INZERCE
Přední podnikatelský časopis
Vychází již 26. rokem

gr aftonČeský trh práce hledá, kým by mohl nahradit chybějící pracovníky z Ukrajiny. Namísto 40 tisíc Ukrajinců, kteří se k nám kvůli válce a mobilizaci vůbec nedostanou, by firmy rády nabraly uchazeče z Filipín a postsovětských republik, jako je Gruzie, Moldávie, Kazachstán či Arménie.

Problémem však jsou velmi nízké kvóty v rámci vládních programů pracovní migrace a zdlouhavý proces vyřizování víz a pracovních povolení. Namísto 3 měsíců, které byly standardem v případě zaměstnanců z Ukrajiny, je potřeba počítat s 6-9 měsíci.

Výroba, logistika a stavebnictví jsou obory, které nedostatkem pracovníků z Ukrajiny trpí asi nejvíce. Lokálními uchazeči nejsou schopny obsadit zejména místa svářečů, slévačů, kovoobráběčů, strojních zámečníků, elektrikářů, CNC operátorů a seřizovačů. „Právě touto kvalifikací disponují v hojném počtu Filipínci, kteří platí za oblíbené pracovníky napříč celým světem. Běžně pracují v USA a v Kanadě a stále větší zájem o ně hlásí téměř všechny evropské trhy. Zatímco v zahraničí pružně změnili náborové strategie a namísto na Ukrajině hledají potřebné pracovníky v jiných zemích, v ČR stále platí předválečné kvóty, které trh práce až kriticky limitují. V jasných barvách se nyní ukázalo, že závislost na jednom zdroji, v našem případě na Ukrajině, může být pro ekonomiku doslova devastující, a vláda by tudíž měla rychle jednat,“ říká Vlastimil Václavík, manažer mezinárodního náboru Grafton Recruitment, s tím, že například kvóta na nábor na Filipínách v rámci programu kvalifikovaný zaměstnanec činí pouhých 2 tisíce víz za rok. Pro ukrajinský trh však zůstala na úrovni v současnosti nerealistických 40 tisíc. Podobná situace je i v případě dalších trhů, na které by české firmy s náborovými aktivitami rády cílily, a sice gruzínského, arménského, moldavského a kazašského.

Půl mzdy na stavbu domu

Filipínci jsou pracovní migraci otevření a běžně za prací cestují do celého světa, aby zaopatřili své rodiny. V ČR jich dnes působí zhruba 3200 a zaměstnavatelé jsou s nimi velmi spokojení. „Nejen, že jsou nám díky křesťanské tradici kulturně blízcí, ale jako druhý jazyk používají angličtinu, komunikace a integrace do pracovních týmů je tedy snadná,“ vysvětluje Vlastimil Václavík. V ČR si dle něj vydělají nejméně 4x více než ve své vlasti a nezřídka domů posílají půl své mzdy, aby tam za to jejich rodina například postavila dům. Obvykle mají tendenci vracet se domů, nejčastěji po dvou letech.

Postsovětské republiky zdrojem IT expertů i kvalifikovaných dělníků

Výborným zdrojem uchazečů o práci na českém trhu by mohly být i postsovětské republiky, kde by firmy mohly získat tolik žádané pracovníky s technickou kvalifikací. „Bohužel ani na zaměstnance z těchto zemí nejsou v tuto chvíli kvóty dostatečné, aktuálně jde o 1000 míst na Moldavsko a 500 na Kazachstán. Ostatní země nejsou do programu ekonomické migrace zahrnuty vůbec, a ročně se k nám proto dostanou pouze desítky lidí na základě losování,“ říká Vlastimil Václavík. Český trh by přitom dokázal z těchto zemí přijmou desítky tisíc lidí, kteří jsou nám kulturně blízcí a s jejichž integrací do zdejšího pracovního prostředí máme velmi dobré zkušenosti.

V zahraničí elektronická cesta, u nás stále papírová

Kromě kvót samotných je problémem i zdlouhavý administrativní proces. „Celý koncept řízení ekonomické migrace v ČR je hodně zastaralý a paternalistický. Zatímco například už i v Polsku se většina dokumentů zasílá v elektronické podobě, v ČR si musíme vystačit s poštou a úředně ověřenými dokumenty. Tento systém za posledních 10 let nezaznamenal větší změny a celý proces dokáže zbrzdit o celé měsíce,“ uzavírá Vlastimil Václavík s tím, že digitalizace by trhu tak silně opřenému o zahraniční nábor, jako je Česká republika, umožnila zkrátit čas potřebný na vyřizování potřebných dokumentů a víz o více než polovinu.

 

Více informací na www.grafton.cz 

(tz)

Slovo ke dni

  • O zdravém stravování

    Na tohle téma se vedou spory. Jedni tvrdí, že maso do našeho jídelníčku nebude smět, druzí by je za taková tvrzení nejraději uškrtili. První to zdůvodňují tím, že naše planeta skomírá a z jisté části za to můžeme my, lidi masožravci, a nabádají nás k tomu, abychom se v jídle umírnili a více využívali na talíři zeleninu a ovoce. Což o to, to je určitě správná a potřebná cesta, zvýšit podíl kedlubů, mrkve, salátu nebo brokolice v našem žaludku. Zemědělci ale zase tvrdí, že bez hnoje, tedy chlévské mrvy, za chvíli budou pole neúrodná, že zkrátka hovězí dobytek, čuníky, ovce lidstvo potřebuje, aby bylo z čeho posléze produkovat obilí, řepu, brambory, okurky, rajčata. Protože řádně vyhnojené pole, tedy organicky, ničím nenahradíš. A že hydroponie lidstvo nezachrání. Myslím, že všichni máme kousek pravdy. A fakta, která k něčemu vedou, nejsou ani...

    Pokračování ...

Objednejte si zasílání časopisu Prosperita s přílohami - bezplatně!

Plnohodnotné vydání skutečně zdarma.

Kompletní PDF s našimi časopisy - Únor 2024

INZERCE

Partneři

Hlavní partneři:

TOSlogo 172 JPF

 

Partner plus:

  
         

Partneři:

logo-grada3    logo-dtocz upv logo 56
dk logo 2

Duševní vlastnictví - ve spolupráci s ÚPV

foto upv

Ochrana průmyslových vzorů 19. leden 2024

Anglické slovo design je odvozeno z latinského de-signare, označit, vyznačit. Postupně dostalo také významy „navrhnout“ či „návrh“. Od poloviny 20. století, kdy se začal klást větší důraz na vzhled výrobků a na reklamu, se rozšířilo do mnoha jazyků, včetně češtiny, v užším významu „výtvarného návrhu užitkových předmětů“.

Pokračování ...

Zaregistrujte se do našeho newsletteru

 

 

Navštivte také naše další portály

madambusinesscz RGB freshtimecz

Odborní partneři

csj105 cia 60 copy logo-kzps acto cma 30 let  Svaz květinářů a floristů ČR  cmsm105caim200 AVLOGOM3 

INZERCE