní? Protože se na neprůjezdnou dálnici naštvali nejen obyčejní motoristé, ale...

    Pokračování ...

Objednejte si zasílání časopisu Prosperita s přílohami - bezplatně!

Plnohodnotné vydání skutečně zdarma.

Kompletní PDF s našimi časopisy - Listopad 2018

INZERCE

Partneři

Generální partner:

logo gc 2018

Vyšlo u nás

Hlavní partneři:

TOSlogo 172 

 

Partneři plus:

logo KOBtsoft   EON EG 2017 107 icom
         

Partneři:

logo-grada3  ca2 logo-dtocz

Zaregistrujte se do našeho newsletteru

 

 

Navštivte také naše další portály

madambusinesscz RGB freshtimecz

Odborní partneři

csj105 cia 60 copy svaz obchodu103 logo-kzps acto cma_web_iprosperita Sacm Svaz květinářů a floristů ČR  cmsm105caim200 cps vetsi 300

INZERCE