INZERCE
Přední podnikatelský časopis
Vychází již 20. rokem

Picture1V souvislosti s celkovou aktuální situací je patrný mírný nárůst obav ředitelů nemocnic ze zhoršení kvality zdravotní péče (v roce 2018 67% ředitelů, v roce 2017 62% ředitelů), rovněž i obavy ze zhoršení její dostupnosti (v roce 2018 74% ředitelů, v roce 2017 70%).

Stejně jako každý rok i tentokrát téměř všichni ředitelé nemocnic (87%) předpokládají, že existují možnosti zlepšení kvality zdravotní péče v nemocnici, kterou řídí. U zlepšení dostupnosti péče je tento podíl nižší (67%). Hrozbu zhoršení dostupnosti zdravotní péče vnímají nejvíce ředitelé nemocnic řízených soukromou společností (85% ředitelů). V otázce, zda vidí možnosti jejího zlepšení, jsou na tom ale velmi podobně všichni ředitelé.

Picture2Od roku 2015 pociťují ředitelé nemocnic intenzivně nedostatek zdravotních sester, a to více než u lékařů (78% u sester, 64% u lékařů). Přesto letos poklesl podíl ředitelů, kteří se domnívají, že jsou přesčasy v jejich nemocnici problém (z 65% ředitelů v roce 2017 na 53% u přesčasů lékařů v roce 2018, z 54% v roce 2017 na 47% u přesčasů sester v roce 2018).

Vyplývá to z 10. ročníku celostátního průzkumu „Barometr českého zdravotnictví z pohledu ředitelů nemocnic 2018“ organizace HealthCare Institute o.p.s., který ve spolupráci s výzkumnou agenturou Ipsos s.r.o. proběhl mezi řediteli nemocnic během měsíce března roku 2018. V rámci tohoto průzkumu byli osloveni ředitelé 155 nemocnic s akutními lůžky v České republice a celkově odpovědělo 64 ředitelů fakultních, krajských, městských a soukromých nemocnic. Cílem celostátního průzkumu bylo vyváženě a objektivně identifikovat aktuální problémy, s nimiž se vedení nemocnic musí potýkat, a také náměty na jejich případné řešení v otázkách, které směřovaly k vnímání stávající situace v několika následujících oblastech: 1) kvalita a dostupnost zdravotní péče, 2) lidské zdroje, 3) bezpečnost, 4) finance, 5) hodnocení nemocnic.

Největší rezervy v systému zdravotnictví ředitelé nemocnic vnímají v následujících oblastech

komunikace personálu (88%)
spolupráce s primární péčí (83%)
komunikace s pacienty (81%)
investice do kvality (77%)
elektronizace (75%)
mzdy, větší efektivita práce (obě oblasti shodně 73%)

Picture3Největší rezervy jsou dlouhodobě vnímány v komunikaci. Letos je to především komunikace v rámci zdravotního personálu a také komunikace s pacienty. V časovém porovnání jsou komunikace personálu a mzdové podmínky na předních místech stálicemi. K nejvýraznějším oblastem, kde jsou vnímány rezervy, se letos dostala i potřeba propojení spolupráce a komunikace s poskytovateli primární péče, která byla do průzkumu zařazena poprvé.
Zhruba pětina ředitelů nemocnic počítá s tím, že se dlouhodobé investice v letošním i příštím roce zvýší. Tyto investice jsou nejčastěji plánovány do nákupu nových přístrojů a vybavení, ale také do IT technologií a staveb či rekonstrukce budov.

prof. MUDr. Tomáš Zima, DrSc., rektor, Univerzita Karlova: „Fakt, že většina ředitelů nemocnic považuje český systém zdravotní péče za kvalitní, byl pro mě velmi potěšující zprávou, a proto věřím, že toto zjištění bude každého ředitele motivovat k tomu, aby byl tento „standard“ zachován i do budoucna. Obavy ředitelů ze zhoršení kvality a dostupnosti péče, které na základě dat získaných z průzkumu přetrvávají již od roku 2015, jsou v současné době velmi diskutovaným a citlivým tématem. Já však pěvně věřím, že se jistě brzy podaří nalézt systémová řešení, která v tomto případě sníží tlak na ředitele nemocnic.“ 

Nedostatek zdravotního personálu

Od roku 2015 pociťují ředitelé nemocnic intenzivně nedostatek zdravotních sester, a to více než u lékařů (78%
u sester, 64% u lékařů). Přesto letos poklesl podíl ředitelů, kteří se domnívají, že jsou přesčasy v jejich nemocnici problém – tj. z 65% ředitelů (2017) na 53% u přesčasů lékařů (2018), z 54% (2017) na 47% u přesčasů sester (2018).
K mírnému zvýšení dochází také u ostatních pracovníků (administrativa apod.), jejichž nedostatek pociťuje oproti roku 2017 o 7% ředitelů nemocnic více (z loňských 16% na letošních 23% ředitelů) a pomocného zdravotnického personálu (z loňských 53% na letošních 58% ředitelů).
Ing. Andrej Babiš, předseda vlády České republiky: „Nedávno jsem si provedl vlastní „barometr“, pozval jsem si ředitele všech nemocnic v České republice na jedno místo. Šlo o první podobné setkání za 29 let. Byli přizváni jak ředitelé velkých státních nemocnic, tak ředitelé krajských i soukromých nemocnic a diskutovali jsme o problémech českého zdravotnictví a pohledech ředitelů nemocnic na jejich řešení. Ve shodě s výsledky Barometru českého zdravotnictví zaznělo i na našem setkání, že zásadní problém v současné době je nedostatek personálu – především zdravotních sester, někde i lékařů. Tento nedostatek přináší další problémy, jako přetěžování stávajícího personálu, uzavírání oddělení apod. Je asi společným cílem všech začít s tímto problémem úspěšně bojovat. Musíme zajistit, aby současný personál neměl chuť odejít, musíme přilákat zpět ty, co odešli dříve. Musíme také zatraktivnit zdravotnická povolání u studentů a musíme zavést smysluplný vzdělávací systém, který bude zároveň atraktivní pro studenty
a zároveň bude připravovat skutečně kvalitní profesionály.“ (Pokračování viz následující dokument Komentáře odborníků ZDE)

