INZERCE
Přední podnikatelský časopis
Vychází již 26. rokem

2023 06 12 2I když do lázní v Česku loni přijelo víc než 842 tisíc hostů a celkový počet návštěvníků se tak přiblížil předcovidovým číslům, zahraničních klientů nebylo ani 300 tisíc. Pro tuzemské lázně a města i obce, které jsou s nimi spojené, znamená výpadek bonitních hostů z ciziny ekonomické ztráty a nutnost změny přístupu. Hledají se cesty, jak odvětví a s ním související cestovní ruch restartovat.

Do tuzemských lázní ze zahraničních hostů loni přijelo nejvíc Němců (200 870), Slováků (12 444) a Ukrajinců (6 747). Kvůli covidové pandemii v posledních letech vypadli hosté z Asie, kvůli válce na Ukrajině klienti z Ruska. Naopak přijelo víc rezidentů, což mimo jiné souviselo s podporou ve formě lázeňských voucherů.

„Aktuálně se lázeňství nachází na pomyslném rozcestníku, kdy musí řešit, co dál v budoucnosti. Z pohledu cestovního ruchu se v kontextu s náhradou rusky hovořících hostů nabízí zaměření na země Zálivu a/nebo Izraele. Také posílení pozic na tzv. sekundárních trzích jako je Ázerbájdžán, Kazachstán, Uzbekistán, tedy v zemích s pravidelným leteckým spojením s Českem, bonitní klientelou a historicky tradiční oblibou našeho lázeňství,“ říkáředitel České centrály cestovního ruchu – CzechTourism Jan Herget a dodává:„Řešíme také marketingovou podporu oboru, a to nejen formou čerstvě spuštěné zahraniční on-line kampaněNečekané tradice, ale také formou informování o nových wellness a wellbeing produktech pro příhraniční klienty a domácí trh aj. Co se týče obyvatel Česka, velký potenciál pro lázně má aktivní finančně zajištěná věková kategorie 35+ a fakt, že lázně jsou skvělým místem pro aktivní letní i zimní dovolenou celé rodiny.“

V kontextu s lázněmi lidé v roce 2022 nejvíc jezdili do Karlovarského kraje (545 594 hostů) a také do kraje Zlínského (52 017 klientů) a Olomouckého (47 639 návštěvníků). Karlovy Vary si zásadní význam lázeňství pro město i region velmi uvědomují, aktuálně je – stejně jako ostatní lázeňská města a obce v Česku – trápí zejména nedostatek prostředků na finančně náročnou správu přírodních léčivých zdrojů a lázeňské infrastruktury a chybějící systematická podpora odvětví cestovního ruchu a lázeňství.

„Sektor lázeňství si posledních letech prochází opravdu krizovými okamžiky. Vzhledem k tomu, že provozovatelé lázeňských míst a lázeňská zařízení jsou spojenými nádobami, dopadají problémy provozovatelů lázeňských zařízení i do chodu jednotlivých lázeňských míst,“ říkápředsedkyně Sdružení lázeňských míst a primátorka Karlových Varů Andrea Pfeffer Ferklová a dodává:„Po covidu, rusko-ukrajinské krizi a nyní i počínající ekonomické krizi se lázeňství a cestovní ruch potřebují už opravdu odrazit ode dna a je nutné, aby se všechny orgány státní správy a samosprávy spojily a vytvořily takové podmínky, které by aktivně pomáhaly rozjezdu lázeňské péče.“

Podle Pfeffer Ferklové je třeba lázně vnímat jako součást prevence a tato oblast by měla být v budoucnosti výrazněji podpořena. Velkou příležitostí pro modernizaci a celkový posun tuzemského lázeňství je projekt Centra lázeňského výzkumu, který chystá Institut lázeňství a balneologie v Karlovarském kraji v rámci podpory strukturálně postižených regionů. Se zvýšením zájmu pomáhá také fakt, že je evropská lázeňská léčba od roku 2021 zapsána na Seznamu světového dědictví UNESCO, lázeňský trojúhelník Karlovy Vary, Mariánské Lázně a Františkovy Lázně je součástí mezinárodního zápisu Slavná lázeňská města Evropy spolu s dalšími 8 evropskými lázněmi. To vše se děje s cílem „znovuzrodit“ zájem o tento sektor, o což usilují i provozovatelé lázní. V Česku aktuálně existuje 93 registrovaných poskytovatelů lázeňské léčebně rehabilitační péče, která čítá 25 tisíc lůžek, 11 tisíc zaměstnanců a znamená víc než 5 milionů ošetřovacích dní/ročně.

