České firmy v souvislosti s energetickou krizí zvažují nechat své zaměstnance pracovat z domu a ušetřit tak na energiích. Tento krok je ovšem v některých případech kontraproduktivní, protože firmy pouze uměle přenesou náklady na zaměstnance, kteří pak mají nárok na kompenzaci zvýšených nákladů.

Některé společnosti nicméně náhrady za energie neproplácí a nastavit jasná pravidla by tak měla připravovaná novela zákoníku práce, která by vstoupila v platnost nejdříve v lednu 2023. Jak tedy mohou podniky již nyní omezit náklady za energie? A co by se stalo, kdyby byla schválena vyhláška stanovující pravidla pro užívání plynu a elektřiny? V současné době se mnoho firem začíná pomalu připravovat na možnou plynovou krizi. Cena energií neustále roste a společnosti hledají způsoby, jak snížit své náklady.

Už nyní 1/3 firem volí hybridní model práce a mnozí zaměstnavatelé začínají opět zvažovat povinnou práci z domova. Na možný nedostatek plynu se rozhodla reagovat i vláda, konkrétně ministerstvo průmyslu a obchodu, které připravilo návrh vyhlášky stanovující pravidla pro užívaní plynu a elektřiny nejenom v domácnostech, ale i v administrativních budovách. Vytápění by se muselo snížit z povinných 20 stupňů na 18. Nicméně vyhláška se vztahuje pouze na mimořádné situace, kdyby byl vyhlášen nouzový stav kvůli nedostatku paliv. Pokud ale vyhláška bude schválena, musí dojít k upravení nařízení vlády č. 361/2007. Sb. stanovující podmínky o ochrany zdraví při práci.

Práce z domova jako cesta ke snížení nákladů pro firmy? Dle Hospodářské komory je kvůli zvyšujícím se cenám energií ohroženo až 20 % malých a středních podniků. Mnoho zaměstnavatelů tak začíná u administrativních pozic zvažovat zavedení práce z domova a v některých případech i úplné uzavření kanceláří, aby ušetřili na provozních nákladech. Což může být eticky sporné. „Bohužel v mnoha případech by zavedením povinné práce z domu firmy pouze přenesly výdaje za energie na své zaměstnance. A to se jim nemusí vyplatit, protože dle zákona mají zaměstnanci právo na jejich proplacení. Firmy si tedy musí pořádně propočítat náklady na provoz kanceláří a případně zavést další postupná opatření, aby eliminovaly energetickou spotřebu. Některé firmy už se začaly připravovat během léta, kdy například omezily spotřebu klimatizace,“ uvádí Jiřina Kovaříková ze společnosti RSM (na snímku).

Společnosti mohou provést i dílčí úpravy v kancelářích, díky kterým ušetří na energiích – např. snížit teplotu na 20 stupňů, zvolit úsporné osvětlení, instalovat termostaty, vyměnit filtry ve vzduchotechnice, zateplit dům, případně místnosti – izolací oken a dveří nebo umístit za radiátor reflexivní odrazovou fólii, která zamezí plýtvání. Dále je vhodné, aby firmy identifikovaly a následně omezily i spotřebu tzv. fantomové energie. Tedy nepoužívaná zařízení čerpající energii – kávovary, tiskárny, skenery, mikrovlnné trouby, počítače, monitory. Vypojením těchto elektronických zařízení mohou totiž v době, kdy je nevyužívají, ušetřit až 10 % nákladů za energie.

Co by mohli zaměstnanci požadovat? Nařízení práce z domova však nemusí pro firmy znamenat spásnou cestu. Jak již bylo řečeno výše, podle zákona mají zaměstnanci právo na kompenzaci zvýšených nákladů v případě výkonu práce z domova. Zaměstnanec ji prokazuje např. porovnáním faktury za rok 2021 a 2022, že se mu dané výdaje zvýšily s rozlišením, zda v domě nepracují ještě další členové domácnosti. Tyto náklady jsou osvobozeny od daní. Kompenzaci nákladů mnoho firem před pandemií neřešilo, ale kvůli vzrůstajícím požadavkům ze strany zaměstnancům se k tomu musely postavit. Většina zvolila formu dohody.

„Řada společností tak řeší zvýšení výdajů za energie příspěvkem na práci z domu stanovujícím částku nebo paušál, který přidávají zaměstnancům do mzdy. Tato částka pak podléhá zdanění z příjmu a odvodu pojištění, říká Jiřina Kovaříková z RSM.

Nicméně jsou i firmy, které příspěvky neproplácí. Společnosti si tak musí důkladně spočítat, zda se jim zavedení práce z domu při jejich velikosti opravdu vyplatí. Pokud navíc dojde ke schválení novely zákoníku práce, pro mnoho malých a středních podniků to bude znamenat další zvýšení nákladů.

Co se stane ve firmách, nastane-li nedostatek plynu? Pokud dojde ke schválení navrhované vyhlášky a bude vyhlášen nouzový stav, musela by vláda upravit i zákon stanovující podmínky o ochraně zdraví při práci. V současné době se dle zákona musí teplota pohybovat v administrativních budovách mezi 20–27 stupni Celsia. Nicméně nároky zaměstnanců začínají, až když klesne teplota pod 10°, firma tak musí zajistit tepelně izolační oděv. Pohybuje-li se teplota v nízkých stupních dlouhodobě, vzniká zaměstnanci nárok na příplatek ve ztíženém prostředí. 

(tz)