Výsledky průzkumu „Manpower Index trhu práce“ do konce tohoto roku přinesly překvapení. Ukazuje se, že zaměstnavatelé jsou velmi opatrní a pro příští čtvrtletí rozhodně nepočítají s náborem dalších pracovníků. Index vykazuje zápornou hodnotu dva procentní body. Na trhu práce v České republice hraje prim nejistota.
Více než sto lidí denně se zraní v České republice během výkonu svého zaměstnání, což znamená zhruba čtyři pracovní úrazy za hodinu. Největší počet úrazů je ve středních Čechách, na jižní a severní Moravě. Vyplývá to ze statistik Státního úřadu inspekce práce (SÚIP) za první pololetí letošního roku. V tomto období se v Česku stalo roku 19 781 pracovních úrazů, 40 z nich bylo smrtelných.
Nové firmy letos vznikají jak na bězicím pásu a několikanásobně překonávají počty podniků v likvidaci. Žebříčkům vévodí lokality Praha a Liberecký kraj, z oborů pak věda a technika.
Vláda schválila návrh ministerstva průmyslu a obchodu upravující problematiku energetické účinnosti v ČR. Novela zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií přinese změny například v průkazech energetické náročnosti pro prodávané budovy a pomůže zjednodušit program Nová zelená úsporám.
Pokud si mohou zákazníci vybrat při koupi domu nebo bytu způsob vytápění, letos jednoznačně preferují elektřinu před plynem. BEMETT a ostatní pražští developeři už proto u některých bytových projektů ani nezřizují plynovou přípojku, o kompletní vytápění a ohřev vody v nových bytech se stará elektřina.
Český export má žně. Vývozci dosáhli meziročně rekordního růstu obratu o víc než 15 procent. Překvapil zejména export do sousedního Maďarska. Určité obavy však přinášejí sankce a obchodní válka s Ruskou federací. O výsledcích 1. pololetí 2014 informovala Asociace exportérů.
Není to tak dávno, co vyšla souhrnná zpráva pod hlavičkou OSN upozorňující na nebezpečí vysoce zpracovaných potravin. A čím že jsou nebezpečné? Mají souvislost s výskytem a rozvojem některých chorob včetně těch obávaných civilizačních a duševních. O posledně jmenovaných se dokonce hovoří čím dál častěji jako o epidemii. Není se co divit. Evoluce člověku trvala léta. Jak by mohlo být lidské zažívání zvyklé na látky nebo technologické zpracování surovin, které není starší než století? Zažili jsme boom ztužených tuků, tuků na smažení, průmyslových cukrovinek obohacených o kukuřičný sirup, glukózovo-fruktózový sirup, modifikované škroby, emulgátory, sladidla, přídavky mléčných bílkovin, hrachového proteinu…Ve výčtu by se dalo pokračovat. Otázka tedy zní, když je možné restrikcemi potírat kde co, nebylo by nasnadě také něco zvýhodnit? Třeba...
Anglické slovo design je odvozeno z latinského de-signare, označit, vyznačit. Postupně dostalo také významy „navrhnout“ či „návrh“. Od poloviny 20. století, kdy se začal klást větší důraz na vzhled výrobků a na reklamu, se rozšířilo do mnoha jazyků, včetně češtiny, v užším významu „výtvarného návrhu užitkových předmětů“.
Pokračování ...