„Pandemie covidu-19 znamenala velmi prudký pokles zahraniční klientely. Dobrou zprávou pro lázeňská zařízení ale je, že se domácí samoplátci a pojištěnci aktuálně dostávají na předcovidovou úroveň, nicméně u samoplátců se objevuje tendence pobyty zkracovat,“ říkáprezident Svazu léčebných lázní ČR Eduard Bláha a dodává: „Nově však evidujeme velký zájem o krátké odpočinkové pobyty na 2 až 3 noci. Od těchto trendů se bude odvíjet vývoj lázeňství v budoucnosti, intenzivně se přitom v současné době musíme zabývat cenovou a provozní udržitelností. Inflace a nastupující recese totiž zásadně zvýšila náklady na provoz, snažíme se však o to, aby se to na cenách pro koncového zákazníka tolik neprojevilo. Aktuálním tématem je pro nás zejména tzv. poplatek z pobytu, jeho výběr a především využití. Usilujeme o to, aby se v legislativě ukotvil povinný účel užití těchto prostředků samosprávami na údržbu a rozvoj lázeňské infrastruktury, a aby byl při jejich výběru, respektive stanovení sazby, zohledněn zdravotní důvod pobytu léčených pacientů, a aby bylo postavení lázeňských pacientů rovné s ostatními pacienty v lázeňském místě. “

Podle Bláhy se dá také očekávat, že se do lázeňské péče v Česku v budoucnosti zapojí víc cizinců. To pomůže vyřešit aktuální nedostatek kvalifikovaných i nekvalifikovaných zaměstnanců, s kterým se lázně potýkají. Přes všechny problémy se tuzemské lázeňství průběžně modernizuje, digitalizuje a v léčbě se začínají stále víc využívat nové metody léčby například s pomocí virtuální reality. Nejen o tom, ale o lázeňství v Česku jako takovém, bude další díl CzechTourism Podcastu, který chce Česká centrála cestovního ruchu zveřejnit ještě v červnu.

(tz)

Slovo ke dni

  • Obrat k přirozené stravě nebo zdravému selskému rozumu?

    Není to tak dávno, co vyšla souhrnná zpráva pod hlavičkou OSN upozorňující na nebezpečí vysoce zpracovaných potravin. A čím že jsou nebezpečné? Mají souvislost s výskytem a rozvojem některých chorob včetně těch obávaných civilizačních a duševních. O posledně jmenovaných se dokonce hovoří čím dál častěji jako o epidemii. Není se co divit. Evoluce člověku trvala léta. Jak by mohlo být lidské zažívání zvyklé na látky nebo technologické zpracování surovin, které není starší než století? Zažili jsme boom ztužených tuků, tuků na smažení, průmyslových cukrovinek obohacených o kukuřičný sirup, glukózovo-fruktózový sirup, modifikované škroby, emulgátory, sladidla, přídavky mléčných bílkovin, hrachového proteinu…Ve výčtu by se dalo pokračovat. Otázka tedy zní, když je možné restrikcemi potírat kde co, nebylo by nasnadě také něco zvýhodnit? Třeba...

    Pokračování ...

Objednejte si zasílání časopisu Prosperita s přílohami - bezplatně!

Plnohodnotné vydání skutečně zdarma.

Kompletní PDF s našimi časopisy - Duben 2024

INZERCE

Partneři

Hlavní partneři:

TOSlogo 172 JPF

 

Partner plus:

  
         

Partneři:

logo-grada3    logo-dtocz upv logo 56
dk logo 2

Duševní vlastnictví - ve spolupráci s ÚPV

foto upv

Ochrana průmyslových vzorů 19. leden 2024

Anglické slovo design je odvozeno z latinského de-signare, označit, vyznačit. Postupně dostalo také významy „navrhnout“ či „návrh“. Od poloviny 20. století, kdy se začal klást větší důraz na vzhled výrobků a na reklamu, se rozšířilo do mnoha jazyků, včetně češtiny, v užším významu „výtvarného návrhu užitkových předmětů“.

Pokračování ...

Zaregistrujte se do našeho newsletteru

 

 

Navštivte také naše další portály

madambusinesscz RGB freshtimecz

Odborní partneři

csj105 cia 60 copy logo-kzps acto cma 30 let  Svaz květinářů a floristů ČR  cmsm105caim200 AVLOGOM3