Picture4Bezpečnost

K nejvýrazněji vnímaným rizikům z pohledu bezpečnosti personálu patří syndrom vyhoření a agresivita pacientů/jejich příbuzných. Více než 2/3 ředitelů nemocnic je považují za potenciální nebezpečí. Naopak potřísnění biologickým materiálem nebo poranění ostrými předměty vnímají ředitelé jako méně nebo nejméně nebezpečné.

Přestože panuje největší obava ze syndromu vyhoření, snahu o omezení práce přesčas deklaruje pouze polovina ředitelů, snižování administrativní zátěže pracovníků jen 44%.

Ing. Michal Čarvaš, MBA, místopředseda Asociace českých a moravských nemocnic, předseda představenstva Nemocnice Prachatice, a.s., člen představenstva Jihočeské nemocnice, a.s.: „Vedení nemocnic hledá způsoby, jak zefektivnit práci, zlepšit komunikaci, pořizuje moderní technologie jak přístrojové, tak z hlediska elektronizace služeb a procesů. V praxi se často setkáváme s agresivitou pacientů a právních kanceláří. Důsledkem všeho je syndrom vyhoření, který u svých zaměstnanců vidíme, a je problematicky řešitelný. Z pohledu budoucnosti vidím velkou disbalanci mezi dostupností zdravotní péče a dostupným počtem kvalifikovaného zdravotního personálu.“ (Pokračování viz následující dokument Komentáře odborníků ZDE)

Efektivní hospodaření nemocni

Více než polovina ředitelů se domnívá, že české nemocnice hospodaří v průměru efektivně. V porovnání s loňským rokem je zde patrné výrazné zvýšení podílu ředitelů přesvědčených o efektivním hospodaření nemocnic (z 41% na 49%). Podíl ředitelů, kteří vnímají potřebu opatření vedoucích k zefektivnění v jejich nemocnici, dlouhodobě osciluje kolem 70%, letos tento názor zastává 67% ředitelů.

MUDr. Martin Kočí, předseda spolku Mladí lékaři z.s., radiolog Fakultní nemocnice v Motole, Postdoctoral researcher, Stanfordova Univerzita, Kalifornie, USA: „Mimořádně pozitivně vnímám, že 2/3 ředitelů považují za nutnost zefektivnění chodu svého zařízení. Přitom až 75% ředitelů přiznává aktivní snahu ve snižování administrativy. V období personální krize je to velmi nutné a vítané opatření, které může uvolnit ruce lékařům tak, aby se mohli věnovat více pacientům a méně papírování.“ 

Daniel Vavřina – zakladatel, HealthCare Institute o.p.s.: „Velice si vážíme systematické práce managementu a zřizovatelů nemocnic, kteří se svými kroky snaží neustále pracovat na zvyšování konkurenceschopnosti a efektivity hospodaření českých nemocnic. Zároveň také věříme, že pozitivní motivace, kterou se každoročně snažíme předávat nemocnicím prostřednictvím oceňování těch, jež jsou kladně vnímané v očích pacientů, zaměstnanců a v dobré finanční kondici, poslouží jako inspirace při naplňování jejich cílů a dlouhodobému zvyšování bezpečnosti, kvality a efektivity poskytované zdravotní péče v České republice.

(tz)

Slovo ke dni

  • Konopí místo tabáku

    Svět se mění. Kanada jako první vyspělá země G7 legalizovala rekreační užívání konopí. Naopak velmi tvrdě vystupuje proti kouření tabákových výrobků. Zapálit si jointa marihuany tedy půjde bez problémů, s cigaretou se kuřák na veřejných místech se zlou potáže. Chápání, co je škodlivé a co prospěšné, se ve společnosti mění. Tabák byl zpočátku brán jako lék, později jako „mužská záležitost“, aby nakonec skončil na černé listině drog, kterou jsou tolerovány pouze ve velmi omezené míře a především z ekonomických důvodů (spotřební daň tvoří podstatnou část rozpočtových příjmů). Na konopí panuje celá škála názorů od vysloveně negaativních až po schvalující a doporučující. Nepochybně má silné léčebné účinky a může úspěšně konkurovat chemickým farmakům. Ale právě pro tyto mimořádné vlastnosti by se nemělo by zneužívat jako univerzálné...

    Pokračování ...

Objednejte si zasílání časopisu Prosperita s přílohami - bezplatně!

Plnohodnotné vydání skutečně zdarma.

Kompletní PDF s našimi časopisy - Září 2018

INZERCE

Partneři

Generální partner:

logo gc 2018

Vyšlo u nás

Hlavní partneři:

logo KOBTOSlogo 172

 

Partneři plus:

tsoft   EON EG 2017 107
         

Partneři:

logo-grada3  ca2 logo-dtocz

Zaregistrujte se do našeho newsletteru

 

 

Navštivte také naše další portály

madambusinesscz RGB freshtimecz

Odborní partneři

csj105 cia 60 copy svaz obchodu103 logo-kzps acto cma_web_iprosperita Sacm Svaz květinářů a floristů ČR  cmsm105caim200 cps vetsi 300

INZERCE